Premiér Andrej Babiš nejspíš stráví v Bruselu noc, se kterou původně nepočítal. A nemusí zůstat jen u jedné. Čtvrteční mimořádný summit lídrů zemí Evropské unie o budoucím společném rozpočtu se může protáhnout až do víkendu. Předseda hnutí ANO si s sebou bere hned pět čistých košil, jak sdělil HN.

V debatě o rozpočtu na příštích sedm let jde o stovky miliard eur. Česko by z nich podle současného návrhu mělo dostat 17,8 miliardy eur, tedy přes 443 miliard korun, na dotacích pro chudší země a regiony. Dalších téměř sedm miliard eur má jít zemědělcům.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Babiš říká, že je to málo. "Pro nás ten návrh není přijatelný," prohlásil. Nelíbí se mu především peníze z podpory chudších zemí a regionů. Zmíněných 443 miliard korun je téměř o čtvrtinu méně, než kolik má Česko v současném rozpočtu, který platil pro léta 2014 až 2020. Nelíbí se mu ani navrhované využití peněz − trvá na tom, že chce jejich hlavní část použít na stavbu dálnic či silnic, nikoliv na vědu a výzkum či na boj se změnami klimatu.

443 miliard

korun by mělo Česko dostat na evropských dotacích v příštích sedmi letech. Dalších skoro 170 miliard má přijít zemědělcům. Premiér Andrej Babiš chce vyjednat více.

Premiér proto chce, aby výše dotací vyčleněná pro Česko zůstala stejná jako dosud. "Ani o korunu méně," shrnul pro HN jeho postoj vysoce postavený zdroj blízký jednáním. Babiš názor zastává navzdory tomu, že Česko v uplynulých sedmi letech bohatlo rychleji než průměr států Evropské unie.

Čistě matematicky by tedy mělo z evropského rozpočtu v rámci podpory chudších zemí dostat méně než dosud. A pokud by se rozdělování peněz striktně řídilo ekonomickým vývojem členských států v posledních letech, muselo by Česko přijít o více než o navrhovanou necelou čtvrtinu dotací.

Předseda vlády ale ustoupit odmítá. "Budeme bojovat za to, abychom dostali peníze podle našich představ, ne podle představ Bruselu," uvedl tento měsíc. Argumentuje tím, že dotace jsou pro Česko klíčové − země z nich platí více než 40 procent svých veřejných investic. Staví z nich dálnice a silnice, opravuje centra měst a menších obcí či zatepluje budovy. "Žádnou ústupovou variantu nemáme," říká mimo záznam další vysoce postavený zdroj blízký jednáním.

Češi proti těm, kdo platí

K dohodě o podobě rozpočtu je potřeba jednomyslný souhlas všech členských států, následně ji musí odsouhlasit Evropský parlament. Česko patří k zemím, které nečekají, že by se státy unie mohly na tomto summitu shodnout. Bez ohledu na to, kolik dní lídři na jednáních nakonec stráví.

Výchozí pozice zemí jsou rozdílné. Proti Čechům a dalším státům, které z rozpočtu více peněz dostávají, stojí Nizozemsko, Rakousko, Švédsko či Německo.

Tedy země, které do společného rozpočtu mnohem více platí, než čerpají.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Upozorňují na to, že po odchodu Velké Británie přijde rozpočet v příštích sedmi letech zhruba o 60 miliard eur, tedy skoro o 1,5 bilionu korun. Tuto mezeru jsou ochotny doplatit, požadují ale, aby šlo více peněz na nové priority. Jde například o boj s migrací, podporu vědy a výzkumu či zajištění bezpečnosti. Kvůli tomu by podle nich oproti minulosti měly klesnout dotace pro chudší země a zemědělce. Tyto dvě položky by ale i tak stále představovaly zdaleka největší části rozpočtu.

Babiš původně zastával podobný postoj. "Myslíme si, že by bylo dobré, aby se rozpočet zaměřil na efektivní investice v klíčových oblastech, jako jsou bezpečnost, migrace či obrana, abychom efektivně zabránili nelegální migraci," prohlásil v únoru 2018, krátce před tím, než Evropská komise podobu rozpočtu navrhla. Teď ale chce, aby se podíl peněz určených na boj s migrací či na zajištění bezpečnosti výrazně zmenšil ve prospěch dotací pro chudší státy a regiony.

Premiérovi vadí i způsob, jak by mělo Česko evropské dotace použít. Téměř tři čtvrtiny peněz by podle nynějšího návrhu mělo vynaložit na dvě hlavní priority − podporu vědy a výzkumu a ochranu životního prostředí. Například na boj se suchem, zateplování budov nebo snižování emisí.

Babiš opakuje, že Česko ví nejlépe, na co peníze potřebuje, a chce je využít především na stavbu dálnic a silnic. Komise namítá, že na to už mělo Česko v minulých letech peněz dost a je pouze jeho chybou, že je nedokázalo využít tak jako třeba Poláci či Maďaři. "Každá země by se měla připravovat na hlavní výzvy budoucnosti. Proto navrhujeme více peněz pro inovace a méně na infrastrukturu," řekl HN generální ředitel Evropské komise pro rozpočet Gert-Jan Koopman.

Český premiér si ale myslí opak. "Nejlepší by bylo, kdybychom mohli všechno použít na dopravní infrastrukturu, na dálnice, silnice a železnice," prohlásil ve středu na schůzi výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, kde představoval pozici, se kterou na čtvrteční summit do Bruselu jede. Premiéra si přišlo poslechnout pouhých šest z 18 členů výboru. Kdyby jeden z nich během jednání odešel, výbor by přestal být usnášeníschopný. Nedostavil se ani jeden zástupce ODS, KSČM a SPD, přestože tyto strany jinak evropskou politiku Babišovy vlády ostře kritizují.

Malá šance na dálnice

Podle zdrojů HN je jen málo pravděpodobné, že by se Babišovi podařilo prosadit, aby mohl dominantní část evropských dotací na stavbu infrastruktury použít. Většina zemí včetně těch ze střední a východní Evropy souhlasí s tím, aby se dotace zaměřovaly hlavně na podporu vědy a výzkumu a na opatření související s bojem se změnami klimatu.

Předseda Evropské rady − summitu lídrů členských zemí − Charles Michel navrhl, aby společný rozpočet představoval 1,074 procenta ekonomického výkonu zemí unie. To je necelých 1,1 bilionu eur na příštích sedm let, tedy zhruba 27 bilionů korun. V poměru k velikosti hospodářství je tedy společný evropský rozpočet malý. Federální rozpočet Spojených států je vzhledem k velikosti americké ekonomiky zhruba dvacetinásobný.

Nizozemci, Dánové či Rakušané ale trvají na tom, aby velikost rozpočtu nepřesáhla jedno procento ekonomického výkonu unie. Evropská komise původně navrhla, aby to bylo 1,1 procenta. Takový návrh podporuje i Česko. Největší čistí přispěvatelé do rozpočtu si zároveň chtějí zachovat vratky, které z rozpočtu dostávají, tedy takzvané rabaty. Česko či například Francie jsou proti.