Zájem o stáže je v Alze velký, jen do obchodního oddělení se na dvacet míst hlásí přes 1000 studentů vysokých škol. Pokud zvládnou projít celým programem, otevírá se před nimi šance rozjet zajímavou ka­riéru. Ředitel lidských zdrojů Marek Premus poznamenává, že sám je dobrým příkladem, kam až to lze dotáhnout. Před necelými čtyřmi roky nastupoval jako HR specialista.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Dnes je obtížné sehnat kvalitní zaměstnance. Otevíráte i pozice pro studenty či žáky tak, abyste si své budoucí kolegy vychovali?

Rozhodně ano. Máme program pro studenty středních i vysokých škol. K oběma skupinám se snažíme přistupovat trochu jinak, než je běžné. Naše firemní kultura je velmi mladá a máme zájem, aby se toho u nás naučili co nejvíce. Nechceme, aby stáže u nás trávili administrativou či vařením kávy pro kolegy. Od prvního okamžiku je zapojujeme do reálného života firmy, stávají se součástí prodejního týmu, dostávají na starost konkrétní produkty, podílejí se na kampaních nebo pracují jako účetní. Není to tak, že by kolovali po firmě a vlastně se nic nenaučili. U nás rovnou přijímají vlastní zodpovědnost.

HN: Pro středoškoláky je praxe povinnou součástí výuky. Je tedy neplacená? A pokud ano, mají o ni přesto zájem?

Každý rok bereme na tuto praxi několik desítek mladých lidí, loni jich u nás bylo kolem třiceti. Uplatnění nacházejí většinou v pobočkové síti jako prodejci. Mají tak přímý kontakt se zákazníkem, což je pro ně jedinečná zkušenost. Nechceme, aby to pro ně byla jen povinnost, kterou si splní. Praxe je neplacená, ale pokud mají zájem, dostávají šanci u nás pokračovat.

Marek Premus (30)

Studoval bakalářský cyklus oboru vzdělávání dospělých a personální management na UK, do Alza.cz nastupoval na pozici HR specialisty. Již třetím rokem je ředitelem lidských zdrojů.

Zpočátku třeba na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a po škole k nám mohou i nastoupit. Až polovina z těchto studentů u nás po praxi takto zůstává. Každý šikovný zaměstnanec může vyrůst jak v rámci prodejní sítě, tak i v jiném oddělení. Má­-li zájem, může se posunout takřka kamkoliv do firmy. Zakládáme si na tom, že naše firma je velmi pohyblivá, otevírá prostor k růstu. Máme připravený rozvojový program a kritéria, po jejich splnění může postoupit v kariérním žebříčku o stupeň výš a samozřejmě dostat i více peněz. Pochopitelně záleží i na věku, například aby mohli zaměstnanci pracovat s hotovostí, musí jim být více než osmnáct.

HN: A jak je to s vysokoškoláky? O vzdělané, kvalifikované lidi je přece zájem.

Programy pro vysokoškoláky nazýváme tréninkové. Největší tradici má u nás program zajišťovaný oddělením nákupu a prodeje. Do něj se hlásí přibližně tisíc lidí ročně, bereme jich jen asi dvacet. Už samo výběrové řízení na tyhle pozice je poměrně náročné. Pak je čeká ještě prvních několik měsíců, rok, kdy musí zvládnout hodně nových věcí. Jsou to lidé, kteří obvykle končí vysokou školu, a tak už u nás fungují jako normální zaměstnanci. Mají možnost získat velkou odpovědnost, i stážisté mají v rukou postupně několik desítek, stovek a později i tisíců produktů, o které se aktivně starají. Zapojujeme je do našeho hlavního byznysu, máme ambici vychovávat špičkové odborníky v oblasti internetového obchodování u nás. Program dokončí úspěšně necelé tři čtvrtiny z nich, a pokud to zvládnou, mohou se velmi rychle ve firmě posunovat výš.

HN: A skutečně mohou i ti středoškoláci dosáhnout až na vedoucí pozice?

Máme docela dost příkladů, sám vím zhruba o pěti či šesti studentech, kteří u nás zůstali a ve firmě se skutečně posouvají dál a dál. U vysokoškoláků je to ještě častější. Kupříkladu náš ředitel prodejní sítě začínal jako juniorní manažer jedné z poboček, ostatně i já sám jsem nastupoval na oddělení lidských zdrojů jako běžný zaměstnanec a dnes už mám nad sebou jen představenstvo. Skoro třetina managementu, na úrovni pod řediteli, je dnes tvořena lidmi, které jsme si sami vychovali.

HN: Co vám přijímání lidí na praxe či stáže dává? Samozřejmě kromě toho, že si vychováváte budoucí zaměstnance.

Podle mého názoru nová krev, která do firmy přijde, přináší odlišný úhel pohledu. Když ve firmě pracujete, je − zejména u nás − docela lehké k ní přilnout. Pak se často stává, že už se nedokážeme na její fungování podívat pohledem zvenčí. Když k nám přicházejí mladí lidé ze škol, ať již středních či vysokých, jsou to vlastně už naši zákazníci. Často nám říkají, co u nás funguje dobře a co naopak bychom mohli dělat lépe. To je pro nás velmi důležité. Kromě toho, pokud se chceme udržet na špičce, je k tomu potřeba hodně entuziasmu a energie. Mladí lidé přicházejí s velkými očekáváními a tahem na branku, což nás dokáže v pozitivním smyslu slova nakopnout. Když už jste ve firmě déle, snažíte se udržovat si pořád stejné nadšení, podávat stejný výkon. Ale pokud přichází mladý člověk z venku, přinese extra porci energie.

HN: Lze tedy v takovém prostředí stagnovat? Izolovat se a ustrnout na jednom místě?

Snažíme se být rychlou firmou a tihle lidé nás dokážou ještě zrychlit. Umí se ptát, proč nějaká věc trvá měsíc, když by mohla být hotova mnohem dříve. Donutí nás se nad tím zamyslet. Mnohdy pak zjistíme, že mají pravdu, a změníme naše procesy. Mně samotnému je třicet, patřím k nejmladším ve vedení firmy. Přesto ale, když k nám přijde třeba dvacetiletý člověk, má najednou úplně odlišný úhel pohledu. To pomáhá vnímat změnu a neustrnout.

HN: Co mladé lidi na práci u vás láká? Je to šance dělat pro jednoho z lídrů v regionu?

Já velmi nerad generalizuji. Ale pokud to udělám, všiml jsem si jedné věci. Současné mladé generaci, která nastupuje do zaměstnání, nejde ani tolik o velikost firmy, dokonce ani o peníze, zajímá je smysl jejich práce. Chtějí více než jen ráno přijít, odpracovat si své hodiny a jít zase pryč. Potřebují vizi. To je vlastně další věc, kterou nám mladí lidé pomohli změnit. Měli jsme samozřejmě vizi formulovanou, ale zjistili jsme, že pro současnou mladou generaci už není dost sexy. Snažíme se ji tedy upravit tak, aby dávala smysl všem generacím u nás.

HN: Mluvíte o sobě jako o mladé firmě. Nemůže ale neustálý příliv nových mladých lidí znejistět ty staré?

To pravděpodobně může. Ale my jsme firma, která dokáže věci rychle měnit. Proto potřebujeme lidi, kteří jsou připraveni na změny ve velkém tempu. Pak je jedno, kolik jim je let. Setkávání generací otevírá prostor ke vzájemnému učení se. Starší lidé mají zkušenosti, tvrdé dovednosti, které získali praxí. Ty mladí lidé mít nemohou, právě vyšli ze školy, ale mají zase tah na branku, chuť věci měnit, nebojí se novinek. Ovlivňují se tak navzájem. Třeba to může být pro někoho nepříjemné, ale jsem přesvědčen, že na konci dne, když se vše sečte, tak to většina lidí ocení.

HN: Takže na věku podle vás nezáleží?

Kandidáty, včetně stážistů, se snažíme vybírat podle stále stejného schématu. Chceme, aby byli chytří a dokázali se rychle učit. Protože takový člověk se už dokáže naučit vše, co může v práci u nás potřebovat.