Legendární investor Warren Buffett je známý kritikou investic do zlata. Vždy upozorňoval, že zlato netvoří žádnou vnitřní hodnotu, na rozdíl od firem, jejichž akcie či dluhopisy můžete koupit. "Kdo ho kupuje, prostě doufá, že někdo jiný za něj v budoucnosti bude ochoten zaplatit více," říká. Bylo jen otázkou času, co řekne tento čtvrtý nejbohatší člověk na bitcoin. A přišlo to.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

"Nic to nedělá, jen to tam sedí. Je to jako mušle." "Je to hazardní automat." Tak se nechal v průběhu let Buffett slyšet. Terčem jeho kritiky nebylo jen riziko spojené s krádežemi kryptoměny na internetových burzách, ale také fakt, že dodnes není jasné, co přesně cenu bitcoinu pohání. Samozřejmě, kaž­dou jednotlivou vteřinu je to nabídka a poptávka, ale co je za nimi? Bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu ani výnos, který by se dal spočítat. Za jeho výkonem není výkaz zisků a ztrát, ani stav ekonomiky, ani očekávání zvýšené poptávky, protože bitcoin reálně nikdo na nic nepotřebuje. Jsou to jen nuly a jedničky.

Jestliže si přiznáme, že obchodování se zlatem je také pouhá spekulace, za jeho cenou stojí vztah k rizikovým investicím v konkrétním čase a také psychologie účastníků trhu, pak za cenou bitcoinu nejspíš bude stát psychiatrie. V historii investování je to první úspěšný pokus vydělávat na křivce EEG maniodepresivního pacienta.

Cyberpunk is not dead

Vzestup bitcoinu je jako z kyberpunkové pohádky. Tajemný programátor Satoshi Nakamoto, jehož identitu dodnes neznáme, v říjnu 2008 představil elektronickou měnu postavenou na peer to peer (P2P) principech a účetním systému blockchain. Systém tuto měnu, nebo možná komoditu, předurčoval k naprosté nezávislosti na vládách a centrálních bankách a umožňoval velmi rychlou výměnu jednotek s velmi nízkými transakčními poplatky. Zároveň mohl kdokoliv začít měnu těžit, což znamená, že se jeho supervýkonný počítač připojil do P2P sítě a 24 hodin denně, sedm dní v týdnu řešil složitou matematickou úlohu, v níž jednou za čas náhodně uspěl a byly mu přiděleny bitcoiny.

Infografika

Takto všechny počítače v síti neustále navzájem soutěžily a zároveň dohromady dávaly ohromný výpočetní výkon udržující v chodu špičkovou a revoluční evidenci transakcí − blockchain. Zároveň tato síť spotřebovala ohromné množství energie. Studie Technické univerzity v Mnichově došla k závěru, že každý rok fungování bitcoinu vyprodukuje 22 megatun oxidu uhličitého, což je srovnatelné s produkcí Vídně. Jenže na rozdíl od ročního provozu Vídně není výsledkem roční těžby bitcoinu nic. Tedy kromě toho, že někdo má víc bitcoinů.

Dnes již neprofesionální těžba bitcoinu u vás doma možná není. Nároky na výpočetní kapacitu těžebního stroje se systematicky znásobují. Po vytěžení každých 210 000 bloků se odměna zmenší na polovinu. Protože úspěšnost závisí na rychlosti počítače, dnes se těží ve velkých datacentrech napojených na levnou elektřinu a těžaři se navíc musí spojovat do sdružení, ve kterých si výnos dělí. Těžba bitcoinu zcela skončí po vytěžení 21 milionů bitcoinů, což bude v době, kdy už budeme vy i já po smrti. Konečnost počtu bloků má podle autorů bitcoinu zamezit inflaci. Drtivá většina jednotek měny vznikne už do roku 2030 a již v tomto desetiletí klesne výnosnost těžby na minimum.

Kdo netěží, obchoduje

Nejlépe se nyní dá na bitcoinu vydělávat zprostředkováním. Mít směnárnu, automaty na bitcoin, zprostředkovávat obchody − vydělává se tam, kde se platí poplatek či marže. Tento byznys živí ti, kdo chtějí spekulovat na kurz. Dostupnost obchodování se zvyšuje od roku 2010. Tehdy japonští podnikavci uvedli na trh velkou digitální směnárnu Mt. Gox. A to je hezký příběh, ten si poslechněte.

Mt. Gox zajišťovala až 70 procent všech transakcí s bitcoinem a umožňovala obchodovat velké objemy. Na začátku roku 2014 se ukázalo, že jiní digitální podnikavci směnárnu hackli a postupně vykrádali. Zmizely bitcoiny v tehdejší hodnotě 450 milionů dolarů. Prostě se přesunuly do jiné kapsy a bylo docela těžké je znovu hledat, protože to nejsou bankovky označené číslem. Pokud vložíte své peníze do prostředí, které je přísně decentralizované, maximálně anonymní a nefunguje v něm žádná autorita, není ani instituce, která by vás chránila před krádeží.

Společnost Mt. Gox svým zákazníkům v únoru sdělila, že "si myslí, že existuje vysoká pravděpodobnost, že bitcoiny byly ukradeny", a oznámila, že je začíná hledat. Asi pětinu ztracených bitcoinů pak našla v nějaké jiné peněžence. Nekecám.

Po krachu této největší směnárny se přihlásilo 24 tisíc věřitelů. Zákazníci se svých peněz dosud nedočkali, nicméně průběh řízení vypadal trochu jako pokračování kyberpunkového snu. Ve firmě zůstalo asi 200 tisíc jednotek měn bitcoin a bitcoin cash. I přes výrazné kolísání jejich hodnota do konce roku 2017 famózně rostla a konkurzní správce Nobuaki Kobayashi v letech 2017 a 2018 postupně bitcoiny prodával. Takže nyní má na to, aby pohledávky vyplatil všechny. V dolarech, ne v bitcoinech.

Generální ředitel Mt. Gox byl v Japonsku odsouzen za falšování údajů k 30 měsícům s podmínkou na čtyři roky.

Burz a směnáren pro digitální měny v posledních letech výrazně přibylo a některé se pokusily Mt. Gox překonat. Nejprve pozici největší burzy převzala firma Bitfinex. Hacknutí oznámila v roce 2015 v hodnotě směšných 400 tisíc dolarů, ale v roce 2016 už to bylo lepší a šlo únik za 72 milionů dolarů. Následovaly další případy a naposledy vloni padla kanadská směnárna QuadrigaCX. Její zakladatel náhle zemřel při pobytu v Indii a do hrobu si s sebou údajně vzal klíče a hesla od všech kryptopeněženek. Uživatelé se tak nemohou dostat k hodnotě 190 milionů dolarů.

Neměli bychom být ale nespravedliví − největší podfuk v souvislosti s kryptoměnami se udál starým dobrým off-line způsobem. Čtyři Američané založili BitClub Network, létali po celém světě a lákali z investorů ohromné částky pod příslibem velkých zisků. Nebylo to nic jiného než letadlo postavené na mýtu nesrozumitelného světa kryptoměn, kterým zakladatelé provedou vaše peníze. Letadlo spadlo a způsobilo škodu přes 700 milionů dolarů. A organizátorům v USA hrozí 20 let vězení.

Rizika spojená s krádežemi se nicméně postupně snižují a trh se konsoliduje. Především existují postupy, které vás před zloději ochrání. Jak upozorňuje Dominik Stroukal, jeden z předních expertů na kryptoměny u nás, každý, kdo obchoduje digitální měny na burze, by je měl na trhu udržovat jen na nezbytně dlouhou dobu a rychle je přesouvat do bezpečí své hardwarové peněženky. Díky službám, jako je český Trezor, to lze provádět snadno a s minimálními náklady.

Nebo existují decentralizované burzy, které vaše kryptoměny nikdy nedrží. Přístupů k obchodům je více: lze využít levné služby fintech nováčků, jako je Revolut. A kdo je závislý na adrenalinu, může kryptoměny obchodovat i s pákou u některých brokerů.

Zábava s pacientem

Věděli jste, že bitcoin za dekádu zvýšil hodnotu o devět milionů procent? Pak samozřejmě stojí za to zapomenout na všechnu tu negaci shromážděnou v předchozích řádcích. Jenže my nevíme, proč přesně kurz bitcoinu tolik rostl.

Hádat je ošidné. V roce 2016 bitcoin po řadě velkých výkyvů zdvojnásobil svoji hodnotu. Lidé, kteří se kolem kryptoměny tehdy profesionálně pohybovali, byli optimističtí i pro následující rok. Nejodvážnější tipovali, že by v roce 2017 mohl dosáhnout hodnoty mezi 2000 a 3000 dolary. Jenže bitcoin ten rok vyšplhal téměř na 20 tisíc dolarů − své dosavadní maximum.

Z jakého důvodu? Pacient byl zrovna v manické fázi. Připomnělo to proslulou tulipánovou mánii, jednu z prvních tržních bublin. V roce 1636 v Nizozemsku letěla nahoru poptávka po novince − cibulích barevně křížených tulipánů, jichž bylo jen omezené množství. Když lidé viděli zisky, vrhali se na trh a neváhali kvůli nákupu sazenic prodat i dům. O rok později převýšila nabídka poptávku, ceny se zhroutily a spolu s nimi hospodářství i lidé.

Největší vliv na cenu bitcoinu a podobných měn měly vždy zprávy o tom, že by kryptoměny mohly být vzaty na milost etablovanými finančními skupinami nebo že by se mohla obchodovatelnost rozšířit na tradiční trhy. Představíme-li si mainstreamové investiční trhy jako staršího bratra, pak kdykoliv věnoval malému bráškovi − bitcoinu − trochu shovívavé pozornosti, začalo děťátko skákat radostí do výšky.

V roce 2017 hnaly cenu nahoru zprávy o přípravě bitcoinových ETF (burzovně obchodovaných) fondů. Informace, že investoři zažádali o povolení fondů u Komise pro cenné papíry, tlačila ocenění vzhůru a po zamítavém stanovisku komise bitcoin zase prudce padal. Další velké skoky vzhůru přišly poté, co začali stanovisko k bitcoinu publikovat ostřílení hoši z Wall Street, například Goldman Sachs.

A jak to jde nahoru, tak to jde i dolů. Během roku 2018 ztratil bitcoin 85 procent své hodnoty. A teď zase roste. Lidé, kteří do něj nyní nastupují, by chtěli znovu zažít tu jízdu z roku 2017, protože u ní nebyli, nebo byli a vystoupili příliš brzy. Což je normální, protože lidská psychika investorům na otevřeném trhu zabraňuje inkasovat zisky v řádu tisícovek procent. Když vložíte své peníze a za chvilku jich máte méně než polovinu, začnete pochybovat. A i když emoce odstřihnete a obchodujete striktně technicky, těžko bude váš obchodní systém nastaven tak, že bude tolerovat ztrátu 60 procent a inkasovat  1000 procent zisk.

Přínos bitcoinu pravděpodobně nakonec nebude v trhu samotném, ale v technologii. Princip decentralizované účetní knihy blockchain je převratný. Stejně tak myšlenka digitální měny, která rychlostí transakcí předčí jakékoliv mezibankovní výměny a je také mnohem levnější. To je budoucnost.

Bitcoin na burze ale nelze považovat za investici. Je to hra, do které můžete vložit peníze. Ale ne ty, které chcete zhodnotit, nýbrž ty, se kterými jste se již rozloučili.

Teprve pak s nimi lze zažít hodně zábavy.

 

 

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru