Dvě středočeská města se snaží získat stamiliony korun na poplatcích za ukládání odpadu na skládkách. Tvrdí, že je nedostala, protože odpadková firma AVE nesprávně označovala odpad. "Poplatky tak neodváděla až za 80 procent odpadů, které na skládku ukládala," upozorňuje starosta Čáslavi Vlastislav Málek. Právě u tohoto středočeského města společnost AVE jednu ze svých skládek provozuje. A právě Čáslav mohla nedávno v celém případu slavit první úspěch.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPro odpadové firmy je výhodné, když odpad navezený na skládku použijí k jejímu dalšímu zabezpečení. Například když jím přikryjí odpadky, které by jinak vítr roznesl po okolí. Z takto využitého odpadu neplatí poplatky. Podle zákona ale jako "materiál pro technické zabezpečení skládky" může být při skládkování označena jen pětina z celkové hmotnosti odpadu. Firma AVE ale přišla na způsob, jak dvacetiprocentní limit překonat. Pomohla si k tomu označováním odpadu za konstrukční prvek skládky. Na chyby v evidování odpadů přišla na čáslavské skládce Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), za což firmě AVE vloni vyměřila nejvyšší možnou pokutu − milion korun.
Město spočítalo, že přišlo jen za roky 2016−2018 o 616 milionů. O dalších 837 milionů měl přijít Státní fond životního prostředí. Přestože odpovědnost za výběr poplatků leží na provozovateli skládky, musí Čáslav peníze, které si nárokuje, vymáhat po původcích odpadů.
1,453 miliardy korun
je částka, o kterou podle čáslavské radnice přišly město a Státní fond životního prostředí na poplatcích z místní skládky. Viní z toho odpadovou firmu AVE CZ.
AVE trvá na tom, že postupovala zcela dle zákona a že v souladu s platným krajským povolením odpad evidovala a použila jako konstrukční prvek skládky − a na využitý odpad se poplatky ze zákona nevztahují. Středočeský krajský úřad ale tuto argumentaci nepřijal. „Po celou tu dobu let 2016-2018 nebylo v legislativě zakotveno, co to ty konstrukční prvky jsou. Až předloni k tomu vyšla nová norma. Náš kraj už dříve uváděl, že by za to měl provozovatel skládky vybírat poplatky a firmu AVE jsme vyzvali, aby podle toho upravila provozní řád čáslavské skládky,“ vysvětluje Marie Stáňová, která na krajském úřadě vede oddělení nakládání s odpady.
Zatím kraj ve věci rozhodl ve dvou správních řízeních a v jednom nedávno nařídil doplacení poplatků. Státní podnik Diamo, který do Čáslavi vozil nebezpečný odpad ze sanovaných ostravských lagun, má doplatit 5,4 milionu korun. S rozhodnutím ale nesouhlasí.
„Podle nás je v rozporu se zákonem o odpadech a proto jsme se vůči němu odvolali. Nezpochybňujeme informace o množství a druzích odpadů, které jsme předali na skládku v Čáslavi. Zpochybňuje však rozhodnutí označit Diamo za subjekt, který by měl poplatek zaplatit,“ uvádí Lenka Rychtaříková, vedoucí oddělení propagace a komunikace státního podniku Diamo.
„Původci odpadů se řídí ceníkem skládky. Podle toho platí. Vymáhat poplatky po původci odpadu se mi tedy zdá nesprávné. Myslím si, že plná odpovědnost leží na provozovateli skládky, který ze zákona má poplatky vybrat,“ říká poslankyně Jana Krutáková (STAN), která se o problematiku poplatků za skládkování odpadů zajímá.
Celkem krajský úřad vede na podnět města kvůli čáslavské skládce na 660 správních řízení. To znamená, že město vyhledalo původce odpadu a zjistilo nesrovnalosti v 660 případech, což bylo podle radnice administrativně velmi náročné. "Je s tím spousta práce," přiznává i Marie Stáňová, která na krajském úřadě vede oddělení nakládání s odpady. Velká část případů se tak nestihne dořešit kvůli překročení tříleté lhůty od navezení odpadů.
Stejnou kontrolu poplatků ze skládky přitom zahájilo i další středočeské město, Benátky nad Jizerou. Také tam AVE dostala milionovou pokutu za chyby v evidenci odpadů a také jí se soudně brání. Starosta Karel Bendl předpokládá, že jeho město přišlo ještě o více než Čáslav. Kvůli obrovské náročnosti na zpracování dat se domáhal pomoci státu. "Nevlastníme takový aparát jako Čáslav, která je městem s rozšířenou působností. Máme na to jen jednoho pracovníka," upozornil tento týden při jednání v Poslanecké sněmovně.
Podle Jana Maršáka z ministerstva životního prostředí mají obce ze skládek dost velký příjem na to, aby si mohly potřebný aparát zajistit. Stát jim ale podle Maršáka pomůže novým zákonem o odpadech. Ten v lednu prošel ve sněmovně prvním čtením. Budou v něm blíže vymezeny pojmy jako technické zabezpečení a konstrukční prvek skládky, což by mělo podobným sporům zabránit. Navíc má zákon povinnost kontrolovat poplatky sejmout z obcí a přenést ji na Státní fond životního prostředí.
