Za třicet let bude každému třetímu obyvateli Česka přes 65 let. Stát bude muset najít způsob, jak se s rostoucími nároky na péči o seniory co nejlépe vypořádat.
Institut sociální práce se Čechů zeptal, jaký scénář je pro ně ideální.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPrůzkum, který pro neziskovku zpracovala agentura NMS Market Research, ukázal, že většina Čechů by ráda zůstala doma i ve chvíli, kdy kvůli vysokému věku, nemoci či úrazu budou potřebovat pomoc druhých.
Na dotazy výzkumníků odpověděla tisícovka lidí ve věku 18 až 64 let. "Téměř 70 procent lidí uvedlo, že chtějí v každém případě zůstat v domácím prostředí s pomocí dostupných terénních služeb," řekl předseda institutu Jakub Čtvrtník. Jako důvody dotázaní uváděli potřebu soukromí nebo důstojnosti. Každý dvacátý respondent pak má s domovy pro seniory či léčebnami špatnou zkušenost nebo mu vadí jejich pověst.
Odchod do domova seniorů nebo podobného zařízení by volilo necelých 24 procent dotázaných. Více než polovina z nich proto, že o jiných možnostech neví nebo nechce být na obtíž svým blízkým.
S výstavbou dalších domovů pro seniory počítá vláda Andreje Babiše (ANO) v Národním investičním plánu. "Do roku 2030 budeme muset postavit zhruba 12 až 15 tisíc dodatečných míst pro lidi, kteří jsou nesamostatní a potřebují celodenní péči," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). V plánu investic se počítá i s podporou terénních služeb.
Jakub Čtvrtník by si ale představoval větší důraz na péči v domácím prostředí. "Pakliže se velmi široce diskutuje o potřebě pobytových služeb, ve stejné míře se musí diskutovat o tom, že je třeba rozvinout to, co si lidé přejí," podotkl.
Jednou z cest, jak ve stáří či nemoci zůstat co nejdéle doma, je podle institutu využití pečovatelské služby. Předloni pomáhala 103 tisícům klientů. Podle Čtvrtníka se ale tato služba musí proměnit − poskytovat odbornou péči a upustit od svých tradičních činností, jako je dovoz obědů, úklid či praní prádla.
Institut spolupracuje zhruba se stovkou pečovatelských týmů, které už proměnou prošly. Příkladem je pečovatelská služba v Žamberku. "Říkali jsme si, jestli máme jezdit s kastrůlky po městě, když pak nemáme čas se postarat o ty, kteří to potřebují," vysvětlila ředitelka žamberské služby Miroslava Krajčírová, proč se rozhodli pro změnu přístupu.
Klienti podle Krajčírové obvykle zvládnou službu pokrýt z invalidního důchodu a příspěvku na péči. Příspěvek se loni zvedl až na 19 200 korun měsíčně podle míry pomoci, kterou nemocný potřebuje. Ilona Čtvrtníková z Institutu sociální práce ale upozorňuje na dlouhé lhůty. "Překážkou už není ani tak výše, ale to, že trvá dlouho, než lidé příspěvek získají," vysvětluje.
