Vítr někdy fouká, někdy nefouká, vysvětloval prezident Miloš Zeman ve vánočním poselství svůj kritický postoj vůči obnovitelným zdrojům energie.

Česká vláda ale na vítr nezanevřela, v příštích deseti letech hodlá investovat do výstavby větrných elektráren až 12 miliard korun. V reálných číslech by výkon větrníků mohl do roku 2030 vzrůst z nynějších 340 až na 1000 megawattů. To odpovídá polovině současného výkonu solární energetiky nebo jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín. V české krajině by tak počet větrníků mohl vzrůst z nynějších 130 téměř na čtyři stovky.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

"Investor si bude moci vybrat, zda přijme přímou investiční podporu, nebo podporu v podobě výkupních cen," řekl HN ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Počítá přitom s průměrnou cenou jednoho větrníku kolem 100 milionů korun: "My jsme na něj schopni dát řádově 30 až 50 milionů," uvedl. Pořízení jednoho megawattu větrné elektrárny stojí 40 až 50 milio­nů korun. Větrníky postavené v Česku mají obvykle výkon téměř tři megawatty.

Havlíček hodlá miliardovou podporu pro větrnou energetiku platit ze dvou zdrojů. Z takzvaného modernizačního fondu, kam míří peníze z prodeje emisních povolenek a v němž pro příštích deset let bude na zelené projekty až 120 miliard korun. Další možností jsou evropské dotace rozdělované přímo ministerstvem.

Související
30. 1.

Nová česká specialita: větrné mlýnyHN+

Komentář Julie Hrstkové HN+Možnosti rozvoje větrných elektráren u nás jsou samozřejmě zcela odlišné od členských států, které mají přístup k moři a oceánu, což jsou...

Podpora větrníků je součástí v lednu přijatého klimaticko-energetického plánu, který počítá rovněž s nárůstem fotovoltaik na střechách domů celkem o 1900 megawattů. Česko má do roku 2030 spotřebovávat celkem 22 procent energie z obnovitelných zdrojů − nyní je to téměř 15 procent.

Růstu počtu větrníků ale více než financování brání odpor v obcích a krajích. "Postavit by se dalo ještě víc, ale vláda opravdu bude muset vstát a pracovat na tom," řekl šéf Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. "Dnes když chcete postavit elektrárnu, tak vlastně jdete proti všem. Nejde o to, že by vláda měla krajům nařizovat, co stavět. Spíše by měla zařídit, aby výstavbu neblokovaly," dodal. Podle Chalupy je potenciál větrných elektráren v Česku okolo 3000 megawattů.

Kategoricky proti jakýmkoli novým větrným elektrárnám jsou například Ústecký kraj nebo Kraj Vysočina, které přitom mají pro výrobu elektřiny z větru velmi dobré podmínky.

Hlavním argumentem odpůrců je obava z hluku spojeného s provozem elektráren, zvýšená úmrtnost ptáků a narušení panoramatu krajiny.

Povolovací řízení se tak kvůli protestům táhnou v Česku mnoho let. A řadě − často menších − investorů proto došla trpělivost, i když měli pro tyto elektrárny slíbené výnosné dotace.

Loni například skončila šestiletá výjimka, kterou si vymohlo přes dvacet projektů ve vysoké fázi rozpracování. Jejich majitelé dostali od úřadů šest let na to, aby výstavbu dotáhli do konce. Měli přitom na dvacet let zaručenou garantovanou výkupní cenu ve výši téměř 2000 korun za megawatthodinu (dnes stojí na energetické burze asi 1130 korun).

Přesto se z plánovaného výkonu 362 megawattů nakonec postavilo pouze něco přes 65 megawattů. Neprosadili se přitom ani velcí hráči z Energetického a průmyslového holdingu podnikatele a jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Jeho firma EP Renewables dlouhé roky pracovala na velké větrné farmě na Moldavě v Krušných horách o výkonu 54 megawattů. Nepostavila tam ani jeden větrník.

Podobně v Dukovanech a v severních Čechách narazila energetická společnost ČEZ.

Na rozdíl od stovek megawattů solárních parků tato firma nyní v Česku žádné větší projekty nepřipravuje. Má ale projekty v Německu a ve Francii.

Aspoň tři z původně plánovaných pěti megawattů postavila společnost Eldaco vedle obce Vítězná na Trutnovsku. Tam ale firma uspěla i proto, že se rozhodla udělat z elektrárny komunitní projekt. Na výnosech z výroby se tak podílí nejen investor, ale i obec a občané, kteří měli možnost koupit si akcie elektrárny.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Komentáře ke článku

Petr Vokáč 30.01.2020 13:15
"Česko má do roku 2030 spotřebovávat celkem 22 procent energie z obnovitelných zdrojů − nyní je to téměř 15 procent." Opravdu energie? Nejde jenom o elektřinu?
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru