Možnosti rozvoje větrných elektráren u nás jsou samozřejmě zcela odlišné od členských států, které mají přístup k moři a oceánu, což jsou lokality, které jsou pro rozvoj větrné energetiky ve velkém měřítku ideální, například Německo nebo severské státy, tvrdila loni v létě mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekProti větrníkům v Česku ale není pouze počasí. Na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů energie se na ně od roku 2013 nevztahuje podpora v podobě výkupu za zvýhodněnou cenu. K tomu se přidal i slabý kurz koruny (koruna tehdy výrazně oslabila kvůli zásahu centrální banky na měnovém trhu), takže projekty přestaly být rentabilní a z hlediska investorů nedávaly jakýkoliv smysl.
Ani ti, kteří se pokusili vystavět větrnou elektrárnu z vlastních zdrojů s tím, že se třeba v budoucnu něco změní, ale neuspěli: narazili na hradbu občanů a úředníků. Jedni tvrdí, že větrníky jsou hlučné a ještě kazí panorama a druzí zase dělají takové obstrukce při povolování jejich výstavby, že se dodnes do provozu nedostala ani řada projektů naplánovaných a schválených před rokem 2013. Na českém území je navíc řada bariér, a to nikoliv z hlediska větrných podmínek. Platí například, že v Národním parku Šumava je výstavba větrných elektráren zakázaná zcela. I proto celková výroba v Jihočeském kraji jako jediném dosahuje nuly.
Investoři v souvislosti s výstavbou větrných parků často mluví o zmanipulovaném mínění občanů, ti zase osočují investory, že kdyby měli dotace a volnou ruku, stály by větrníky i v údolích, kde nikdy nefouká. Na vzájemné přátelství nebo alespoň trochu respektu to zkrátka nevypadá. Přes miliardy, které jdou na podporu solární energie, jsou to často právě větrníky, které zosobňují zlo obnovitelných zdrojů.
Vláda dá miliardy na energii z větru. Výstavbu větrníků ale blokují některé kraje a investoři to vzdávají
Nyní ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček slíbil změnu. Do roku 2030 by se měla výroba elektřiny z větru zhruba zdvoj- až ztrojnásobit, což znamená, že by mělo vzniknout zhruba 250 až 300 nových větrníků. Ministr dělá road show mezi starosty, investorům slibuje jak podporu u výkupní ceny za elektřinu, tak i dotaci při výstavbě. Chce si také naklonit mínění veřejnosti a uvolnit trh této formě OZE.
Pokud bude ruka státu dostatečně štědrá (a v tomto smyslu je jedno, jestli půjde o podporu z rozpočtu České republiky, nebo o dotace z fondů EU), určitě se záhy najdou investoři, kteří projeví zájem o výstavbu větrných parků. A je možné, že mezi nimi budou i ti, kteří se o něco podobného pokoušeli v minulosti, ale neuspěli. Klíčovým problémem tady kupodivu nebudou peníze, ale právě mínění občanů. Příkladem mohou být Chvalovice na Znojemsku: starosta obce je marně přesvědčoval, že stavba přinese až 150 tisíc korun ročně do rozpočtu obce. Občané řekli ne a investor to nakonec po letech snah vzdal.
David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR loni spočítal, že by Česká republika mohla získávat až čtvrtinu spotřeby energie z větru, což by představovalo stavbu cca 1300 nových větrných elektráren. V praxi ale plány, co by mohla republika všechno unést, případně jak by mohl vypadat ekologický energetický mix, rozhodně neplatí a prezentované ambice proto velkou změnu v energetické politice nepřinesou.
V sousedním Rakousku se politickým představitelům podařilo obyvatele přesvědčit, že jde o lokální zdroj energie, který je navíc šetrný k životnímu prostředí, a země se stala lídrem v oblasti větrné energie. V Česku, kde je na rozdíl od Rakouska stále hlavní mantrou výstavba nových jaderných bloků, půjde ale toto přesvědčování politikům podstatně hůř, a nejen kvůli špatným zkušenostem s podporou obnovitelných zdrojů z minulých let. I proto jsou ambice v oblasti větrníků hodně při zemi. Investory nepohorší, na energetickém mixu přidají k obnovitelným zdrojům dvě desetinky procenta a Evropě ukážou, že i my umíme být ekologičtí. V zásadě tak půjde o marketingovou akci, která neurazí, ale na výrobě elektřiny nic moc nezmění.
