Z pohledu používání informačních technologií není české stavebnictví v příliš dobrém stavu. "Technologie samozřejmě používáme, ale jejich využití je na základní úrovni. Když chceme nakreslit čáru, zadáme bod A a bod B. Obdobně přistupujeme k modelování těles i k práci s daty. Počítače toho ale dokážou mnohem více," uvedl jednoduchý příklad Patrik Minks, manažer Autodesku zodpovědný za klíčové zákazníky. Skutečně komplexní nasazení moderních technologií podle něj v oboru zatím chybí. "Za posledních 20 let jsme se od kreslení čar a ploch posunuli k vytváření 3D modelů objektů. Zatím ale nevyužíváme všech možností, které takový model a data, jež k němu můžeme připojit, nabízejí. Navíc i ten model vytváříme manuálně, namísto abychom využívali postupů a algoritmů, které model vytvoří automaticky na základě určitých okrajových podmínek," dodává Minks.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na tom, že je digitalizace českého stavebnictví teprve na začátku, se s Minksem shodují i Roman Voráč, ředitel technického rozvoje ve skupině Sudop, a Ivo Vrbka, výrobně-technický ředitel Metrostavu. Společně diskutovali o budoucnosti stavebnictví v debatě pořádané mediálním domem Economia.

Nahradit část lidské práce

Podle Vrbky se stavaři musí naučit, jak z digitalizace profitovat. "Umíme řadu technologií ovládat − používáme drony, GPS souřadnice, 3D tisk, automatizujeme nejrůznější výrobu. Ale bohužel to vše do sebe nezapadá. Potřebujeme, aby tyto technologie a IT systémy nahradily část lidské práce. A to ve všech fázích stavby, od projekce a přípravy stavby až po realizaci," řekl v debatě. Obor se podle něho potýká s nedostatkem kvalifikovaných dělníků, klesající úrovní absolventů vysokých škol, špatnou legislativou i nedobrým mediálním obrazem. "Navzdory všem problémům se nám ale daří stavět i ty nejsložitější stavby a obstát v zahraniční konkurenci. Proto si myslím, že situace ve stavebnictví je dobrá a s problémy se musíme vypořádat," dodal Vrbka.

Úskalí stavebnictví vidí i Roman Voráč ze skupiny Sudop. "Staví se dlouho, schvalování trvá dlouho a ceny staveb jsou vyšší, než bylo plánováno. Koresponduje to se stavem oboru − podhodnocování přípravy staveb a řešení problémů až při realizaci. Tím trpí především investor," je přesvědčený Voráč.

Některé problémy stavařům může pomoci vyřešit digitalizace. A to jak v přípravě, tak i realizaci staveb. "Jde hlavně o eliminaci chyb. Dalším cílem je nahrazení lidské práce. Architekt či projektant by se měli soustředit na svůj obor, ne na vytváření technických výkresů. To může dělat stroj. A software může pomoci i s nalezením nejlepší varianty návrhu podle daných kritérií," vysvětlil Patrik Minks z Autodesku.

Digitalizace by měla přispět i ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se obor potýká. "Umožní realizovat projekty rychleji, s menším počtem lidí a s vyšším ziskem. Díky tomu budeme moci pracovníky adekvátně ohodnotit," myslí si Voráč. Technologie by navíc mohly nalákat do oboru mladé talenty.

Informační model stavby

Jednou z nejviditelnějších částí digitalizace ve stavebnictví je informační model stavby, zkráceně BIM (z anglického Building Information Modeling). Jde vlastně o digitální dvojče stavby. V systému BIM jsou informace lépe strukturovány než v klasické projektové dokumentaci a transformovány do 3D modelu stavby. V něm je každý prvek nositelem informací. "Vytváříme databázi, která je základem i pro další fáze životního cyklu stavby, tedy realizaci a následnou správu a údržbu, v nichž se data využívají a aktualizují," vysvětlil Voráč.

Největší výhodou je existence jen jednoho zdroje informací. "Model umožňuje pracovat vždy s aktuální verzí dokumentace. Tím se zjednodušuje komunikace a sdílení informací, což jsou oblasti, kde stavebnictví pokulhává," upřesnil Minks. Díky BIM je možné zkontrolovat případné kolize různých technologií, sítí nebo návaznosti na okolní zástavbu a sítě a včas tak odhalit případné chyby.

Standardní projektová dokumentace stojí podle Romana Voráče ze Sudopu okolo tří až pěti procent investičních nákladů stavby, při využití BIM může jít až o sedm procent. "Díky tomu ale odstraníme řadu rizik a můžeme výrazně zredukovat vícenáklady, které se dnes pohybují okolo 30 procent investičních nákladů," vysvětlil Voráč.

Projektů vytvořených metodou BIM se u nás ale zatím postavilo relativně málo. "My jsme jich realizovali několik a zatím vidíme přínosy zejména ve fázi přípravy a zahajování stavby," řekl Vrbka z Metrostavu. Zásadnější úspory lze podle něj očekávat až s vyšší úrovní digitalizace celé společnosti. "Až budeme všichni schopni komunikovat nad společnými daty, budeme je umět vytvářet, bude schopna reagovat státní správa, pak se velká část vnitřních ztrát odstraní," dodal.

Od roku 2022 by se pomocí BIM měly zadávat a zpracovávat nadlimitní veřejné zakázky, tedy ty přesahující zhruba 137 mil. Kč. Podle diskutujících je ale tento termín nereálný. "Celý mechanismus by měl projít zkouškovým obdobím. Nelze standardizovat něco, o čem si nejsme úplně jisti, že bude fungovat. A to se právě děje," myslí si Voráč. Skeptický je i Ivo Vrbka: "Několik pilotních projektů běží pod Státním fondem dopravní infrastruktury, ale od roku 2022 by jich takto měly běžet desítky či stovky. A v celé naší odborné komunitě budou chybět zkušenosti a zpětná vazba z využití technologií."

Podle Minkse je ale pozitivní, že proces už začal. "Vyhlásil se termín a velcí i mnozí střední hráči už s digitalizací začali. Přechod k ní netrvá měsíce − je to otázka několika let." Problém však vidí u investorů, a to nejen těch státních. U nich by dynamika měla být větší.