Světem obchází strašidlo koronaviru. Všechna světová média mají epidemii, která vypukla v Číně, na titulních stránkách. Na jednu stranu pochopitelně − nikdy se nestalo, že by v izolaci, která ne zcela funguje, byly desítky milionů lidí a zatím neexistuje vakcína. Šíří se strach. Zkusme ale přesto jít proti jeho proudu a podívat se, do jaké míry je oprávněný. A šířeji, jestli se skutečně bojíme těch správných věcí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNyní se oficiálně uvádí, že v Číně bylo nakaženo 5000 lidí, mrtvých je něco přes sto. Srovnejme to s obyčejnou chřipkou: Během několika epidemických týdnů jí každoročně onemocní jen v Česku přes milion lidí a v souvislosti s nemocí 1500−2000 lidí zemře. Přesto se zahájením chřipkové sezony žádná panika nepropuká. Rozhodně u každého pacienta s chřipkou nejsou televizní kamery jako u těch, u kterých je podezření na koronavirus. Na tisíce obětí chřipky jsme si prostě zvykli.
Určitě se dá namítnout, že nakažených koronavirem bude více, než Číňané uvádějí. A že koronavirus je nebezpečnější než chřipka, protože míra úmrtnosti je podstatně vyšší. Ale na druhou stranu podle francouzských lékařů je koronavirus mnohem méně nebezpečný než třeba SARS. Průběh nemoci je méně závažný a úmrtnost je poloviční (pět procent oproti deseti).
Ještě podstatnější je ale to, že se všechny podobné epidemie v posledních letech podařilo zvládnout. V kolektivní paměti jsou sice tragické epidemie minulosti a na strachu z nich vydělávají hollywoodští tvůrci, kteří vyrábějí jeden katastrofický film za druhým. Jenže realita je jinde. Yuval Noah Harari v knize Homo Deus přesvědčivě ukazuje, že s vývojem medicíny a celkovým civilizačním pokrokem se stal boj proti globálním epidemiím neuvěřitelně efektivním. V případě SARS se zdálo, že se na nás valí obdoba černé smrti, ale nakonec zahynulo tisíc osob. Když se koncem roku 2014 začala šířit ebola, vypadlo to že se vymkne kontrole, ale už začátkem roku byla potlačena − napáchala škody v západní Africe, bylo 30 tisíc nakažených a 11 tisíc mrtvých, ale dál se nerozšířila. Když to všechno srovnáme s epidemií španělské chřipky těsně po první světové válce, která zabila až 100 milionů lidí, jsou to, při veškerém respektu k neštěstí jednotlivých lidí, globálně vzato jen epizody.
Nákaza po čínsku: Země váhala s varováním, karanténa s 35 miliony lidí však nemá v dějinách obdoby
Harari dodává, že nemáme samozřejmě žádnou jistotu, že se neobjeví obdoba černé smrti, ale při pohledu na závody mezi lékaři na straně jedné a viry a mikroby na straně druhé je zřejmé, že vědci zbrojí rychleji. Proto je odůvodněné předpokládat, že to s koronavirem dopadne stejně jako se SARS, MERS či prasečí chřipkou a zařadí se mezi hrozby, které se povedlo zvládnout, aniž by napáchaly škody byť i vzdáleně srovnatelné s epidemiemi minulých století.
Kde je zdroj přehnaných obav? Kromě kolektivní paměti a instinktivního strachu z mikroskopických zabijáků jsou to média. Ta strach z nových nemocí často přiživují, přesně podle hesla "jen špatná zpráva je zpráva". Fenoménu si všímá lékař Hans Rosling v knize Faktomluva. V roce 2009 vypukla epidemie prasečí chřipky, a přesto, že se rychle ukázalo, že není tak agresivní, jak se zdálo, média přiživovala strach ještě několik týdnů. Abychom pochopili, jak neúměrné to bylo: Rosling spočítal, že za dva týdny zemřelo na prasečí chřipku 31 lidí a Google našel za stejnou dobu na toto téma přes čtvrt milionu článků − přes osm tisíc na jedno úmrtí. Za stejnou dobu zemřelo na světě na tuberkulózu 63 tisíc lidí, míra zpravodajského pokrytí byla 0,1 článku na jedno úmrtí. Každé úmrtí na prasečí chřipku získalo 80 000krát vyšší pozornost než úmrtí na tuberkulózu. Důvod je nasnadě − na tuberkulózu se umíralo převážně v rozvojových zemích a je to nemoc, na kterou jsme si zvykli. Člověk by až řekl, že by bylo dobré dělit obavy živené mediálním pokrytím koronaviru číslovkou s pěti nulami...
Ale je to zbytečné. Stejně jako se nepodaří omezit hysterický strach z terorismu, ač celosvětově počet mrtvých při teroristických útocích stabilně klesá, nebo se nepodaří odstranit strach z jaderné energie, ač v roce 2011 při havárii elektrárny Fukušima nezahynul nikdo v důsledku radioaktivity, ale 600 osob následkem stresu z útěku a života v evakuačních táborech, nepodaří se odstranit panickou hrůzu z epidemií.
Přesto bychom měli pochopit, že strach zkresluje pohled. "Děsivé a nebezpečné jsou různé věci. Jedna obnáší domnělé riziko, druhé skutečné riziko," píše Rosling. A tak bychom si mohli například uvědomit, že zatímco epidemie typu koronaviru zabijí tisíc lidí, obezita každoročně tři miliony, přičemž této epidemii se titulní stránky prakticky nevěnují. Ano − před korovanirem je namístě obezřetnost. Ale skutečně velká rizika jsou zpravidla jinde, než si myslíme.
