Mezi lidmi pracujícími na volné noze najdete velké množství těch, kteří svoji práci milují a nadšeně vám o ní vyprávějí, říká Robert Vlach, zakladatel portálu pro freelancery Navolnénoze.cz. Jako kdyby popisoval sám sebe.

Tento energický muž, který začínal jako freelancer v oblasti IT, pak ale přesedlal na podnikatelské poradenství, teď objíždí Evropu a zkoumá, jak se lidem pracujícím takzvaně na sebe daří ve státech Evropské unie. Připravuje totiž celoevropský podpůrný portál pro lidi pracující na volné noze Freelancing.eu.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

HN: Jistě jste za těch 15 let fungování portálu Na volné noze byl u začátků mnoha dnes již známých značek či osobností. Které byly ty nejzajímavější?

Bára Rektorová, která loni zemřela, to byla výjimečná osobnost české gastronomie, se kterou jsem měl to štěstí spolupracovat od jejích začátků. A pohádkový je třeba příběh Zuzany Bílkové, která se coby čerstvě dostudovaná inženýrka rozhodla zachránit před zánikem tradiční manufakturu na vlněné přikrývky Besky v rodných Beskydech. Když jsem se jí ptal, kde vzala odvahu podnikat v oboru pro ni zcela neznámém, usmála se, že jako holka hodně pařila budovatelské strategie. A pak že jsou počítačové hry ztráta času!

O nasměrování nás freelancerů často rozhodne šťastná náhoda nebo silný pocit poslání, který můžeme následovat snáze než firmy, jejichž směřování je přece jen více věcí konsenzu a
systémového řízení.

HN: Váš portál teď má přes tisíc členů. Jak se vyvíjel jejich počet a je nějak závislý na vývoji ekonomické situace?

Jádro, tedy vyprofilovaní odborníci, kteří se vnímají i jako podnikatelé, roste stabilně.

Robert Vlach (42)

S prací na sebe začínal před dvaceti lety ve Španělsku jako IT specialista. Pak pracovně vyhořel a během následujícího roku, kdy pečoval o vinohrad, hodně četl. K freelancingu se poté vrátil a záhy, v roce 2005, začal s portálem Na volné noze. Před třemi lety napsal knihu Na volné noze – Podnikejte jako profesionál.

Nyní připravuje její anglické vydání (The Freelance Way).

Do konce zimy chce spustit celoevropský podpůrný portál Freelancing.eu.

HN: Nepřibylo jich víc po roce 2008, když začala krize?

Ano, tehdejší krize k nám přivedla nové členy, hlavně ale změnila vnímání práce na volné noze. Kombinace několika nejistých příjmů od klientů byla najednou pro mnohé větší jistotou než jeden zdánlivě stálý plat. Freelancing je dnes plnohodnotnou kariérní alternativou k zaměstnání, ale tím to nekončí. Flexibilita volnonožců, jak jim říkáme, je pro mladé lidi natolik lákavá, že přibývá firem, které nabízejí větší časovou flexibilitu či možnost práce na dálku, ale s jistotou měsíční mzdy.

HN: V současné době se objevují signály zpomalení růstu ekonomiky.

Pociťujete na trhu freelancerů nějaké změny?

Ne, freelancing není zrovna oblast, kde by byl okamžitě znát každý otřes ekonomiky. Lidé na volné noze mívají práci nasmlouvanou na dlouhé týdny či měsíce dopředu. Na výkyvy příjmů i poptávky jsou navíc zvyklí. Proto tvoří rezervy a mají raději více klientů, nezřídka i ze zahraničí.

HN: Jaká je mezi lidmi, kteří pracují na sebe, fluktuace? Když se někdo stane freelancerem, tak kariéru jako freelancer i končí?

V průzkumech se mnozí skutečně dušují, že by svobodu na volné noze nevyměnili za nic na světě. Svědčí to však víc o jejich hodnotách než o reálné fluktuaci. Tytéž průzkumy naznačují, že začátečníků je výrazně víc než veteránů.

Z toho lze usuzovat, že zhruba polovina freelancerů to do pár let vzdá. Přesněji to bohužel stanovit nelze, protože bychom nejdřív museli definovat nejen freelancery, ale i neúspěšný pokus jako takový. Pro někoho to může být první zakázka, která nevyšla, pro jiného rok práce od desíti k pěti. Tak či tak, ty pády nebývají moc tvrdé, neúspěšný volnonožec si prostě najde jinou práci. Většina freelancerů nepotřebuje do začátku velký kapitál. Prodávají to, co znají a dovedou, k tomu jim stačí počítač, mobil, čas a místo na práci, třeba i doma. Zkusit to a zabalit, když se nedaří, není žádná tragédie, naopak, je to správný krok. Po čase to mohou zkusit znovu a líp.

Související

HN: Před pár lety jste říkal, že si Češi na volné noze neumí správně nastavit cenu. Už se to zlepšilo?

Cenotvorba je stále problém, zejména pro ty, kteří jsou víc odborníci než podnikatelé. Začátečníkům dělá potíže stanovení ceny a bojí se zdražovat. Roste-li časem reputace, poptávanost a vytíženost člověka, mělo by se to odrazit v ceně, protože svou produkční kapacitu může na rozdíl od firem zvyšovat jen v omezené míře. Mnozí ale raději začnou pracovat více a přepínají strunu, než aby zdražili. A pak buď nestíhají, nebo už nezvládají obsloužit nové klienty. Ti zkušení zase někdy sklouzávají k příliš rutinnímu naceňování zakázek.

HN: Máte teď dobrý přehled o evropském trhu. Kde se práci na volné noze daří?

Určitě v Anglii, Nizozemsku, Polsku a Německu. Pátrám i po tom, jaká je podpora freelancerů, a potvrdilo se mi, co už jsem věděl: napříč Evropou se dramaticky různí. V některých zemích chybí komunity podobné té naší docela, jinde je naopak zdrojů spousta, ale je těžké se v nich vyznat. Součástí nového webu Freelancing.eu, který připravuji ke spuštění koncem zimy, by tedy měl být kromě katalogu nabídek spolupráce i seznam podpůrných projektů v jednotlivých zemích.

HN: Jak si stojí česká freelancerská komunita ve srovnání s Evropou? Máme se co učit, nebo máme naopak my co učit?

Rozhodně sneseme srovnání se zeměmi, které jsou v tomto ohledu ve světě nejdál. Freelance komunit, včetně těch oborových a lokálních, je tu spousta. Atmosféra v nich je přátelská a vstřícná. Přední nezávislí profesionálové sdílejí své know-how a jiné freelancery vnímají spíš jako kolegy než jako konkurenty. Také jejich příjmy jsou srovnatelné s cizinou a mnozí jsou rovněž aktivní na globálním trhu. A fungují tady desítky coworkingů, tedy sdílených prostor pro lidi, kteří nemají vlastní kancelář, a některé z nich nabízejí třeba i dětský koutek. Česká komunita tedy funguje velice dobře. I to je důvod, proč bych chtěl naše zkušenosti šířit dál prostřednictvím své knihy a také nového webu Freelancing.eu.

HN: Jste spokojený s legislativou, která se k práci na volné noze váže?

Legislativa asi není to, co by Čechy na volné noze trápilo nejvíc. Zpravidla podnikají ve službách a přijímají platby na účet, takže EET se jich tolik netýká. Jednodušší by mohla být administrativa kolem DPH a fakturace do zahraničí. Vítané bylo naopak opětovné zvýšení nákladových paušálů. Celkově jsou u nás legislativní podmínky dobré a stát navíc garantuje kvalitní zdravotní péči, což třeba pro freelancery v USA není samozřejmost.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru