Vědci chtějí mít více času na vědu a méně papírování. Navalilo se na ně už tolik byrokracie, že je to podle zástupců české vědecké obce neúnosné. Viní z toho hlavně systém státních grantů, na kterém jsou badatelé většinou závislí. Pro některé z nich granty představují až 80 procent jejich financí. Spojeny jsou s nimi ale značná administrativní zátěž a nejistota.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

"Ze své celoživotní zkušenosti a znalosti fungování mnoha vědeckých týmů odhaduji, že vědci nevěnují čisté vědě více než třetinu svého pracovního času," upozorňuje Petr Dvořák, profesor brněnské Masarykovy univerzity a první místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Většinu času výzkumníci tráví přípravami grantů a jejich administrativou. "To omezuje schopnost nejlepších mozků naší generace soustředit se na to důležité," přitakává Jan Konvalinka, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy.

Stát slíbil přidat institucím

Řešením této situace má být navyšování institucionální podpory, tedy peněz, které už dnes ze státního rozpočtu dostávají vědecké instituce. Ty už si je pak rozdělují bez nutnosti vytváření grantů, které se musí vysoutěžit. Finance přidělují jednotlivým pracovištím a vědeckým skupinám podle jejich výkonnosti a počtu zaměstnanců.

4 procenta

navíc slibuje každý rok vědeckým institucím Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, které v prosinci podepsali premiér a ministr školství se zástupci vědecké obce.

Stát institucím posílá peníze již nyní, ale v menším množství, než by si vědci představovali. Průměrně zhruba polovinu přiděluje přes grantový systém.

Například Akademie věd ČR (AVČR), naše největší vědecká instituce s více než devíti tisíci zaměstnanci, má z grantů 60 procent svých prostředků.

"Nic proti soutěži, ale pokud granty dělají podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci. Ti nejlepší lidé neustále věnují čas administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na samotnou tvůrčí práci ho zbývá už jen málo," podotýká předsedkyně akademie Eva Zažímalová. A dodává, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například německé Společnosti Maxe Plancka, dosahuje grantová podpora pouhých 20−30 procent jejího rozpočtu, zbytek tedy dostává ze státního rozpočtu přímo. Systém financování vědy tam funguje téměř opačně než v Česku.

Vláda výtky vědců vyslyšela a v prosinci se v memorandu zavázala, že bude institucionální podporu navyšovat minimálně o čtyři procenta ročně. Přičemž výdaje na granty by neměly klesat.

Vloni poslal stát 184 výzkumným institucím téměř 18 miliard korun. Tento rok částku navýší o jednu miliardu. Celkové výdaje na vědu ze státního rozpočtu budou historicky rekordní. I s penězi na granty dosáhnou 37 miliard korun a i v dalších letech mají růst.

"Je to velmi důležitý krok ve stabilizaci výzkumné základny, těmi čtyřmi procenty posilujeme výzkumné organizace a především jim do budoucna dáváme větší jistotu," uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Předchozí vláda navýšení nesplnila

Není to ale poprvé, co vláda takové navyšování přislíbila. Ta předešlá se v roce 2017 zavázala dokonce k pětiprocentnímu růstu institucionální podpory. Slib ale nesplnila, snížení o jedno procento v memorandu tedy vědcům nevadí.

Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR

Vládou podepsané memorandum kromě každoročního čtyřprocentního navýšení institucionální podpory, tedy jistých peněz ze státního rozpočtu zasílaných vědeckým institucím, klade důraz na větší zapojování českých vědců do mezinárodních programů a
zvýšení jejich úspěšnosti při
získávání evropských grantů.

Jeho dlouhodobým cílem je dosáhnout umístění alespoň tří českých univerzit mezi prvními třemi sty nejlepšími v prestižních mezinárodních žebříčcích.

Nyní je v první třístovce vysokých škol pouze Univerzita Karlova, a to na 269. pozici. Druhá je na 535. místě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která vloni zaznamenala meziroční zlepšení o 389 pozic, a třetí mezi českými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze na 544. místě.

Memorandum nahrazuje vládní Prohlášení o stabilizaci systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR z roku 2017, které nebylo zcela naplněno.

"Vychází z Inovační strategie ČR do roku 2030, klíčového dokumentu, který nastartoval změny v oblasti financování a hodnocení výzkumu," uvádí vicepremiér Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou Rady pro výzkum,
vývoj a inovace.

"Premiér Babiš i místopředseda vlády Havlíček nás nyní při podpisu memoranda ujistili, že pokud to státní rozpočet dovolí, bude docházet k navýšení většímu než o uvedená čtyři procenta," reaguje Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity a předseda České konference rektorů, který memorandum společně s Evou Zažímalovou za vědeckou obec podepsal.

Podle mezinárodního výzkumu MŠMT z roku 2012 by institucionální prostředky měly mít optimálně 70procentní podíl. Pokud skutečně dojde ke slíbenému navyšování alespoň o čtyři procenta ročně, tak Akademie věd by se na tuto hodnotu dostala zhruba za čtrnáct let.

Řešením je i změna systému grantů

Všechno ale není jen o penězích. Podle Konvalinky by mohla pomoci i změna v soutěžení grantů. "Mohly by být dvoukolové. V prvním by stačila jednoduchá přihláška. Nemá cenu nutit stovky vědců připravovat dlouhé týdny rozsáhlé projekty v situaci, kdy uspěje ani ne každý desátý z nich," uvádí prorektor. Řešením podle něj může být i větší administrativní podpora institucí poskytovaná vědcům.

Navíc podle Petra Dvořáka není možné, aby získání nebo nezískání grantu rozhodovalo o přežití nebo nepřežití vědeckého týmu, který je jinak kvalitní a produktivní. Dalším východiskem podle něj mohou být větší a déle trvající granty. "A to spíše ty individuální, adresné, pro menší týmy s odvážnými hypotézami a důležitými tématy," navrhuje.

Ani v Německu to není jen o způsobu rozdělování financí. "Celý náš systém je jiný. V Německu je například jedno, kdy žádost o grant podáte. Zda jste uspěli, víte do tří měsíců. Kdy pak peníze začnete čerpat, je zcela na vás. Oproti tomu v Česku se všechny žádosti o grant podávají v březnu. Až v prosinci jsou známé výsledky a od 1. ledna je pak nutné, aby se projekty rozběhly. To všechno způsobuje problémy," upozorňuje Petr Neugebauer z brněnského výzkumného centra CEITEC VUT. Dříve působil několik let v Německu.

Navyšování institucionální podpory neodsuzuje ani Alice Valkárová, předsedkyně Grantové agentury ČR, která poskytuje z veřejných prostředků granty na projekty základního výzkumu. "Není pochyb o tom, že grantový systém klade na vědce větší administrativní zátěž než institucionální financování a to i přesto, že naše agentura v poslední době věnuje hodně pozornosti snižování této zátěže. Zvýšení podílu institucionálního financování je určitě krok správným směrem, jsme jednou z evropských  zemí, kde je tento podíl podprůměrný," říká Valkárová.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+