Není mnoho zemí na světě, které tak jako Česko dokážou samy vyvinout a vyrobit kompletní letadlo − od draku přes motory až po elektroniku. "Naše sportovní či cvičné vojenské letouny patří ke světové špičce, v řadě technologií udáváme krok," říká Josef Kašpar, generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). "Podíváme-li se na statistiku, máme za sebou osm devět let stálého růstu odvětví, ať už jde o počet zaměstnanců, zisky, aktiva firem či export. Doufám, že ještě nejsme na vrcholu," dodává.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Že je český letecký průmysl ve vynikající kondici, se Kašpar shoduje s Jakubem Hodou, viceprezidentem pro obchod Aera Vodochody, i Martinou Tauberovou, náměstkyní pro evropské záležitosti a zahraniční obchod ministra průmyslu a obchodu. Ti všichni diskutovali na půdě mediálního domu Economia. Notovali si i v nutnosti cílené státní podpory leteckému odvětví.

"Konkurovat cenou pracovní síly levnějším ekonomikám nelze. Přidaná hodnota, kterou si můžeme zajistit dlouhodobý rozvoj země, je navázána na průmysl s velkým podílem výzkumu a vývoje. Z tohoto pohledu asi není lepší příklad než letectví," uvedl v debatě Jakub Hoda z Aera. Výrobce vojenské letecké techniky je strategický i z důvodů bezpečnosti a ochrany státu.

Postavení leteckého průmyslu dokládají i ekonomická data. Například export leteckých produktů roste v posledních letech o desítky procent ročně. "V roce 2018 exportoval letecký průmysl produkty v hodnotě skoro 13 miliard korun a v prvních třech čtvrtletích letošního roku export vzrostl o 33 procent," upřesnila Martina Tauberová. A právě zahraniční trhy jsou hlavním cílem většiny leteckých výrobců, včetně Aera.

Pomoc vlády je v oboru běžná

Aero Vodochody je jedním z pionýrů českého leteckého průmyslu. Firma se ve druhé polovině minulého století proslavila po světě svými cvičnými proudovými letouny L-29 Delfín a L-39 Albatros. A právě na druhý jmenovaný chce v současnosti navázat strojem L-39NG. Letoun, jenž je projektem dvou rovnocenných investorů Aera a Omnipolu, je nyní ve stadiu zkoušek a certifikací.

I když máme špičkové stroje, bez vládní podpory je nedokážeme dostat k zákazníkům, kterými jsou armády či vlády.
Josef Kašpar
generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu

"To, že jsme si dodnes udrželi vývoj a výrobu nového vojenského letounu, je naprostý unikát. Řada zemí by schopnost vývoje letecké techniky chtěla získat, ale nelze ji koupit. Je otázkou generací, souvisí s vysokým školstvím, výzkumem a vývojem. Země si ji musí uchovávat jako rodinné stříbro," řekl Jakub Hoda.

Narážel tak na potřebnou pomoc vlády, již firma k prosazení nového vojenského letounu do zahraničních armád potřebuje. Pro Aero je klíčová zejména reference domácího zákazníka. Veškerá konkurence letounu L-39NG ji má a využívá. Firma však zatím dohody o prodeji letadel české armádě nedosáhla.

"Státní podnik LOM Praha, který je ministerstvem obrany pověřen nákupem, má problém se zajištěním financování této akvizice. Mezi ministerstvem a touto firmou navíc neexistuje shoda, jak financování zajistit. Myslím si, že je to svým způsobem ostuda," nebral si servítky Hoda.

Řada zemí by schopnost vývoje letecké techniky chtěla získat, ale nelze ji koupit. Je otázkou generací.
Jakub Hoda
viceprezident pro obchod Aera Vodochody

Podpora od státu v rovině ekonomické diplomacie se v posledních letech podle Martiny Tauberové výrazně zlepšila a zintenzivnila. Nedostatek kvalifikované pracovní síly, který trápí nejen letecké výrobce, vláda řeší novými programy cílené pracovní migrace. Ty by měly přilákat středně a vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí. Další rovinou je podpora inovací.

"Novinkou je program Trend na podporu průmyslového výzkumu, do nějž vláda alokovala 10 miliard korun. V proexportní politice cílíme podporu na konkrétní výrobky či koncové zákazníky, jde třeba o účast na předních výstavách a veletrzích ve světě, ekonomickou diplomacii skrze zastupitelské úřady či podnikatelské a technologické mise," uvedla náměstkyně.

Ekonomická diplomacie je v leteckém průmyslu klíčová. "I když máme špičkové stroje, bez vládní podpory je nedokážeme dostat k zákazníkům, kterými jsou armády, vlády či vládou vlastněné firmy," vysvětlil Josef Kašpar z VZLÚ. Jakub Hoda vidí jako zásadní nástroj k prosazení na zahraničních trzích možnost přímé akvizice mezi vládami. Kontrakt na nákup letadel uzavírají vlády obou států a domácí výrobci jsou pak dodavateli české vlády.

"Využívají to okolní státy, a dokonce i naše ministerstvo obrany preferuje nákupy touto formou. Pro kupující je důležitá transparentnost, rychlost i garance ceny a dodávek. Naše vláda však zatím není schopna vytvořit stejný nástroj i pro české výrobce," vysvětlil viceprezident Aera Vodochody.

"Rámcový způsob, jakým ministerstvo obrany, respektive LOM Praha obchody typu vláda−vláda uchopí, je zatím nevyjasněný. Jsem ale optimistka. Věřím, že je otázkou krátké doby, kdy přijde i referenční zakázka od české armády," reagovala Martina Tauberová. Podpora zakázek podle ní však existuje. "Aero je dobrým příkladem toho, jak ministři či osobně pan premiér v zahraničí takové zakázky prosazují," dodala.

Letadla bez emisí

Budoucnost českého leteckého průmyslu samozřejmě nestojí jen na úspěchu Aera. Podle Josefa Kašpara je v oboru největším tématem ekologičnost dopravy. Dnes se vyvíjejí technologie, které budou letadla využívat za deset dvacet let.

"Možná v tu dobu už budeme mít elektrická letadla, k tomu směřují veškeré práce v rámci evropských dotačních programů. Druhá hlavní vlna je rychlost. Překonávání hranice rychlosti zvuku s sebou nese řadu technických problémů, enormní hluk rázové vlny se dodnes nepodařilo uspokojivě vyřešit. Výzkumné týmy na tom ale pracují," popsal Kašpar. Třetí důležitou oblastí jsou podle něj létající autonomní prostředky pro přepravu osob ve městech. "Některé koncepty už vzlétly, ale znamenalo by to obrovský zásah do systému dopravy, takže možná tak v roce 2050 se můžeme dočkat nasazení v menším měřítku," myslí si ředitel VZLÚ.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru