Až Česko začne do společného evropského rozpočtu platit více peněz, než z něj bude dostávat, tak "občané vypálí ministerstvo financí", říká podle jednoho vysoce postaveného českého úředníka v nadsázce premiér Andrej Babiš (ANO). O tom, jak bude evropský rozpočet na příští roky vypadat, vyjednávají členské státy Evropské unie několik posledních měsíců. Jedno je jisté: útok nespokojených Čechů na vládní úřady nehrozí ani v nadsázce, Česko bude z evropského rozpočtu stále dostávat výrazně více peněz, než kolik do něj odvede. Rozdíl v český prospěch ale bude o poznání menší než dosud. A doba, kdy bude Česko "do Bruselu" více peněz posílat, než kolik jich přijde opačným směrem, se nezadržitelně blíží.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Premiér Babiš jede o podobě rozpočtu ve středu vyjednávat s ostatními lídry členských zemí EU na summit do Bruselu. Jde o to, s kolika penězi bude unie hospodařit v příštím rozpočtovém období, tedy v letech 2021 až 2027. A jaká část z těchto prostředků připadne Česku.

Z dotací určených chudším zemím a regionům Česko platí skoro polovinu všech svých veřejných investic − používá je například na stavby a opravy dálnic a silnic, podporu vědy a výzkumu nebo na financování provozu mateřských škol. "Jde o klíčový nástroj, který umožňuje našim občanům bohatnout a snižuje rozdíly v rámci EU," prohlásil o těchto dotacích Babiš.

18 miliard

eur, tedy zhruba 460 miliard korun, by Česko mělo podle návrhu Evropské komise dostat na dotacích v příštích sedmi letech. Je to skoro o čtvrtinu méně než v současném evropském rozpočtu.

765 miliard

korun "vydělalo" Česko na členství v EU – z evropského rozpočtu dostalo o 765 miliard více, než do něj zaplatilo. Ještě mnohem větší prospěch než z dotací má ekonomika z toho, že české firmy mohou volně vyvážet do celé unie.

Česko bohatne, dotace klesnou

Návrh příštího rozpočtu předložila Evropská komise už loni. Česko by podle ní mělo během sedmi let dostat 18 miliard eur, tedy zhruba 460 miliard korun. To je téměř o čtvrtinu méně, než na kolik má nárok v rámci současného rozpočtu, který platí do konce příštího roku. Komise škrty hájí tím, že Česko v minulých letech poměrně rychle dohánělo bohatší státy unie, takže je logické, že by nyní mělo dostat méně. "Česko poskočilo kupředu, bohatne. Je to podobný příběh jako dříve u Irska nebo Španělska," řekl HN zdroj z Evropské komise, který se rozpočtem zabývá.

Premiér Babiš zpočátku tvrdil totéž. Následně ale začal požadovat, aby na dotace bylo v rozpočtu stejně peněz jako nyní. "Návrh Evropské komise je pro nás skutečně nepřijatelný," prohlásil minulý měsíc, když do Prahy pozval zástupce států, které z evropského rozpočtu více peněz čerpají, než do něj odvádějí.

Podle všeho jde hlavně o taktiku. Česko zbohatlo a pokles dotací je tak nevyhnutelný, uvědomují si čeští úředníci a diplomaté, s nimiž HN mluvily. Komise navrhla, aby objem dotací chudším státům a regionům v celém rozpočtu klesl zhruba o desetinu. Ušetřené peníze chce dát na nové priority, jako je například boj proti migraci nebo posílení bezpečnosti. To, že by se unie na tato témata měla soustředit, přitom Češi dlouhodobě prosazují. A o to hůře se jim proto bude proti přesunům peněz do těchto oblastí argumentovat.

"Evropská komise se snaží co nejvíce investovat do nových ­priorit a má v tom jednoznačnou podporu států, jako jsou Německo či Nizozemsko, které do rozpočtu více platí, než z něj dostávají," konstatuje Vít Havelka z výzkumného centra Europeum. Babiš tak v Bruselu svede bitvu hlavně o to, jak velký pokles dotací Česko čeká. Že by žádný pokles nenastal, je naprosto nereálné. Stát ale i tak bude mít k dispozici stovky miliard korun.

Spor o priority

Otázkou ale je, na co peníze použije. Evropská komise navrhla, aby šly na dvě základní priority − na podporu vědy a výzkumu a na boj se změnami klimatu, tedy například na investice do energetických úspor, hromadné dopravy, snižování emisí nebo na zmírňování následků sucha. Česko by podle Bruselu mělo evropské miliardy využít na modernizaci své ekonomiky, aby přestalo být "montovnou" pro vyspělejší státy, ale začalo samo produkovat koncové výrobky, které se pak na světových trzích prodávají s mnohem větším ziskem než pouhé součástky. Díky tomu by pak, mimo jiné, také v zemi výrazně rychleji rostly platy.

Babiš ale s takovým rozdělením dotací nesouhlasí. "Takto striktní nastavení je pro nás nepřijatelné," opakuje. Chce, aby Česko mohlo mnohem větší část dotací použít na výstavbu infrastruktury, hlavně dálnic.

Evropská komise ale svůj návrh hájí. "Každá země by se měla připravovat na to, co budou hlavní výzvy budoucnosti. Proto navrhujeme více peněz pro inovace a méně na infrastrukturu," řekl HN Gert-Jan Koopman, generální ředitel komise pro rozpočet. A připomněl, že na stavbu infrastruktury měly jednotlivé státy v minulosti peněz dost. Je tedy chybou Česka, že je nedokázalo využít a svou dálniční síť rozšířilo v porovnání třeba s Polskem či Maďarskem mnohem méně. Úředníci Evropské komise mimo záznam říkají, že Česko samozřejmě dálnice stavět potřebuje, ale mělo by to dělat za své, když propáslo příležitost zaplatit je z evropských dotací.

K tomu, aby byl evropský rozpočet schválen, musí dát souhlas všechny státy unie. Česká vyjednávací pozice je proto silná. Pre­miér bude bojovat nejen za celkovou výši dotací, ale i za to, aby mohl peníze "nalít do betonu", jak sám říká, tedy hlavně stavět dálnice a železnice. Opakuje, že Česko ví nejlépe, na co peníze potřebuje, a Evropská komise by mu do toho měla mluvit co nejméně.

Rozhazovačný Brusel

Babiš navíc Evropskou komisi kritizuje za to, že podle něj příliš plýtvá ve výdajích na vlastní administrativu. Kdyby se uskromnila, mohlo by být více peněz na jiné priority, třeba právě na dotace, tvrdí Babiš. Poukazuje na to, že chod evropských institucí stojí ročně 10 miliard eur, tedy asi 255 miliard korun. Jde o veškeré výdaje, které zahrnují například i překlady a tlumočení, cesty či organizaci schůzek členských států včetně summitů, na něž za Česko jezdí Babiš. Zdaleka se tedy nejedná jen o platy úředníků.

Veškeré výdaje na chod institucí představují jen necelých sedm procent evropského rozpočtu, což je výrazně nižší podíl, než kolik stojí administrativa jednotlivých členských zemí včetně Česka. Podle odborníků ale není překvapivé, že Babiš o nákladech na "Brusel" často mluví. "Jestli si Češi něco spojují s EU, tak je to administrativa, takže pro politika je to strašně lehký terč," říká Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle původních plánů se měly státy EU na podobě rozpočtu domluvit už ve středu v Bruselu. Je ale jasné, že se jim to nepodaří, a podle diplomatů se mohou jednání vléct klidně ještě rok.

Shoda zatím není vůbec na ničem − ani na rozdělení peněz na jednotlivé priority a mezi jednotlivé země, ani na tom, jak velký by vlastně měl rozpočet být.

Evropská komise navrhla, aby představoval 1,11 procenta výkonu ekonomiky unie, což je zhruba 1,2 bilionu eur na sedm let, tedy asi 30 bilionů korun. Česko je pro. Němci, Nizozemci, Dánové či Rakušané ale nechtějí vyšší rozpočet než jedno procento evropské ekonomiky. Naopak Maďaři a pár dalších zemí by si přáli, aby EU měla k dispozici více peněz, než kolik navrhla Evropská komise. S tím souhlasí i europoslanci, jejichž souhlas je ke schválení rozpočtu také nutný. Kompromis je zatím v nedohlednu.

Velké téma. Ale až za pár let

Čechům je to vše jedno. O to, jak to s vyjednáváním o evropském rozpočtu dopadne, se zajímá jen sedm procent lidí, ukázal průzkum společnosti STEM.

Polovina Čechů přitom neví, že Česko z Bruselu více dostává, než kolik tam odvádí. "Fakta v tomto tématu nic neznamenají," konstatuje ředitel ústavu STEM Martin Buchtík.

Momentálně sice téma rozpočtu veřejnost nezajímá, podle Buchtíka se to ale rychle změní v okamžiku, kdy Česko začne do evropské kasy více platit než z ní dostávat. A to se stane relativně brzy. Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové vláda odhaduje, že pokud vydrží současné trendy, Česko z hlediska životní úrovně překoná průměr států EU a z příjemce evropských dotací se stane jejich plátcem v roce 2028. Rozpočet na léta 2021 až 2027 je tak nejspíše posledním, v rámci něhož Česko ještě bude výrazně "v plusu". "Rozhodně to bude velké téma," říká Martin Buchtík s tím, že odpůrci unie to využijí jako argument proti českému členství v ní.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Komentáře ke článku

David Fichtner 11.12.2019 16:27
Strašně absurdní tohle... a ostudný zároveň
Ondřej Filípek 11.12.2019 07:59
Proč se ministr financí, který je bez střetu zájmů, tolik snaží aby dotace dostal jeden konkrétní žadatel? Nemělo by to být tak, že při jakékoliv pochybnosti se čerpání pozastaví a pak případně obnovuje? Stejně jako je tomu v mnoha jiných případech? Namísto toho tady stovky státních úředníků pracují na tom, aby jeden žadatel mohl čerpat dotace i nadále. Namísto toho, aby se peníze dostali k těm žadatelům, kteří jsou bez pochybností...
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru