Počet lidí, kteří vstupují do oddlužení, se v posledním půlroce díky jednodušším pravidlům osobních bankrotů zdvojnásobil. Výrazně tak přibyla práce insolvenčním správcům i pracovníkům soudů. Na některých soudech už nyní nabírá vyřizování žádostí několikatýdenní zpoždění.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Novela insolvenčního zákona začala platit letos v červnu. Proti předchozím pravidlům už nemusí dlužník před vstupem do osobního bankrotu prokázat, že je schopen splatit alespoň 30 procent svých dluhů. Když měsíčně zaplatí alespoň dva tisíce korun, soud mu může po pěti letech zbylé závazky odpustit i v případě, že zmíněnou třetinu dluhů neuhradil.

Osobní bankrot proto mohou nově využívat i lidé s nižšími příjmy, kteří by na oddlužení za starých pravidel nedosáhli. Vyšší zájem je vidět na aktuálních datech z insolvenčního rejstříku. Zatímco od ledna do května podali dlužníci průměrně 1652 insolvenčních návrhů měsíčně, od června do listopadu dorazilo na soudy každý měsíc průměrně 3722 návrhů.

Osobní bankroty

Nová pravidla

Proces oddlužení trvá pět let a dlužník by během nich měl uhradit alespoň 30 procent svých závazků. Na rozdíl od předchozích pravidel už ale nemusí na začátku prokázat, že je opravdu schopen tuto částku zaplatit. Musí však mít dostatečné příjmy na to, aby každý měsíc zaplatil odměnu insolvenčnímu správci a stejnou částku i věřitelům. Celkem jde o 2178 korun. Pokud člověk za pět let nezvládne zaplatit 30 procent dluhu, rozhodne o jeho osudu soud. Když uzná, že se dlužník dostatečně nesnažil, zbylých dluhů ho nezbaví. Podle kritiků to do procesu vnáší nejistotu.

Tříletá verze

Za tři roky se svých dluhů mohou od června zbavit lidé, kteří jsou schopni uhradit 60 procent dluhů.

To znamená větší zátěž pro soudy, které musí oddlužení každého žadatele povolit a k insolvenčnímu návrhu také sepsat seznam všech přihlášených pohledávek. "Soudy nestíhají dokumenty zpracovávat a uznávají, že mají zpoždění," říká Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008, která dodává insolvenčním správcům informační systém.

Například Krajský soud v Ostravě už v říjnu oznámil, že nestíhá včas zpracovat přihlášené pohledávky věřitelů a informace tak insolvenčním správcům posílá se zhruba třítýdenním zpožděním. Výrazně přibyla práce také soudům v Ústí nad Labem či Brně. Největší podíl lidí v exekuci připadá právě na Ústecký kraj.

Ministerstvo spravedlnosti uznává, že se od června počet podaných insolvenčních návrhů zdvojnásobil, zároveň však tvrdí, že se situace postupně uklidňuje. V posledních měsících se podle mluvčího ministerstva Martina Bačkovského počet lidí, kteří žádají na krajských soudech o oddlužení, pomalu snižuje. Zároveň upozorňuje, že v porovnání s rokem 2016 je současné číslo vyšší jen asi o třetinu.

Na vyšší zájem o oddlužení reagují také insolvenční správci. Stále častěji se spojují do veřejných obchodních společností. Počet takových kanceláří se za posledních pět let zdvojnásobil.

Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni tvrdí, že ani současná pravidla nejsou k dlužníkům příliš vstřícná. "Kdyby byl zákon přijat v jiné podobě, byl by zájem o oddlužení podstatně vyšší," míní. Řada lidí podle něj o změně podmínek ani neví, další pak mají strach, že jim soud po pěti letech v oddlužení zbylé dluhy neodpustí, protože věřitelům neuhradili 30 procent závazků.

Počet insolvenčních návrhů v roce 2019

"Řada lidí si navíc na život v exekuci zvykla. Už se smířili s tím, že do konce života budou mít exekuci a potřebovali by opravdu silný impulz, aby to změnili," říká Hůle.

Tím impulzem mohla být takzvaná nulová varianta, kterou původně navrhoval tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Podle ní by do oddlužení mohl vstoupit každý dlužník, aniž by musel prokazovat, že je schopen splatit určitou část svých závazků. Pokud by insolvenční správce uznal, že se sedm let snažil uhradit co nejvíce, zbytek částky by mu prominul, i kdyby ve finále kromě povinné odměny správci nezaplatil věřitelům ani korunu.

S nápadem nakonec Robert Pelikán ve sněmovně narazil. Verze, kterou sněmovna schválila letos v lednu, je k dlužníkům přísnější. Lidé mohou do pětiletého oddlužení vstoupit pouze tehdy, pokud prokážou, že jsou schopni každý měsíc zaplatit odměnu insolven­čnímu správci (1089 korun) a alespoň stejnou částku i věřitelům. I nadále tak mají povinnost zaplatit minimálně 30 procent svých dluhů. O těch, kteří se na tuto hranici nedostanou, rozhodne příslušný soud.

Počet insolvenčních návrhů v roce 2019