V květnu 2008 prohlásil britský ministr obchodu John Hutton, že jeho země rychle potřebuje nové uhelné a jaderné elektrárny, aby Britové vůbec mohli svítit. Bylo to po obřím blackoutu, za kterým stály náhlé výpadky jaderné elektrárny v Suffolku a uhelného zařízení v Longannetu.

Následující roky ovšem ukázaly, že se Hutton mýlil. Británie se naopak dokázala v rekordním čase z uhlí stáhnout a doba spuštění nového jaderného zařízení se pořád vzdaluje.

V roce 2008 výroba každé kilowatthodiny v Británii vyprodukovala 495 gramů oxidu uhličitého. Během pouhých 10 let snížila země tvorbu tohoto skleníkového plynu v energetice o 60 procent na 202 gramů. Pro srovnání − v Česku je nyní tato uhlíková intenzita dvojnásobná.

Základem britského úspěchu byl politický závazek, že země sníží svůj příspěvek k oteplování zeměkoule. Na začátku této cesty přitom čtyři pětiny vyrobené elektřiny pocházely z fosilních paliv. O 11 let později už Británie produkuje více energie z obnovitelných zdrojů než z těch uhlíkových.

Tuto energetickou změnu zahájili labouristé a realizovala ji koaliční vláda konzervativců a Liberálních demokratů. Posun by nebyl možný bez základní shody mezi labouristy a konzervativci na tom, že klimatické změny jsou pro budoucnost země zásadní hrozbou. Takže zatímco levicový kabinet Gordona Browna zřizoval nové ministerstvo energetiky a klimatické změny, z opozičních lavic volal David Cameron po zákazu stavby nových uhelných elektráren bez technologie pro zachytávání uhlíku a jeho ukládání pod zem (CCS). Zákon Climate Change Act, který zavazoval stát snížit emise skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050, prošel parlamentem v říjnu 2008. V Dolní sněmovně ho podpořilo 463 poslanců. Proti byli jen tři. To bylo klíčové pro dění v následující dekádě.

Regulace rozhodila trh

Díky novému zákonu byla zřízena nezávislá Komise pro klimatickou změnu, která radí vládě, jak se na změny klimatu připravit. A připravuje ji na to, co čekat například v oblasti byznysu. Komise ale také hlídá, zda ministerstva plní své závazky.

Následující politické kroky zasáhly do plánů energetických firem operujících v zemi. Především vláda deklarovala, že nepovolí nové uhelné zdroje, které nebudou vybaveny technologií zachytávání uhlíku CCS. Rozhodnutí pohřbilo například plány E.ON na elektrárnu Kingsnorth.

Zároveň vláda garantovala malým větrným, slunečním a vodním elektrárnám výkupní ceny, čímž za dva roky zvýšila počet těchto zařízení desetinásobně.

David Cameron poté, co v roce 2010 porazil labouristy ve volbách, prohlásil, že povede "nejzelenější vládu všech dob". To se promítlo i do názvu Green Investment Bank, státem zřízené banky. Jejím cílem bylo financovat vznik zelené infrastruktury a celkový přechod na nízkouhlíkovou energetiku. Počáteční vklad vlády do banky byl tři miliardy liber (88 miliard korun podle tehdejšího kurzu).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Komise pro klimatické změny odhadla, že pro financování nízkouhlíkového byznysu bude v příštích dvou dekádách potřeba 200 miliard až bilion liber. A ty trh bez pomoci vlády nepřinese.

Zelená banka funguje dodnes, ale v soukromých rukou. Po šesti letech provozu ji další konzervativní vláda prodala za 2,3 miliardy liber, přičemž uvedla, že celkový výnos z operací pro daňového poplatníka byl 186 milionů liber. To ale nebylo cílem − kromě miliardových státních investic především banka pomohla do sektoru obnovitelných zdrojů přitáhnout 10 miliard liber od soukromých subjektů.

Další snížení uhlíku

Cameronův kabinet také stanovil, v pořadí už čtvrtý, uhlíkový strop. Konkrétně rozhodl, že pro období 2023−2027 Británie bude produkovat jen polovinu CO2 oproti úrovni z roku 1990. Řešením mělo být jádro, plyn a zelené zdroje.

Vznikla takzvaná Bílá kniha reformy trhu s elektřinou, která přinesla aukce elektřiny z obnovitelných zdrojů. V nich soupeří výrobci zelené elektřiny o výkupní cenu, kterou jim garantuje vláda na 15 let. Stát například rozhodne, že chce v tomto období nakupovat elektřinu z neurčených zelených zdrojů o celkové kapacitě 3 GW. Výrobci pak nabízejí cenu. Princip soutěže a klesající ceny technologií tlačí ceny obnovitelné energie dolů. Poslední aukce v Británii ocenila megawatthodinu z větrníků na moři na 57,50 libry (asi 1700 korun), přičemž projekce pro cenu z nových plynových zdrojů jsou vyšší a nově stavěná jaderná elektrárna Hinkley Point C má od vlády garantovanou výkupní cenu dokonce 92,50 libry. Samozřejmě stále jde o formu dotací, které částečně platí ve svých složenkách odběratelé.

Pro srovnání, hodnota jedné MW elektřiny na české burze bez ohledu na zdroj je 50 eur (necelých 1300 korun).

Stejně tak ale vláda podporuje i jaderný zdroj a fosilní paliva. Data Evropské komise z roku 2016 ukázala, že Británie dotovala uhlíkové zdroje (uhlí, plyn) 12 miliardami liber ročně a bezemisní elektrárny 8,3 miliardy. Největší část podpory pro znečišťující zdroje tvořily vládou snížené daně na plyn a elektřinu (pět procent DPH oproti standardním 20 procentům).

Nejambicióznější plán světa

Na britskou klimatickou politiku neměly vliv jen silné environmentální skupiny. Noviny se začaly plnit stížnostmi na vysoké ceny elektřiny, do kterých se promítala mimo jiné vysoká uhlíková daň. Britská vláda totiž zatížila znečišťující výrobu elektřiny ještě více než Evropa. Vedle emisních povolenek musí výrobci platit i speciální daň.

Více než stohlavá skupina konzervativců napadla silnou orientaci státu na podporu větrných elektráren, označila zdroj za neefektivní a nárazový. Koaliční vláda začala štědré dotace pro obnovitelné zdroje tlumit a snížila i uhlíkovou daň. V roce 2014 z 30 liber za tunu CO2 na 18 − a cenu zastropovala do roku 2021. Klíčové je, že vláda podporu nových instalací každý rok snižovala, nikoliv zastavila, jak se to stalo v Česku v roce 2014. Cameronův kabinet dále utlumil i podpory pro úspory energie a podpořil výstavbu nových jaderných bloků.

Pozdější vlády tváří v tvář velkým státním nákladům své momentum v oblasti ochrany klimatu ztrácely. Mezitím ale energetičtí investoři ustupovali od uhlí pod tlakem EU. Dokončili velké větrné parky na moři a dostavěli i několik nových plynových elektráren. Evropské směrnice na ochranu ovzduší a vod od roku 2010 tlačí průmysl do velkých investic na snižování znečištění. Provozovatelům spalovacích zařízení se mnohdy investice do modernizací nevyplatí. Nahrazení uhlí plynem je pak logické, uhlíkové emise a další škodliviny při spalování zemního plynu jsou oproti uhlí poloviční, účinnost je o něco vyšší, náběh zdroje velmi rychlý. Některé uhelné elektrárny, například Lynemouth Daniela Křetínského, se předělaly na spalování biomasy. Zároveň v Británii pokračovalo budování tisíců malých elektráren (slunce, voda, odpady) a dnes má tak země k dispozici více než 800 tisíc decentralizovaných zdrojů elektřiny.

Ve volbách 2015 získávají konzervativci většinu a vyhlašují konec dotací pro pevninské větrné farmy a zároveň postupný konec daňových úlev pro výrobce zelené elektřiny. Cílem je snížit ceny elektřiny pro domácnosti i firmy.

Vláda ale zároveň vyhlašuje historické rozhodnutí: Británie z uhlí odejde do roku 2025. V prosinci 2015 podepisuje 195 států pařížský závazek, že je nutné udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia. O den později se navždy zavírá poslední hlubinný důl ve Velké Británii.

V roce 2016 přichází den, kdy Británie vyrobí více energie z větru než z uhlí. Následuje den, kdy více elektřiny vygenerují solární panely. Pak přijde takový měsíc, pak rok. Zároveň vláda schvaluje již pátý "uhlíkový rozpočet" Spojeného království. Ten vyžaduje do roku 2032 snížit emise CO2 o 57 procent oproti roku 1990, ale kabinet je zároveň kritizován, že nemá účinné nástroje, aby to skutečně dokázal. Ministerstvo pro klimatickou změnu je sloučeno s úřadem pro obchod a inovace a klimatická agenda v konzervativních vládách oslabuje. Vláda činí další kroky k omezení veřejné podpory novým bezuhlíkovým zdrojům. Roční dotace čistých zdrojů totiž rostly z miliardy liber v roce 2008 na devět miliard v roce 2018.

V důsledku srozumitelné strategie a veřejné podpory výroba z obnovitelných zdrojů v Británii prudce narostla. Zatímco v roce 2008 obnovitelné zdroje tvořily méně než šest procent kapacity energetické soustavy, dnes představují třetinu energetického mixu. Další třetinu kapacity dělá plyn a 8,3 procenta jádro. Uhlí kolem desetiny energetické kapacity země. Uhelné elektrárny nicméně stále hrají roli jako pojistka proti blackoutům ve chvíli, kdy nefouká ani dostatečně nesvítí slunce. V běžných dnech pokrývá pálení uhlí asi pět procent aktuální spotřeby. Data v reálném čase můžete vidět zde.

V první polovině letošního roku zaznamenalo Spojené království prvních 18 dní v řadě zcela bez výroby elektřiny z uhlí. Bylo to poprvé od roku 1882.

Období velké přeměny britské energetiky přineslo několik překvapivých zjištění. Některé studie například předpovídaly, že vyšší podíl zelené energie je nedosažitelný, přičemž strop pro podíl větru měl být ve Spojeném království 10 procent. Dnes tvoří vítr v Británii 19 procent kapacity a ministerstvo obchodu a energetiky podepsalo letos závazek, že v roce 2030 budou jen offshore větrníky vyrábět třetinu elektřiny v zemi.

Stejně tak vláda i média předpokládaly, že poroste spotřeba energií, ve skutečnosti však díky investicím do úspor klesala. To se také promítlo do faktu, že od roku 2008 se účet domácností za elektřinu lehce snížil - domácnosti totiž potřebovaly elektřiny méně.

Celkové dotace na energetickou revoluci činí od roku 2008 asi 35 miliard liber. HDP Británie zároveň rostlo od konce finanční krize v roce 2009 průměrně o 1,9 procenta za rok.

Na konci června 2019 britský parlament klíčový zákon Climate Change Act zpřísnil. Původní závazek byl snížit emise skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990. Podle nového znění musí příští vlády zajistit, že ekonomika Spojeného království bude do roku 2050 zcela uhlíkově neutrální. Jde o nejambicióznější závazek na světě.