Potkat v zemědělské krajině motýla, zajíce nebo bažanta je dnes vzácnější než kdykoliv dříve. Poslední ministerská Zpráva o životním prostředí České republiky udává, že jen ptáků ubylo od první poloviny 80. let 34 procent. Hlavní vinu za to dává intenzivnímu zemědělství, založenému na těžké mechanizaci a chemických postřicích.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"Za posledních 20 let si nepamatuji horší situaci. Biologická rozmanitost je nejmenší, co kdy byla," hodnotí Miloš Fischer, člen Českomoravské myslivecké jednoty a spolutvůrce petice Vraťme život do krajiny. Ta vznikla před rokem a za tu dobu sesbírala přes 55 tisíc podpisů. Zástupci myslivců a České společnosti ornitologické ji v pátek předají ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi (ČSSD).

Po něm žádají, aby na evropské úrovni při projednávání reformy společné zemědělské politiky, která disponuje přibližně 1450 miliardami korun ročně, prosazoval přírodnější charakter zemědělství. Konkrétně chtějí, aby 50 procent dotačních prostředků této politiky šlo na ochranu přírody a klimatu a aby 15 miliard z tohoto rozpočtu bylo věnováno na ochranu živé přírody.

"Už nyní je v Programu rozvoje venkova 2014-2020 vyčleněno zhruba 60 procent prostředků na environmentální opatření přispívající k tomu cíli. Tímto směrem chce ministerstvo zemědělství pokračovat i v příštích letech," sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Zemědělství v česku

◼ Zemědělství přímo utváří 51 procent české krajiny.
◼ V Evropské unii je snaha při přípravě společné zemědělské politiky na roky 2021–2027 přenastavit dotační politiku tak, aby více podporovala šetrné hospodaření, menší farmy a tím i pestrost krajiny.
◼ Společná zemědělská politika Evropské unie rozděluje mezi členské země ročně přibližně 1450 miliard korun.
◼ V Evropě patří Česko k zemím, které používají nejmenší množství pesticidů. V průměru je to 1,9 kilogramu na hektar. V Belgii jsou tyto hodnoty čtyřnásobné. Vyšší jsou i v Německu (3,9 kg/ha) a Rakousku (3,1 kg/ha).
◼ Přesná data o množství hmyzu k dispozici nejsou, protože jej lze jen velmi špatně spočítat. I tak ale řada studií dokazuje jeho masivní úbytek. Němečtí výzkumníci například zjistili, že od poloviny 80. let do roku 2016 se zmenšila biomasa létajícího hmyzu o 75 procent.
◼ Česká krajina si nese dědictví kolektivizace, během níž docházelo k odstraňování mezí a remízků, odvodňování pozemků a ničení mokřadů. Scelováním polí vzrostla jejich průměrná velikost více než desetinásobně. A negativní vliv dnes má i používání výkonné mechanizace a chemických prostředků.

 

34 procent

O tolik se snížilo množství ptáků v zemědělské krajině od roku 1982. Hlavní vliv na to mají chemické postřiky, přestože posledních několik let se jejich využívání snižuje.

Na domácí půdě potom volají po dalším zmenšení limitu maximální velikosti plochy, na níž lze pěstovat jednu plodinu. Ministerstvo zemědělství již od příštího roku omezilo velikost zemědělských monokultur nejvýše na 30 hektarů. Nejprve na erozně ohrožených půdách a od roku 2021 na veškeré orné půdě. Ochránci přírody a myslivci by ale chtěli jít ještě dále.

"Pole o velikosti 30 hektarů je dvakrát větší, než je průměrná velikost farmy v EU. Požadujeme zmenšit výměru na 20 hektarů a zároveň chceme, aby mezi lány byly dělicí prvky zeleně, kde by mohli najít útočiště ptáci, hmyz i další živočichové. Zeleň by navíc pomohla zadržet vodu v krajině," říká zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Na rozdíl od ochránců přírody si zemědělci myslí, že zmenšování jednodruhových ploch má na ochranu přírody a hospodaření s vodou minimální vliv. "Jediným důsledkem bude zvýšení nákladů zemědělců. Proto by jim za to měla náležet finanční náhrada," reaguje Vladimír Pícha, mluvčí Zemědělského svazu ČR.

Omezování zemědělství v Evropě a v Česku podle něj může být krátkozraké. "Pokud bychom chtěli zajistit stejné množství potravin, museli bychom buď zvýšit výměru zemědělské půdy a navýšit počet pracovníků v zemědělství, nebo se spolehnout na dovoz potravin ze zahraničí," upozorňuje. Plodiny za hranicemi EU se přitom pravděpodobně pěstují za mnohem horších podmínek.

Zemědělci upozorňují na to, že množství používaných pesticidů a hnojiv se v Česku nezvyšuje. "Za posledních šest let se snížil objem použitých pesticidů o 14 procent," podotýká ministerstvo zemědělství ve své červencové zprávě hodnotící stav používaných zemědělských postřiků.

Podle Miloše Fischera je však zjevné, že se s přírodou něco děje. "Stavy bažantů, koroptví i zajíců se neustále snižují. Může za to i nedostatek hmyzu. Například první den bažantů po vylíhnutí dnes připomíná pochod smrti. Snaží se najít a sezobnout nějakého brouka, většinou ho ale hledají marně," popisuje.

Ministr Toman zástupcům ornitologů a myslivců přislíbil, že si v pátek petici osobně převezme.