Předběžné závěry evropských auditorů o možném střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ukázaly, že by Česko mohlo přijít o 451 milionů korun na dotacích. Ty už dostal nebo je měl přislíbené holding Agrofert, který podle auditu Babiš dál ovládá. Pokud to obsahuje i konečná auditní zpráva, co se bude dít dál?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Proč se Evropská komise možným střetem zájmů českého premiéra vůbec zabývala?

Podnět na možné porušení zákazu střetu zájmů dala loni česká pobočka nevládní organizace Transparency International. Ve stejné věci se na evropského komisaře už předtím obrátili i čeští Piráti. Problém podle obou je, že premiérova bývalá firma Agrofert čerpá evropské dotace a získává veřejné zakázky, Babiš na ni přitom neztratil ani po vstupu do politiky vliv, a může tak mít z veřejných peněz prospěch. Holding sice vložil do svěřenského fondu, podle Transparency a Pirátů je však přesto dál jeho faktickým majitelem. Souběh ovládání firmy a čerpání veřejných peněz zakazuje politikům novela zákona o střetu zájmů platná od 9. února 2017 a také evropská směrnice. Její poslední verze ke střetu zájmů veřejných činitelů je ze 2. srpna 2018.

Jak Evropská komise v návrhu auditní zprávy vysvětlila, že i podle ní je Babiš ve střetu zájmů?

Auditoři dali stížnostem za pravdu. Vložení Agrofertu a dalšího premiérova majetku do dvou svěřenských fondů podle nich nic nevyřešilo, protože Babiš zůstal osobou, která má z daného majetku prospěch a může ho ovládat. "Pan Babiš je benefičním vlastníkem svěřenských fondů, které plně ovládá, a proto má přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert," píše se v předběžném auditu z konce letošního května.

Zpráva odkazuje na status svěřenských fondů, který podle auditorů Babišovi umožňuje jmenovat správce, zrušit fond a vzít si majetek zpět a jako jediný má také nárok na výnosy z majetku. Ke střetu zájmů pak dochází proto, že Babiš se zároveň aktivně podílel na zapojení evropských dotací do programů českého státního rozpočtu. Údajně také využil svůj vliv v národní koordinační radě k nastavení dotačních programů tak, že z toho následně mohly těžit firmy skupiny Agrofert.

Příkladem je podle auditorů třeba rozhodnutí přesunout více evropských dotací do programů zlepšení životního prostředí a konkurenceschopnosti ve prospěch velkých podniků, tedy i Agrofertu.

Proč střet zájmů premiér i vláda odmítají?

Babiš odmítl, že by svěřenské fondy ovládal a byl ve střetu zájmů. Poukazuje i na výklad ministerstva spravedlnosti, který mu dal loni za pravdu. Svěřenské fondy podle českého obchodního zákoníku nemají žádného vlastníka.

"Majetek ve svěřenském fondu není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno," stojí v zákoně.

Podle ministerstva tak nemůže být Babiš osobou ovládající fondy ani Agrofert.

Jaká opatření mohou vláda a Babiš udělat, aby Evropské komisi vyhověli?

Už do květnového návrhu zprávy auditoři napsali, co požadují. Podle nich se mají uplatnit takzvané korekce, tedy neproplacení slíbených nebo vrácení již vyplacených dotací Agrofertu. Celkovou částku odhadli na 451 174 585 korun. Česko to ale rozporovalo, auditoři tedy mohli nárokovanou částku nakonec snížit. Vrácení peněz, které již byly proplaceny, by musel podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) český stát po Agrofertu vymáhat soudně. Pokud by ovšem peníze nevrátil dobrovolně.

Babiš by také měl přijmout opatření, kterým by se dalšímu střetu zájmů vyvaroval. To může být prodej Agrofertu nebo rozhodnutí firmy, že nebude čerpat žádné dotace. Babiš by také mohl rezignovat jako premiér, to ale opakovaně odmítl. Už na konci roku 2018 oznámil, že odstoupil z vedení vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, jak mu doporučil komisař pro rozpočet Günther Oettinger právě kvůli možnému střetu zájmů.

Co Česku hrozí, pokud žádná opatření nepřijme?

Podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Ondráčky by se mohlo v extrémním případě stát, že budou zastaveny veškeré evropské dotace směřující do Česka.

Je ve střetu zájmů také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD)?

Zemědělskými dotacemi se zabýval druhý audit Evropské komise, jeho obsah ale doposud není známý. Státní zemědělský a intervenční fond, který má zemědělské dotace na starosti, ale v reakci na předběžné závěry auditu přestal na začátku léta proplácet dotace jak Agrofertu, tak i podnikům rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana.

Jde hlavně o firmu Agrotrade, kterou z 80 procent vlastní otec ministra, Miroslav Toman starší. Šéf fondu Martin Šebestyán na začátku června uvedl, že zpráva evropských auditorů o Tomanově střetu zájmů explicitně nemluvila.

Řešila už někdy Evropská komise podobný případ možného střetu zájmů?

Dosud se podezření ze střetu zájmů premiéra členské země Evropské unie neřešilo. Nejvíce se tomu blíží podnikání někdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho, který vlastnil při vstupu do politiky v polovině 90. let firmy ve stavebnictví a ovládal velkou část italských médií. Tehdejší zákony to ale neřešily. Možný střet se objevil také u španělského kandidáta a poté eurokomisaře pro energetiku a změny klimatu Miguela Cañeteho. Vlastnil akcie několika ropných firem, v reakci na kritiku je ale prodal.