Umělá inteligence je dnes vnímána zejména kvůli sci-fi literatuře coby stroj, který je schopen chovat se a myslet jako skutečný člověk. Přitom tato takzvaná obecná umělá inteligence je dodnes stále pouze předmětem filozofických debat.

Inteligentní stroje a učící se programy, které principy umělé inteligence využívají, dnes už fungují v různých částech ekonomiky. Jedním z nejběžnějších příkladů jsou třeba automatické návrhy slov, které se zobrazují při psaní zpráv v telefonech.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

České firmy však při vymýšlení nových způsobů využívání umělé inteligence našlapují spíše opatrně. "Zkušenosti ukazují, že v našem regionu mají firmy menší chuť a odvahu umělou inteligenci využívat," řekl při debatě HN Ivo Gavenda, který v poradenské společnosti Accenture zodpovídá za oblast inteligentní automatizace ve střední a východní Evropě.

AI příležitosti i hrozba

Debaty HN v rámci soutěže AI Awards se zúčastnili Ivo Gavenda (šéf poradenství v oblasti inteligentní automatizace ve střední a východní Evropě v Accenture), Petr Šrámek (zakladatel AI Awards a konzultant Aspen.PR), moderátor Jan Úšela, Michal Pěchouček (technologický ředitel Avastu) a Dalibor Kačmář (technologický ředitel českého a slovenského Microsoftu).

Debata s názvem AI – příležitost i hrozba se věnovala především využití umělé inteligence českými firmami. Proběhla v rámci soutěže AI Awards, kterou pořádá společnost Economia, vydavatel HN. Cílem této soutěže je ocenit ty odborníky a firmy, jejichž činnost v oblasti umělé inteligence má významný dopad či určuje směr vývoje v odvětví. Účastnit se mohou osobnosti i týmy. Pravidla se liší podle jednotlivých kategorií, soutěžící však vždy musí mít nějakou vazbu k Česku.

Vylepšit staré, nebo navrhnout nové?

Opatrnost českých firem vyplývá i ze zkušenosti Dalibora Kačmáře, technologického ředitele českého a slovenského Microsoftu. Podle něj firmy umělou inteligenci spíše využívají ke zlepšení podnikových postupů, které už dnes fungují. "To je rozdíl oproti zahraničním konkurentům, kteří ve využití umělé inteligence hledají nový byznys, služby či obchodní modely," sdělil na diskusi Kačmář. Nové služby či produkty přitom podle něj přinášejí firmám zpravidla větší hodnotu než úprava těch stávajících.

Firmy, které umí tyto technologie úspěšně využít, působí ale i v Česku. Jde například o start­-upy, které se věnují zpracování jazyka či zvuku, podotkl v diskusi Michal Pěchouček, který působí jako technologický ředitel antivirové společnosti Avast a profesor na ČVUT.

Podle odborníků se umělá inteligence v následujících letech výrazně rozšíří. "Do pěti až deseti let umělá inteligence změní způsob, jakým se dopravujeme," zmínil svou předpověď v diskusi Pěchouček.

Chytré algoritmy podle něj změní především to, jakým způsobem se doprava organizuje. Zároveň by se měla silně uplatnit v oblasti využití a ukládání energie, či dokonce v zemědělství. "Bude schopna přispět také k udržitelnosti klimatu," řekl Pěchouček.

Roboti v medicíně

Už dnes se principy umělé inteligence používají v medicíně či vývoji léků. Ten je schopna dokonce výrazně urychlit. "Oblast chemie či zjišťování interakcí mezi léky je nesmírně složitá a náročná na testování v laboratorním prostředí," popsal v diskusi Šrámek, zakladatel AI Awards a nezávislý konzultant Aspen.PR.

Související

Pomocí algoritmů lze tyto jevy a testy dělat virtuálně a chování molekul či léků simulovat. "Tím lze celý proces urychlit a z několika let se může stát třeba 46 dní," zmínil na diskusi Šrámek. Narážel na nedávný úspěch amerického start-upu Insilico Medicine ze společného výzkumu s Torontskou univerzitou. V rámci výzkumu vědci vyvinuli nový lék. Díky technice hlubokého učení, která je jednou z podoblastí umělé inteligence, trval celý proces jen necelých sedm týdnů namísto několika let.

S nástupem chytrých strojů jsou spojeny i obavy − například strach ze zániku pracovních míst. "Schopnost rychle se přizpůsobit bude do budoucna velmi důležitá," konstatoval Pěchouček. Předpoklady, které odborníci třeba ještě před pěti lety měli, se však podle něj úplně nevyplnily. Tehdy se například očekávalo, že nástup inteligentních strojů skoncuje hlavně s levnější prací. Ve skutečnosti dnes podle Pěchoučka stroje a algoritmy nahrazují spíše dobře placenou práci v úřednických profesích či některých oblastech finančnictví nebo pojišťovnictví.

"Umělá inteligence nějakou práci zautomatizuje a naopak vytvoří prostor pro práci, která je kreativní," řekl Pěchouček. Podle Kačmáře z Microsoftu by umělá inteligence mohla vést například k zániku míst překladatelů či právních asistentů.

Regulace jako ochrana

Další obavou je možnost zneužití umělé inteligence například ze strany autoritářských států. "Čína je tohoto zneužití příkladem. Naopak EU se snaží být lídrem v oblasti regulace umělé inteligence," zmínil v diskusi Michal Pěchouček.

S tím souvisí i to, že se stále častěji diskutuje o potřebě umělou inteligenci regulovat. Podle Pěchoučka může být příkladem San Francisco. To je Mekkou technologického rozvoje. Přesto právě tamní úřady přistoupily k zákazu využívání algoritmů na rozpoznání obličeje ze strany policie.

Podle Šrámka je však nutné při regulaci postupovat opatrně. "Správnějším přístupem je regulace pomocí vyšších princů a etiky," řekl na diskusi Šrámek.

Opakem toho je přístup, kdy převládá snaha regulovat i nejmenší detaily. "Některé z norem, které řeší GDPR, se omezují na debatu o tom, jestli někde je či není razítko," řekl Šrámek. Podstatný je přitom podle něj celkový efekt.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru