Schůzku si dá ve fastfoodu pražského obchodního centra. Popíjí kafe z kelímku a pokaždé, když přijde nějaký nový host, někdo zvýší hlas nebo práskne víc tácem, otočí se a zkoumá, co se děje. Na sobě má staré džíny, svetr a prošívanou bundu. Kdybyste chtěli popsat typického českého "policajta", nenajdete lepší model, než je Robert Šlachta. Jenže po 26 letech u policie a skoro třech letech u celníků se Robert Šlachta rozhodl udělat velký obrat. Je konec. Dnes (v pátek 29. listopadu) je poslední den jeho služby pro stát. "Už mě to nebaví. Myslím, že u bezpečnostních sborů pro mě teď prostě není místo. Jsem jiný, říkám, co si myslím, a mám velké nároky," vypráví o důvodech, proč si v kanceláři náměstka celní správy před pár dny sbalil pár krabic, odešel a teď si už jen vybírá nahromaděnou dovolenou. "Uniformu celníka jsem si nechal. Na památku," říká se smíchem.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Snaha působit vyrovnaně je z muže, který na sebe upozornil působením ve vedení protidrogové centrály a hlavně šéfováním protimafiánskému Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, cítit celou dobu. Důvodů nebýt tak klidný, jak předvádí, má přitom dost. Je mu 48 let a o vývoji své kariéry měl jistě lepší představy, než že se takhle brzy stane vysloužilým policistou s rentou a že pro hodně lidí zejména z řad politiků bude persona non grata. Exministr vnitra za ODS Ivan Langer považuje Šlachtu za odstrašující příklad toho, jaký policista nemá být. Podle něj neoprávněně zničil spoustě lidem život. Ani předseda ČSSD Jan Hamáček, současný šéf resortu, Šlachtova odchodu nelituje. "Jak jsem měl možnost hovořit s lidmi z policejního sboru, kterým já věřím, tak to z mého pohledu škoda není," vypálil Hamáček na otázku, zda není škoda, že Šlachta, oceňovaný vrchními státními zástupci i tím nejvyšším, ve službách státu končí. Proč konkrétně, ale už Hamáček nevysvětlil.

Kariéru u policie začal Robert Šlachta hned po roce 1990. Předtím pracoval jako zemědělský mechanik na statku v jihomoravském Mikulově, a když bylo třeba, jezdil o žních s kombajnem. Nápad stát se policistou v sobě neměl nic moc romantického. "U policie pracoval můj brácha," říká. Nastoupil k místní policii v rodných jihomoravských Pohořelicích, v zimě hlídal v ulicích a v létě měl služby v rekreačním areálu u nedalekého jezera Pasohlávky. Řešil ukradená kola a vykradené stany. Touha po větším adrenalinu ho pak přivedla do jihomoravské zásahové služby. "Kolega z dopravní policie při společné akci ale neuhlídal svou zbraň a prostřelil mi nohu. Takže jsem pak už nebyl pro zásahy úplně ve formě," popisuje důvody, proč po třech a půl letech odešel.

Jeho další cesta vedla do brněnské pobočky protidrogové centrály, která vznikla jako součást nového celostátního útvaru boje proti organizovanému zločinu. "Bylo to o feťácích na ulicích, nikdo to prostředí tehdy neuměl. Učili jsme se jeden od druhého, jak vlastně zjišťovat informace," popisuje. Drogová scéna byla podle něj v 90. letech hodně divoká, nevědělo se, jaké ruskojazyčné či albánské gangy tady vlastně operují. Šlachta se nebál a vybral si tu nejdrsnější skupinu, albánskou, která tehdy figurovala v prodeji drog na Brněnsku. "Když s nimi nepracujete, nemůžete mít informace," vysvětluje svoje kontakty s albánskou komunitou. Ty mu později vynesly několik podezření, že byly za hranou zákona a že z nich měl prospěch. "Někdo to může vykládat. Ale ho*no. Jenom jsme dobře dělali svou práci," říká drsně. Pokud by si býval od svých informátorů cokoli vzal, třeba jen voňavku, byl by už navždy jejich rukojmím. Faktem je, že prověřování ani jednoho z podezření neskončilo Šlachtovým obviněním.

Vždycky chtěl všude uspět a je přesvědčený, že se mu to už na protidrogové centrále dařilo. Za jednu z nejúspěšnějších akcí své tehdejší kariéry považuje zátah z května 2002, při kterém zabavili 70 tisíc tablet taneční drogy extáze, jež začala do Česka pronikat s rozmachem techna. Nejvíc adrenalinu pak prý zažil při akci, kdy pomáhali dalšímu útvaru, který objevil unesenou dceru jednoho podnikatele. Jeli předat únoscům peníze a Šlachta byl jako jediný ochotný vlézt do kufru auta. Šest hodin se pak v něm nechal vozit sem a tam, jak si jeho řidiče gang předával na cílové místo. V kufru byl připravený jako pojistka, kdyby se něco zvrtlo. "Naštěstí to nebylo potřeba, protože když jsem po šesti hodinách z kufru vylezl, tak jsem se vyblil a nebyl schopen ničeho."

Protimafiánský rozjezd

Zlom v další kariéře nastal v roce 2004, kdy přišel do Prahy a stal se na protidrogové centrále náměstkem. O čtyři roky později ho policejní prezidium nominovalo na nového šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Do funkce ho tehdy jmenoval ministr vnitra Ivan Langer z ODS. "Přišel mi jako mladý schopný člověk. Útvar byl ve špatném stavu, odcházela řada policistů. Měl útvar stabilizovat. Z pohledu pracovního nasazení a úkolů dělal, co měl," vzpomíná Langer. Dnes už ale má pro Šlachtu jen ostrá slova. Jeho ODS vymetl v roce 2013 z vlády právě zásah Šlachtova útvaru, který odstartoval známou kauzu kolem Jany Nagyové o údajném uplácení poslanců ODS trafikami a zneužití vojenské rozvědky.

"Robert Šlachta bude jednou zlatým písmem zapsán do učebnic jako příklad toho, jak nemá vypadat práce policejního funkcionáře a ředitele útvaru. Myslím tím rezignaci na standardní policejní práci, rezignaci na zákon a trestní řád," říká Langer. "Nikdo mu neodpáře podíl na státním převratu v roce 2013. Jsou to zbabrané příběhy, které lidem zničily život." Faktem je, že kauza vyvolala velká očekávání, že policie rozkryje propojení politiků s byznysovými kmotry. To se však nestalo. Padly ale tresty za zneužití vojenské rozvědky milenkou premiéra Nečase Janou Nagyovou, dnes Nečasovou, část případu týkající se uplácení poslanců ještě stále na rozsudek čeká. A ti, kteří byli obviněni kvůli vynášení tajných informací ze zpráv BIS podnikatelům, byli u soudu nedávno zproštěni s tím, že to nebyl trestný čin.

Sám Langer se před čtyřmi lety také dostal do hledáčku ÚOOZ, a to kvůli angažmá jeho advokátní kanceláře v projektu solární elektrárny Ševětín, kde detektivové prověřovali určité finanční machinace. Policie u něj udělala i domovní prohlídku, nikdy ho pak ale z ničeho neobvinila. "Ano, Langer je teď v mém fanklubu," zůstává nad věcí Šlachta. Na postupu v kauze kolem Úřadu vlády by ani dnes nic neměnil, stejně jako na prověřování podezření kolem solárních elektráren. "Za těch 29 let jsem si toho prošel s politiky hodně. Když to tak vezmete, mě na konci celá ta politická škála hodnotí stejně, tedy že jsem hrozné zlo, že jsem zhrzený, protože nejsem policejní prezident. Jsou to zkratky, aby na mě plivli," soudí.

Kauza kolem Úřadu vlády každopádně znamenala pro Šlachtu obrat. Politici i někteří právní a bezpečnostní odborníci ho začali kritizovat za přílišné spoléhání na odposlechy i jejich nadužívání. Podle bezpečnostního experta Tomáše Šmída z Masarykovy univerzity to byla cesta do pekel: "Vytrhnete informaci z kontextu, neověříte ji z dalších zdrojů a kuchtíte ,případy století'. To je největší tragédie šlachtovského způsobu práce," uvedl dříve pro server Hlídací pes. Zatímco Šlachtu nesnášela jak ODS, tak sociální demokracie, k příznivcům se naopak zařadil Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, které se po pádu Nečasovy vlády ve volbách na konci roku 2013 stalo druhou nejúspěšnější stranou. Nad teoriemi o státním převratu a umetení cesty Babiše k moci Šlachta mává rukou. "Je to úsměvné. Když jsme kauzu začínali dělat, byl konec roku 2011 a o Babišovi jsme nevěděli nic," odráží pochybnosti.

Jeho konec v čele ÚOOZ ale paradoxně přinesla až policejní reforma v roce 2016, tedy za vlády hnutí ANO a ČSSD. Ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD spolu s policejním prezidiem sloučili protimafiánský útvar s protikorupční jednotkou a vytvořili nynější Národní centrálu proti organizovanému zločinu. Šlachta přišel o místo šéfa a dal výpověď. "Reforma nebyla vykomunikovaná, dělalo se to za našimi zády a já jsem měl informace, že šlo hlavně o naši likvidaci po citlivé kauze Beretta," připomíná Šlachta případ vynášení informací z policejních spisů ve prospěch vlivných podnikatelů či advokátů.

Žádné velké příběhy

Podle odposlechů zveřejněných na twitterovém účtu Julius Šuman si pak Šlachta měl říct Babišovi o místo policejního prezidenta. Šéf hnutí ANO mu ale nepomohl. Nakonec přišla nabídka na náměstka celní správy, která spadá pod resort ministerstva financí, jež je právě v rukou tohoto hnutí. Šlachta měl na starosti oddělení pátrání, které zjišťuje úniky spotřebních daní či DPH při dovozech a vývozech zboží a nezákonné obchody s drogami či chráněnými zvířaty. Místo bylo tehdy už devět měsíců neobsazené a nový náměstek celníkům přinesl energii a důraz na výkon svých lidí. "Začalo to pod ním určitě lépe fungovat. Od policie si přinesl schopnost oddělení řídit, kontrolovat spisy a počty úkonů, aby věci postupovaly dopředu," popisuje šéf Finančního analytického úřadu Libor Kazda, který s celníky na některých případech spolupracuje.

Jenže řízení je jedna věc a ambice Roberta Šlachty druhá. Nejznámější zátah jeho téměř tříleté celní kariéry mířil na výrobce tygřích mastí, kteří nezákonně zabili několik tygrů. Policie právě na základě důkazů celníků obvinila tři lidi, které letos soud potrestal vězením a podmínkami. "Byl to úspěch, ale byli to pořád ,jen' tygři. Ani daňové úniky už nešly do takových výšin jako dřív, aby z toho byly nějaké velké příběhy. Prostě ho to přestalo bavit," myslí si jeden ze Šlachtových známých, který si přál zůstat v anonymitě.

Na to Šlachta říká, že nikdy nezastíral, že chtěl zůstat u policie. "Nikdy jsem si ale o žádné místo neřekl, ani Babišovi. Proč bych byl zhrzený? U celníků jsem poznal sympatické lidi," tvrdí. Na druhou stranu právě hnutí ANO původně tlačilo, aby i celníci kromě pátrání po daních či drogách mohli také sami vést trestní řízení a nemuseli svá zjištění jen přeposílat policii. Šlachtův útvar by to výrazně posílilo. Novelu připravilo ministerstvo spravedlnosti, nakonec ale spadla pod stůl.

"Vyšetřování v této zemi má vést policie a nemá se to drobit na další sbory," říká šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. "Byla to ale součást koaličního vyjednávání, protože hnutí ANO chtělo napsat do programového prohlášení vlády, že dáme celníkům tuto možnost. Já jsem s tím nesouhlasil už od začátku, proto se v prohlášení objevila věta, že to posoudíme. No a my jsme to posoudili a byli proti." Odchodem Šlachty do civilu se podle něj situace jen uklidní.

Fanatik bez přívlastku

Proč Šlachtu práce celníka vlastně přestala bavit, sám konkrétně říct nechce. Tajemně naznačuje, že se rozpovídá o svých názorech na práci bezpečnostních sborů, a možná i na Babiše, v příštích dnech, až jeho služební poměr definitivně skončí. Tím mu mimo jiné vznikne nárok na výsluhy, tedy policejní rentu, která se v jeho případě bude pohybovat kolem 50 tisíc korun měsíčně. "Zatím nemám žádné plány. Byl jsem 16,5 roku po ubytovnách, jsem svobodný, a tak mám našetřeno. Teď se chci vrátit domů na Moravu, kde jsem si opravil domek. Určitě 1. prosince nic nového neoznámím."

Nejvíce se teď spekuluje o jeho budoucím vstupu do politiky. Podle serveru Ekonomický deník dříve vyjednával na jihu Moravy s některými sociálními demokraty, podle dalších zdrojů zase zvažoval založení nové strany. "Nevylučuji vstup do politiky, ale vše to, co jste říkala, není pravda," tvrdí. Na otázku, jestli chce být senátorem, odpovídá klasickým "nikdy neříkej nikdy". "Nevím, jak by mě lidé brali," dodává. Teď prý, aby něco dělal, bezplatně vypomáhá v nadaci Barbary Nesvadbové. A také spolupracuje na knize, kterou s ním formou rozhovoru připravuje investigativní novinář Josef Klíma. Vyjít má v březnu. "Vlastně pořád nevím, co si o něm myslet. Také proto bych chtěl, aby součástí knihy byly i názory jeho odpůrců. A jako její název jsem navrhl Fanatik. Protože někdo říká, že je takový fanatik, že překračuje zákon, a někdo zase, že jen svému povolání obětoval celý svůj život. Proto to bude Fanatik bez přívlastku, aby to vyznělo nejednoznačně."