Desítky amerických tanků a obrněných vozidel se stovkami vojáků přijely v říjnu do Litvy. Posílí tu prapor vojáků Severoatlantické aliance vedený Německem a litevskou armádu, aby dokázaly Rusku, že NATO stojí za svými pobaltskými spojenci.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Kromě tanků a děl na východní hranici potřebuje aliance především ukázat, že je vnitřně jednotná. Šéfové členských států a jejich vlád se na začátku prosince sejdou v Londýně, aby si připomněli 70. výročí založení NATO. Předvést chtějí, že v jednotě je jejich největší síla. Kolem toho ale panují pochybnosti, hlavně kvůli nepředvídatelné zahraniční politice amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo výrokům francouzské hlavy státu Emmanuela Macrona o "mozkové smrti" aliance.

"Rusové se soustředí na narušení politické soudržnosti aliance, vojensky jsou slabší než NATO," tvrdí Martin Svárovský, dlouholetý pracovník ministerstva zahraničí a nyní vedoucí Programu bezpečnostních strategií think-tanku Evropské hodnoty.

Právě tato společnost minulý týden ve spolupráci s německou Nadací Konráda Adenauera zorganizovala seminář pro vládní i nevládní experty z Německa, Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a USA na téma, jak nejlépe bránit východní křídlo aliance, tedy především tři baltské státy a Polsko. Udržení politické soudržnosti na semináři vedle problémů s infrastrukturou nebo odolností obyvatel vůči informační válce zaznívalo jako nejčastější problém.

Baltské země a Polsko jsou nyní politicky mnohem blíž Spojeným státům než někteří západní spojenci a Američany považují za klíčovou záruku bezpečnosti. "NATO je v dobré situaci, lepší než před pěti lety. Chtěli bychom se ale vyhnout nepotřebným komentářům. Pokud má aliance nějaký těžký problém, tak bychom ho měli řešit za zavřenými dveřmi uvnitř rodinného kruhu," řekl HN s odkazem na vyjádření francouzského prezidenta Boguslaw Winid, zahraničně-bezpečnostní poradce polského prezidenta.

Podobně to vidí jeho kolega, poradce lotyšského prezidenta Janis Kažocinš. "Macron se pokusil vybudit členy aliance k některým rozhodnutím, ale udělal to způsobem, který není moc prospěšný," řekl HN Kažocinš, bývalý důstojník britské armády, který se vrátil do vlasti svých předků. "V Londýně chceme slyšet ujištění lídrů v tom nejkritičtějším bodě, v naší soudržnosti. Když se neujistíme, že držíme pospolu, budeme mnohem zranitelnější a slabší."

Související

Ve třech pobaltských zemích a v Polsku působí po rozhodnutí aliance z roku 2016 posílené prapory spojenců. Celkově je tam přítomno 22 z nynějších 29 členů NATO, včetně Česka, což se považuje za hlavní způsob odstrašení. Útok na tyto jednotky by znamenal, že v sázce jsou životy vojáků většiny spojenců.

Rusko se v rámci informační války snaží podrývat spojenectví a oslabovat ho. Jeho cílem není podle některých expertů nákladná vojenská operace, zkouší nahlodat jednotu Západu natolik, že donutí tři baltské členy NATO a EU, aby následovali kremelskou politiku. Tím by západní demokracie neuvěřitelně utrpěly.

"To už není informační válka, kde se upravují fakta nebo vytvářejí lživá. To už je další úroveň, kterou bych nazval kognitivní válka, jde o změnu názorů, postojů a hodnot občanů členských států aliance," zdůraznil Kažocinš. "V liberálních demokraciích to znamená zvyšovat pochybnosti, zda tyto demokracie fungují, zda fungují volební systémy. Když si lidé tyto otázky začnou klást, jsou snadno využitelní pro populisty."

Oslabené politické jednoty může Kreml využít například k tomu, že podnikne krátký výpad do Pobaltí, aby odvedl pozornost od jiných problémů. Podobně jako v Gruzii v roce 2008 nebo na Ukrajině v roce 2014 změní nejprve mezinárodní situaci v terénu a potom bude chtít její uznání.

Vojenští experti se shodují, že Rusko nemůže s aliancí vést úspěšnou dlouhodobou válku, menším incidentem si ale může otestovat schopnost reakce a jednotného postupu NATO. V něm jde o technické a vojenské plány i o schopnost získat a udržet jednotný postoj.

"Pokud Rusko vytvoří situaci, v níž zjistí, že článek pět nefunguje, tak jsme jako aliance skončili," řekl jeden z účastníků berlínského semináře při debatě o jednotě s odkazem na klíčovou součást Washingtonské smlouvy, která zaručuje kolektivní obranu států Severoatlantické aliance.

Proto je podle Boguslawa Winida potřeba otupit americkou kritiku dlouhodobě nízkých obranných nákladů evropských členů. "Nejslabší část NATO je nyní rozpočet. Proto podporujeme návrh generálního tajemníka Jense Stoltenberga, aby se zvětšily rozpočty NATO, a to z evropských peněz. Rozpočty jsou tři: vojenský, civilní a investičně bezpečnostní," řekl Winid. "To nejsou tak velké sumy, ale měly by velký význam."

Zároveň je potřeba v rámci odstrašení odpovědět na informační válku, která je součástí ruské válečné doktríny. V Berlíně se mluvilo o tom, že by aliance měla dát jasně najevo, co by případný omezený útok i probíhající hybridní válka znamenaly pro Rusko a jeho obyvatele, kteří jsou zvyklí na slova svých politiků o válce a de facto se na ni neustále připravují.

Protesty, kterých se ruská vláda obává, když se například snaží potají pohřbít své oběti z války v Sýrii, ale dávají tušit, že ani ruská společnost není vůči potenciálnímu konfliktu s NATO imunní. "Je třeba se zaměřit na ruské obyvatelstvo a přesvědčit jej, že by jakýkoli útok byl velmi těžce zaplacen životy civilistů. To oslabí ruskou válečnou taktiku spoléhající na podporu ruských obyvatel," navrhuje například Martin Svárovský. To by mohl být úkol strategické komunikace, kterou by podle některých expertů měla aliance zaměřit směrem dovnitř do Ruska.

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+