Podnikatelé v Česku stále častěji řeší, jakým způsobem předat majetek svým potomkům. Roste mezi nimi například obliba svěřenských fondů, jež mohou v hladkém průběhu generačního předání pomoci.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO tom, že nejde o jednoduchý a vždy úspěšný proces, svědčí příklad rodiny jednoho z nejbohatších Američanů 19. století, železničního magnáta Cornelia Vanderbilta. Poslednímu dědici jeho jmění letos místo miliard připadlo 1,5 milionu dolarů, zbytek se rozplynul.
"Tato rodina představuje všechno to, co se může v rodinném majetku a mezigeneračním předávání pokazit," uvedl minulý týden Pavel Kolář při zahájení konference o správě rodinného majetku Trust & Wealth Management.
Rodinná ústava
◼ Experti se shodují, že řešit rozdělení majetku až po smrti hlavy rodinného byznysu je pozdě. Při dědickém řízení může dojít k mnoha konfliktům, které nakonec často způsobují rozklad mnoho let budovaných firem.
◼ Pomoci může například rodinná ústava. Je to sice nezávazný dokument, avšak pokud se na něm rodina shodne, bude v budoucnosti jasno, jak má rodinný byznys fungovat.
Svěřenské fondy
◼ Svěřenské fondy jsou v Česku stále oblíbenější. Zakladatel do nich vloží majetek a může určit podmínky, za kterých ho potomci získají. Je tak vhodný, pokud rodiče pochybují, že by děti zvládaly rodinnou firmu řídit.
◼ Svěřenské fondy zakládají často rodiče či prarodiče také za konkrétním účelem, například na studium potomků.
◼ Svěřenské fondy lze využít také na ochranu osobního majetku pro případ šikanózní žaloby, insolvenčního řízení a podobně.
◼ Nejznámější svěřenské fondy v Česku slouží premiéru Andreji Babišovi, aby se vyhnul střetu zájmů. Začátkem roku 2017 do nich vložil svůj koncern Agrofert.
Nejde o výjimečný případ. "Celosvětové statistiky ukazují, že o 70 procent majetku přicházejí rodiny v druhé a třetí generaci," dodal Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců. V Česku navíc kvůli omezené možnosti osobního vlastnictví v minulém režimu rodiny větší majetky předávají poprvé a nemají s tím moc zkušeností.
Řečníci se shodli, že nechat vše na dědické řízení, tedy čekat až na smrt hlavy rodinného byznysu, není příliš moudré. "Je mnoho podnikatelů, kteří drží byznys sami, a jakmile by se s nimi něco stalo, tak by rodina byznys nedokázala vést," říká Peter Kováčik z firmy Svěřenská správa, jež klientům zřizuje a spravuje svěřenské fondy.
Podle průzkumu J&T se na generační výměnu v následujících deseti až patnácti letech chystá více než dvě třetiny dotázaných milionářů. Ondřej Popelka z J&T Family Office, jež se zaměřuje na správu rodinných majetků, proto doporučil do správy jmění zapojovat potomky co nejdříve.
Tím se řídí i šlechtic Constantin Kinský, jenž vede rodinnou firmu Kinský Žďár, největšího soukromého vlastníka lesů na Vysočině. "Starší syn je v dozorčí radě. Mladšímu to nabídnu hned, jak mu bude 18," uvedl Kinský. Podle něj je vhodné nechat si jako rodina poradit i od odborníků. Ti mají mít roli "kouče" a vyslechnout, čeho chtějí jednotliví rodinní příslušníci dosáhnout.
Právě u šlechty se mohou podle účastníků konference rodiny inspirovat i v jiném ohledu: usměrnit své děti podle principu "majetek nevlastním, pouze ho spravuji a předám dalším generacím".
V tom mohou být nápomocny již zmíněné svěřenské fondy. Ty je v Česku možné zakládat od roku 2014. V posledních dvou letech jejich obliba začala výrazně narůstat. Zatímco loni jich Češi založili bezmála 500, letos už vzniklo fondů více než 1100. Ve fondu se nejdříve o jmění stará takzvaný svěřenský správce. Potomci se stanou vlastníky až po splnění určitých podmínek − například dokončení studií nebo dosažení určitého věku.
To je vhodné hlavně v případě, že si podnikatelé nejsou jistí zralostí svých potomků. "Řada lidí si uvědomuje, že dětem v pubertálním věku vůbec nemusí prospět, když zdědí najednou desítky milionů a neumí si s tím poradit. Mohou to utratit a ve finále skončit ještě hůř, než kdyby nezdědily nic," říká Kováčik ze Svěřenské správy.
Nejčastějším důvodem pro rozpad rodinného bohatství jsou podle Koláře z komory rizika zevnitř, nikoliv zvenku. I proto experti doporučují zřízení "rodinné ústavy".
"Je to takový morální kodex, set základních pravidel, která nám říkají, jak budeme v rodině fungovat," uvedl Stanislav Servus, partner právní kanceláře Eversheds Sutherland. Jejich cílem je mimo jiné snížit dopady případných negativních konfliktů, které se mohou objevit například při diskusích, kdo z potomků rodinnou firmu povede dál a podobně.
"A pokud se rodina nedokáže shodnout, jak má firma fungovat do budoucna, je lepší začít řešit prodej," uvedl Servus.
