V debatě o potřebě nového jaderného bloku se dnes nejčastěji argumentuje nedostatkem elektřiny, který údajně Česko čeká v důsledku odstavování uhelných elektráren. Časově to však nesedí přinejmenším o deset let: uhelné elektrárny se budou vypínat v příští, nejdéle přespříští dekádě, kdežto nový jaderný blok by mohl být teoreticky dostavěn nejdříve kolem roku 2040, pravděpodobně ale ne před rokem 2045. Zcela jistě ne během sedmi let od započetí výstavby, v roce 2036, jak minulý týden ohlásil premiér společně s ministrem průmyslu. Pro srovnání, v EU jsou rozestavěny čtyři jaderné elektrárny: dokončení finského Olkiluota a francouzského Flamanville se očekává po 15 letech od prvního kopnutí do země a slovenských Mochovců dokonce po 21 letech, stavba Hinkley Point C je na začátku.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Bezpečně víme, že i podle opatrných scénářů rozvoje čisté energetiky dokážeme už do roku 2030 obnovitelnými zdroji nahradit nejméně 80 procent tuhelné elektřiny. A pokud stát vloží stejné úsilí svých expertů, jaké poslední dekádu nebo dvě dává do řešení pro nový jaderný blok, i do obnovitelných zdrojů, může to být i výrazně víc.

Logickým krokem bude zastavit obrovské vývozy energie do zahraničí.

Peníze v prvé řadě

Proti jaderné energetice hovoří i finanční náklady. Francouzské Flamanville mělo původně (v přepočtu) stát asi 80 miliard korun, aktuálně odhadovaná cena je čtyřikrát vyšší, přibližně 320 miliard. Účet za dostavbu slovenských Mochovců se vyšplhal rovněž na čtyřnásobek. Stavaři finského Olkiluota zveřejnili cenu naposledy před několika lety. Od té doby se kvůli ceně táhnou soudní spory, takže žádná ze stran nové odhady nezveřejňuje. Je ale veřejným tajemstvím, že bude podobná jako u Flamanville.

Každý investor do energetiky ví, že má-li postavit nový energetický zdroj na zelené louce, vychází nejvýhodněji sluneční a větrné elektrárny. Jsou nejlevnější, jsou postaveny velmi rychle a jde o domácí bezemisní zdroje. Ceny solárních elektráren klesly globálně během poslední dekády o 88 procent, větrné o 69, ale ceny jaderné technologie naopak stouply o 23 procent. A podle všech dostupných předpovědí bude tento vývoj pokračovat.

Související

Komora obnovitelných zdrojů zveřejnila podrobné výpočty, ze kterých vyplývá, že rozvoj nových obnovitelných zdrojů, který uvádím výše, přijde v příští dekádě maximálně na 100 miliard korun. Nikoliv bilion, který nedávno uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu a který obsahuje odhad nákladů na již existující podporované zdroje. V porovnání dostupných analýz vychází, že celková potřebná finanční podpora pro elektřinu z nových jaderných elektráren bude nejméně dvakrát vyšší než podpora pro stejný objem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z dalších výpočtů vyplývá, že stát bude mít na rozvoj obnovitelných zdrojů a úspor jen pro příští dekádu k dispozici zhruba 200 miliard korun z výnosů z emisních povolenek a další nižší desítky miliard z evropských fondů.

Není jenom plán A

Stát by se měl prioritně zaměřit na důslednou výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou levnější, rychleji se staví a jsou domácí. Pokud má zájem rozvíjet jadernou energetiku, nejsem principiálně proti. Plány na nový jaderný blok je ale potřeba vystavit testu efektivity. Považovat jadernou energetiku dál za plán A pro českou energetiku nás totiž může připravit o několik cenných let transformace energetiky a může to poškodit budoucí konkurenceschopnost země. Ne, nechceme opakovat zaspání při rozvoji dálniční sítě a penzijní reformě i v oblasti reformy energetiky.

Tento text je součástí polemiky o výstavbě jaderných bloků v Česku.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Komentáře ke článku

Martin Mikeska 22.11.2019 13:58
Dobrý den, děkujeme za dotazy a oceňujeme zejména jejich věcnost. K náhradě 80 % uhelné elektřiny doplňuji data, na která v komentáři nebyl prostor. - ČR vyrobí z uhlí ročně 40,9 terawatthodin (TWh) (netto výroba dle ERU za rok 2018). - čisté roční vývozy elektřiny jsou 13,9 TWh (ERU, 2018) - potenciál obnovitelných zdrojů (OZE) ve 2030 uvažujeme takto: -- vítr: 6 TWh (odpovídá 1 980 MW nové instalované kapacity, čili asi 600-700 nových stožárů; v letech 2021 až 2030 tedy potřeba ročně průměrně nainstalovat přibližně 200 MW. To vcelku dobře odpovídá situaci posledních let v okolních státech (Rakousku a Bavorsku), které jsou podobně veliké, lidnaté a mají podobné větrné podmínky. -- fotovoltaika: 7,2 TWh (odpovídá 5 200 MW nové instalované kapacity; srovnej s dnešními asi 2 000 MW) -- ostatní OZE: 8 TWh (detailně mohu zaslat v rozpadu na jednotlivé OZE). Tato data vycházejí ze středních, opatrných scénářů využití jednotlivých druhů OZE, které jsme připravovali pro MPO. Jako celek směřují k cíli spotřebovávat v roce 2030 24,3 % z OZE (srovnej s návrhem MPO na 22 %; podrobněji viz náš web, dokumenty). Pokud je zadáním dekarbonizace, jsou vývozy první věcí, které se stát může zbavit (méně rád už výrobci). Komora OZE k tomu dodává: "Doposud k tomu stát na liberalizovaném trhu neměl nástroje a tak elektrárenské společnosti vyvážely elektřinu z uhlí na úkor našeho ovzduší a zdraví. Teď má stát nástroj, jak vývozy zastavit, v podobě odstavení uhelných elektráren, v ruce." K výpočtu 80 %: Od uhelné výroby (40,9) odečítáme vývozy (13,9) a dostaneme tak 27 TWh. To je přesně tolik uhelné elektřiny, která se v Česku spotřebuje. To porovnáváme se součtem OZE viz výše (celkem 21,2). V porovnání: 79 %. Případné další dotazy prosím směřujte rovněž sem. Štěpán Chalupa, Martin Mikeska
Pavel Vitvar 21.11.2019 22:17
Musím oponovat. Zastavit vývoz elektřiny je absurdní nesmysl. Zastavit jej můžeme jen tím, že nebudeme produkovat elektřinu. Představa, že v létě uložíme přebytky elektřiny a v zimě je spotřebujeme je sci-fi. V Dlouhých Stráních můžete akumulovat maximálně 4.5 GWh což je v porovnání s denní spotřebou ČR 202 GWh jako plivnutí. Vážení členové komory OZE, vysvětlete ochráncům přírody, že pokud chceme akumulovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, rozlučme se s vrcholky českých hor, budou z nich nádrže. A taky si uvědomte, že je to nejlevnější způsob akumulace, baterie jsou řádově dražší na kWh uložené energie. Stavbu obnovitelných zdrojů na zelené louce může doporučovat jen člověk, který o ochranu přírody nestojí. Mnohem výhodnější je použití střech domů, továren a areálu s již připraveným vedením elektřiny Osobně mám dojem, že komora OZE slouží jen k prosazování nesmyslných zdrojů energie bez ohledu na energetickou bezpečnost, cenu či přírodu.
Jiří Matoušek 21.11.2019 15:09
Zajima me stejne jako Lumira. Rad bych videl nejaky graf, nebo odkaz, ze za 10 let budeme mit minimalne 80% uhlenych zdroju nahrazenych obnovitelnymi. Prijde mi to dost ambiciozni a bez podporeni tohoto argumentu, je pak na vode cela dalsi argumentace.
lumir.jasiok 21.11.2019 08:44
Dobry den, zajimalo by mne, jak jste dospel k cislu, ze jste schopni nahradit 80% energie z uhli pomoci obnovitelnych zdroju. Je k dispozici nejaka statistika?
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru