Štěpán ChalupaV debatě o potřebě nového jaderného bloku se dnes nejčastěji argumentuje nedostatkem elektřiny, který údajně Česko čeká v důsledku odstavování uhelných elektráren. Časově to však nesedí přinejmenším o deset let: uhelné elektrárny se budou vypínat v příští, nejdéle přespříští dekádě, kdežto nový jaderný blok by mohl být teoreticky dostavěn nejdříve kolem roku 2040, pravděpodobně ale ne před rokem 2045. Zcela jistě ne během sedmi let od započetí výstavby, v roce 2036, jak minulý týden ohlásil premiér společně s ministrem průmyslu. Pro srovnání, v EU jsou rozestavěny čtyři jaderné elektrárny: dokončení finského Olkiluota a francouzského Flamanville se očekává po 15 letech od prvního kopnutí do země a slovenských Mochovců dokonce po 21 letech, stavba Hinkley Point C je na začátku.
Tento článek patří do placené sekce.
Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.
Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.
Bezpečně víme, že i podle opatrných scénářů rozvoje čisté energetiky dokážeme už do roku 2030 obnovitelnými zdroji nahradit nejméně 80 procent tuhelné elektřiny. A pokud stát vloží stejné úsilí svých expertů, jaké poslední dekádu nebo dvě dává do řešení pro nový jaderný blok, i do obnovitelných zdrojů, může to být i výrazně víc.
Logickým krokem bude zastavit obrovské vývozy energie do zahraničí.
Peníze v prvé řadě
Proti jaderné energetice hovoří i finanční náklady. Francouzské Flamanville mělo původně (v přepočtu) stát asi 80 miliard korun, aktuálně odhadovaná cena je čtyřikrát vyšší, přibližně 320 miliard. Účet za dostavbu slovenských Mochovců se vyšplhal rovněž na čtyřnásobek. Stavaři finského Olkiluota zveřejnili cenu naposledy před několika lety. Od té doby se kvůli ceně táhnou soudní spory, takže žádná ze stran nové odhady nezveřejňuje. Je ale veřejným tajemstvím, že bude podobná jako u Flamanville.
Každý investor do energetiky ví, že má-li postavit nový energetický zdroj na zelené louce, vychází nejvýhodněji sluneční a větrné elektrárny. Jsou nejlevnější, jsou postaveny velmi rychle a jde o domácí bezemisní zdroje. Ceny solárních elektráren klesly globálně během poslední dekády o 88 procent, větrné o 69, ale ceny jaderné technologie naopak stouply o 23 procent. A podle všech dostupných předpovědí bude tento vývoj pokračovat.
Polemika: Potřebuje Česko další jaderný blok? ANO
Komora obnovitelných zdrojů zveřejnila podrobné výpočty, ze kterých vyplývá, že rozvoj nových obnovitelných zdrojů, který uvádím výše, přijde v příští dekádě maximálně na 100 miliard korun. Nikoliv bilion, který nedávno uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu a který obsahuje odhad nákladů na již existující podporované zdroje. V porovnání dostupných analýz vychází, že celková potřebná finanční podpora pro elektřinu z nových jaderných elektráren bude nejméně dvakrát vyšší než podpora pro stejný objem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z dalších výpočtů vyplývá, že stát bude mít na rozvoj obnovitelných zdrojů a úspor jen pro příští dekádu k dispozici zhruba 200 miliard korun z výnosů z emisních povolenek a další nižší desítky miliard z evropských fondů.
Není jenom plán A
Stát by se měl prioritně zaměřit na důslednou výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou levnější, rychleji se staví a jsou domácí. Pokud má zájem rozvíjet jadernou energetiku, nejsem principiálně proti. Plány na nový jaderný blok je ale potřeba vystavit testu efektivity. Považovat jadernou energetiku dál za plán A pro českou energetiku nás totiž může připravit o několik cenných let transformace energetiky a může to poškodit budoucí konkurenceschopnost země. Ne, nechceme opakovat zaspání při rozvoji dálniční sítě a penzijní reformě i v oblasti reformy energetiky.
Tento text je součástí polemiky o výstavbě jaderných bloků v Česku.
Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?
Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.
Vyzkoušejte předplatné HN+
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
Komentáře ke článku