Loni piráti čelili potížím, když si jeden z jejich členů ve svém poslaneckém bytě přitápěl počítačem. To byl pro jejich fanoušky ještě spíš úsměvný incident. Nedávno ale museli čelit většímu problému. Část členské základny chtěla odvolat z funkce druhou nejvýraznější tvář České pirátské strany, místopředsedu Jakuba Michálka. Vadilo jim jeho příliš tvrdé a arogantní jednání. Michálek nakonec hlasování o svém odvolání ustál, ale voliči to zaznamenali − preference strany podle dvou ze tří průzkumů v říjnu klesly z asi patnácti procent v létě na současných 12,5 procenta.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

HN: Stáváte se tradiční stranou i v negativním slova smyslu? Přečteme citaci, která zní, jako by ji řekl člověk, který je třicet let v politice. "To nebyla vyložená lež, ale byla to manipulace za hranou pravdivosti."

Nevím, kdo to mohl říct.

HN: Váš kolega a poslanec Mikuláš Ferjenčík to napsal na veřejné fórum pirátů. Není tohle tradiční politický slovník a vy jste si ho už osvojili?

Ale tady nejde o Mikulášovo oficiální vyjádření pro média nebo nějaký postoj. Je to samozřejmě nějaký nesmysl z diskuse. Na fóru bych našel i výrazy a formulace, které jsou daleko absurdnější. Ideální stav je, když mluvíme stejně na veřejnosti ke straníkům. Teď se ve straně vede spor o to, zda událost byla nějak dezinterpretovaná. Myslím, že byla. Nakonec jsme situaci ve veřejném prostoru napravili.

Ivan Bartoš (39)

Předseda pirátů pochází z Jablonce nad Nisou. Vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví na Univerzitě Karlově, rok studoval v USA. Dříve pracoval pro české i zahraniční firmy jako specialista na informační technologie. Hraje na akordeon a jako DJ mixuje psychedelické techno.

Stranu dovedl před dvěma lety do Poslanecké sněmovny, tím se česká odnož mezinárodní politické formace stala jednou z nejúspěšnějších v Evropě. Do vlády s hnutím ANO Andreje Babiše odmítli piráti jít.

HN: Hádky z posledních dnů a podobná rétorika působí dojmem, že jste se stali součástí sněmovních zdí. Jste ještě rebelové, jak jste se dosud prezentovali?

Zrovna na tomhle bych neilustroval standardizaci naší strany a nesrovnával ji s ODS nebo kýmkoli jiným. Definice politické strany vůči voličům je, co ta strana dělá, ne jakým způsobem se vyjadřuje kolega Ferjenčík na pirátském fóru. Nelze hodnotit politiku strany podle toho, jak se mezi sebou bavíme na našem vlastním fóru.

HN: Zhruba před týdnem piráti hlasovali, zda má být z funkce místopředsedy strany odvolán Jakub Michálek, a to kvůli chování, které vadilo kolegům. Odvolán nebyl a v reakci na to složil funkci ve vedení strany europoslanec a Michálkův kritik Mikuláš Peksa. Jak hodnotíte jeho rozhodnutí?

Mikuláš Peksa byl v předsednictvu dva roky, udělali jsme spoustu práce. Přijde mi jako trochu zbytečné gesto, že dal svůj mandát na stůl dva měsíce před tím, než se zvolí nové předsednictvo.

Kauza Michálek

◼ Před týdnem skončilo čtyřdenní hlasování všech pirátů o odvolání poslance Jakuba Michálka z postu místopředsedy strany. Pokusu o zbavení funkce čelil poté, co se zastal své partnerky Michaely Krausové ve sporu s ostatními straníky. Pražské zastupitelce vyčítali její setkání se stíhaným manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem a chybu, kvůli níž museli opakovat výběrové řízení na člena dozorčí rady městské firmy.
◼ Michálkovi vytkli kritici také to, že s lidmi ve straně jedná hrubě. Šéfka personálního odboru Jana Koláříková ho nařkla ze šikany, což Michálek od začátku popírá. Do hlasování o odvolání se zapojily asi tři čtvrtiny zhruba z tisícovky pirátů. Pro Michálkovo setrvání v čele strany hlasovalo 371 straníků, 294 chtělo jeho konec a 184 pirátů hlasovalo pro odložení celé věci na leden, kdy si strana volí nové vedení.
◼ Michálek uvedl, že znovu o funkci nebude usilovat, což podle zdrojů z řad pirátů pomohlo tomu, že nebyl odvolán.

HN: Je tím spor o Michálka vyřešen a nebude už dál pokračovat a vybublávat na veřejnost?

Jakub Michálek už před dvěma měsíci řekl, že nebude v republikovém předsednictvu a povede dál poslanecký klub. Spor nemá dopad na fungování strany. Rozhoduje členská základna, ta se vyjádřila a jedeme dál. Když si přečtu reakce Peksy nebo Jany Koláříkové, neviděl jsem tam, že by spor pokračoval. Nejsme monolitická strana, kterou vede jeden člověk a všichni mají stejný názor, naopak rozmanitost v názorech je žádoucí. Že se nějací lidé nemají rádi, ještě neznamená, že spolu nemohou pracovat. Ve straně proběhla jakási katarze a ukázala, že jsme nasadili vysoké tempo a musíme se zaměřit na syndrom vyhoření a lépe pracovat se zpětnou vazbou.

HN: Kolik procent v preferencích vás tyto chyby budou stát?

Nevím. Dokonce jsem četl názor politologa, který si myslí, že proces hlasování o odvolání Jakuba Michálka nám může přinést hlasy navíc. Ukázalo se, že pirátská strana je stabilní a dokáže si se svými problémy poradit.

HN: Podle politologů, s nimiž jsme mluvili, pirátské fórum sice umožňuje prezentovat názory, ale je rizikem pro případnou vládní stranu. Piráti mohou během několika dní odvolat kolegu ze stranických funkcí. Hrozí podle vás, že by straníci mohli vašeho případného ministra potrestat, kdyby dělal nepopulární věci?

Předpokládám, že lidé zvolení za piráty plní stranický program. Že by celostátní fórum na základně členského podnětu odvolávalo ministra, není realistické. Politik musí být schopný vysvětlit a obhájit své kroky veřejnosti i kolegům ve straně. Naopak rychlé výměny jsou u Babišovy vlády. Když mu vyjde blbé veřejné mínění, děje se to přes mobil a v řádu hodin. Naše fórum nevede k destabilizaci strany, byť se to teď říká. Jsou tam samozřejmě věci, které je ještě třeba změnit. Třeba právě o podání členského podnětu revokovat rozhodnutí.

HN: Jak by to fungovalo v praxi?

Podnět k odvolání by měl časové okno například 48 hodin. A jeho součástí by díky tomu byla reakce protistrany nebo by podmínkou podnětu bylo, že se předsednictvo na návrh podívá a před jeho zveřejněním se o něm bude jednat. Příkladem mohou být smlouvy NDA (původně vedení pirátů schválilo vysoké pokuty pro ty členy, kteří by vynesli informace z jednání − pozn. red.). Předsednictvo se na toto rozhodnutí podívalo, uznalo, že je moc drsné, a vytvořilo tři různé typy této smlouvy.

HN: V exekutivě může partnerský koaliční vztah narušit, když jeden den piráti v kabinetu něco odsouhlasí, ale po následných protestech členské základny půjdou na jednání vlády s jiným plánem.

Vláda má legislativní plán, je známý a je předem jasné, co bude kabinet probírat. To jen Andrej Babiš chodí na vládu s rychlými nápady.

HN: Co když budete vládnout s Andrejem Babišem?

S ním bychom ve vládě nebyli. Premiér, který opakovaně lže, není důvěryhodný partner. A tato podmínka v naší volební strategii pravděpodobně zůstane, až ji budeme za dva roky schvalovat. Ministři přece nechodí na schůze kabinetu jako tabula rasa. Uvedu, jak to děláme nyní. Vláda například schválila návrh novely zákona 106, ve které chce občanům omezit přístup k informacím. Věděli jsme, že tento návrh má vláda řešit, sledovali jsme ho už v meziresortním řízení. Dokument tedy ještě není ve sněmovně, ale už připravujeme postup, který bude v souladu s tím, jak členská základna problém vnímá. I v koalici přece do novely musíte obtisknout politiku dané strany.

HN: Už máte hotový manuál požadavků na kvalitu vašich budoucích ministrů, o kterém jste dříve hovořil?

Teď ho schvaluje republikový výbor.

HN: Jak bude vypadat?

Ministr musí být respektovaný komunitou, rozumět úřadu, mít respekt i úředníků a důvěru resortu, být ekonomem. A měl by být odborně zdatný, aby mu nějaký lobbista nenakukal jednostranné řešení nějakého problému. To se totiž běžně děje.

HN: Může být ministrem Jakub Michálek, který byl v posledních týdnech cílem kritiky řady pirátů?

Náš stranický systém funguje na principu nominací.

HN: Dejme tomu, že bude nominován.

Máme popsanou cestu, jakou v takovém případě musí člověk absolvovat a jak má na sobě pracovat. Jakub Michálek se v resortu spravedlnosti zlepšuje a já nevylučuji, že by mohl být kandidátem na ministra. Mě třeba zajímá místní rozvoj, práce v regionech a také na této cestě pracuji. Kdyby měli piráti možnost volby ministerstev, což by bylo předmětem koaličního vyjednávání, o ministerstvo pro místní rozvoj bychom měli zájem.

HN: Pro vás?

Je to možné. Pokud by k tomu za dva roky došlo, schvalovala by to členská základna.

HN: Chtěli byste vládní post i pro další z místopředsedů, například pro Olgu Richterovou?

Ta by měla mít ambice na ministerstvo práce a sociálních věcí. Odpovídá požadavkům díky své předchozí práci, osobnímu nastavení, pracovitosti, obrovskému tahu na branku a hlavně s praktickými znalostmi. Někdo jí třeba na Facebook napíše o problému v konkrétní organizaci, Olga tam jede a do čtrnácti dnů má analýzu a návrh řešení.

Zatím jsme však ve sněmovně dva roky, máme před sebou práci, a jestli konkrétní pirát dostatečně kompetenčně vyroste na takovou roli, je na něm. Vláda není na pořadu dne, máme před sebou exekuce, dostupné bydlení, pět dalších našich věcí a pokus zastavit nějaké vládní šílenosti. Navíc nevylučuji, že se spojíme s odborníkem mimo pirátskou stranu. Když potkám někoho zajímavého, zkouším se na něj podívat, jestli by to byl člověk, který by v nějaké oblasti obstál.

HN: Ambicí vyhrát příští parlamentní volby se netajíte. Ale voličské preference pirátů v průzkumech poslední dobou stagnují, zatímco ANO posílilo nad třicet procent. Kde chcete získat nové voliče?

Andrej Babiš je pragmatik moci − je mu jedno, která skupina lidí mu jeho výsledek dá. Opustil svůj původní elektorát. Od středové strany pro podnikatele se přesunul k levicové politice zaměřené na seniory a politice nekoncepčních dárků. Byli jsme svědky dlouhodobého růstu ekonomiky, což se otočí. A lidé, kteří chápali politiku ANO jako pozitivní, svůj názor trochu změní. Jsme jediná strana, která myslí na vážně transparentní a otevřenou politiku − prosadili jsme nominační zákon a zveřejnění smluv na internetu. Dva roky po vzniku pirátů v roce 2009 ale přišel Andrej Babiš a rétoricky si boj proti korupci uzmul. Spousta lidí chtěla transparentnost, nápravu hříchů vlád ČSSD a ODS, s nimiž ovšem Andrej Babiš jako podnikatel obchodoval a za jejichž vlád jeho impérium rostlo. Výsledkem je, že lidí, pro které byli piráti po ANO druhou volbou, je třicet procent.

HN: Když zmiňujete překryv voličů s ANO, znamená to, že jeho zklamaní příznivci jsou vaše cesta, jak posílit?

Piráti svou sílu navýší prací a konzistentní politikou. Věřím, že to přinese úspěchy, protože práce se počítá. Ve finále David porazí Goliáše, který má média a peníze. Jádro voličů pirátů je ve věku mezi 25 a 45 lety. To jsou aktivní lidé, mají rodiny a děti. Neděláme politiku s vizí deseti let, chceme se podílet na tom, jak bude česká politika vypadat v roce 2040 či 2050. Ale ano, u voličů ANO dojde k jistému rozčarování.

HN: Premiérovo hnutí nyní oslovuje hlavně seniory, tedy většinou velmi stabilní skupinu, která je zvyklá chodit k volbám. Vy se naopak musíte spoléhat na mladé voliče, kteří tak spolehliví nebývají. Co s tím?

Pro starší lidi je to těžké. Před třiceti lety byla revoluce, dnes se jim mělo dařit lépe. V řadě věcí je Česko super, ale nemáme výkon a platy západního Německa. Politici dvacet let tvrdili, že tam směřujeme, ale evidentně nesměřujeme. Před sedmi lety do toho přišel Andrej Babiš s hesly Stát jako firma a O čem sním, když náhodou spím. Nasliboval šinkanzen a nerealistické věci. Oni si řekli, tohle je guru. Premiér tvrdí, že všechno je v pohodě a země je skvělá, ale data hovoří o něčem jiném a kvalita života se neměří HDP. Vysoký export i HDP se nepromítá do kvality silnic, zdravotnictví, nemáme lepší vzdělávání. K čemu je pak lidem dobře nastartovaná ekonomika? Pocit, že vás zase někdo obalamutil, není příjemný. Piráti naproti tomu mají vizi moderní, bohaté, vzdělané společnosti. Když lidé půjdou naším směrem, pak uvidí, že budeme mít vysoké důchody i platy a systém nedojede do sociálního kolapsu, před jakým varuje i Nejvyšší kontrolní úřad.

HN: Kritizoval jste vývoj země po listopadu 1989. Musí být vaše hodnocení tak negativní?

Spustili jsme kampaň k 17. listopadu, v níž ukazujeme, jaké by bylo Česko, kdyby k sametové revoluci nedošlo. Jsem rád za výdobytky demokracie, členství v EU, jsem pozitivní. Je smutné, když se objevuje sentiment k době bolševika. Vláda nás táhne k Maďarsku a Polsku, tedy ke státům, kde jsou výrazní autoritářští a konzervativní lídři a kde nejsou svobodná média. V4 by měla být naším ekonomickým, ale ne ideologickým partnerem. Když se podívám po Česku na nejvyšší posty − ať jde o soud, Senát, premiéra −, sedí na místech lidé, kteří si zadali s minulým režimem. Je to pár týdnů, co šla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s komunisty podporu státního rozpočtu a je z toho slavná fotka, na níž sedí ministryně financí s politbyrem, pardon s ústředním výborem KSČM. Nejsem hysterický antikomunista, ale kam jsme se dostali za třicet let, když komunisté mají reálný vliv na vládu v zemi?

HN: Jak ale chcete voliče přesvědčit, aby vám dali hlasy?

Na internetu máme plán, z něhož se lidé dozvědí, co nás čeká a co jsme už splnili. Nyní pracujeme na změnách v exekucích. Tento návrh změn se nám mimochodem podařilo protlačit sněmovnou nějakým kouzlem. Také hodláme předložit zákon o dostupném bydlení, protože investiční program výstavby ministerstva pro místní rozvoj je výsměch a vůbec situaci neřeší. A musí přijít i reforma školství.

HN: Ze začátku to vypadalo, že si rozumíte s ODS, STAN či TOP 09 a lidovci. Pak se piráti dostali mimo tento demokratický proud. ODS ani Andrej Babiš vás nemají rádi. Ovlivní to vaši schopnost prosazovat ve sněmovně plány?

To mohu odmítnout a klidně si můžeme projít společně výsledky hlasování sněmovny. ODS má s námi problém, protože ve volbách do sněmovny dalo hlas pirátům asi 170 tisíc jejích bývalých voličů. Jsme pro ni konkurence. Když odhlédnu od rétorické vyhrazenosti a podívám se na návrhy, které přichází od poslanců do sněmovny − ať už digitalizaci nebo bankovní identitu −, tak normálně spolupracujeme s ostatními stranami, když mají stejný názor. Antipatie projevované přes média u věcného hlasování nejsou vidět.

HN: Může se vás přesto určitá izolace od ostatních nějak dotknout po volbách?

Záleží na výsledku voleb. Nebudeme podporovat vládu, kde by byly KSČM nebo SPD, ani do ní nepůjdeme. Důležití budou i lidé, které ostatní strany do vlády nominují. Těžko bych si třeba dokázal představit, že bychom akceptovali Václava Klause mladšího jako ministra školství. Když se zmiňuje ODS − ač se spoustou její politiky nesouhlasím, v oblasti digitalizace a nízkých daní nacházíme společnou řeč.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+