Kdo nevezme nabízenou práci, bude bez dávek déle, plánuje Maláčová. Letos o ně přišlo přes 66 tisíc lidí

Nyní platí, že lidé mohou být za trest z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeni na tři až šest měsíců. Znamená to pro ně, že přijdou o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Dohromady jde o tisícové částky. V budoucnu se bez dávek budou zřejmě muset obejít déle. "Chceme prodloužit sankční vyřazení z evidence Úřadu práce při opakované nespolupráci na šest a devět měsíců podle závažnosti této nespolupráce," řekla Maláčová před týdnem ve sněmovně. Podle novějších informací České televize by mohlo jít až o rok.

Tvrdší přístup k nezaměstnaným má být součástí komplexních úprav dávek. Maláčová v únoru slíbila, že celý systém zpřehlední, zjednoduší a zamezí zneužívání pomoci. Detailní podobu úprav ale dosud nepředložila. "Konkrétní podrobnosti k plánovaným změnám zveřejňovat nebudeme, dokud nebude na stole hotový materiál. Ten bychom měli předložit v průběhu prosince," říká mluvčí Maláčové Kateřina Brodská.

Ministryně si na pomoc s úpravami přizvala zástupce měst a neziskového sektoru. Pravidelných setkání pracovní skupiny se účastní například Tomáš Vlach (ANO), náměstek primátora v Ústí nad Labem, které trpí jednou z největších nezaměstnaností v Česku. Návrh, aby lidé odmítající práci přišli o dávky na delší dobu, podporuje. "Z praxe víme, že rodiny jednak čerpají dávky a jednak pracují na černo," říká Vlach, podle kterého by stát měl hledat cesty, jak lidi, kteří jsou často zadlužení, motivovat k legální práci. "Lidé musí chápat, že pomoc má nějaké hranice," dodává.

Naproti tomu pirát Adam Zábranský, který je radním v Praze, považuje ministerský plán za problematický. "Vyřazení neřeší velmi podstatnou otázku: co se s těmi lidmi dál stane?" říká s tím, že zpřísnění může dopadnout na jejich děti.

Zábranského zneklidňuje i to, že by vyřazení uchazeči měli přijít nejen o doplatek, ale nově i o příspěvek na bydlení. Na něj mají nárok lidé, kteří za bydlení vydávají víc než 30 procent příjmů. Když ani poté, co ho od státu dostanou, nedokážou nájem zaplatit, mohou si požádat ještě o doplatek. Ministryně podle Zábranského přistupuje ke změnám v dávkách z opačného konce. "Snaží se zavádět nové restrikce ve chvíli, kdy tu nemáme funkční systém sociálního bydlení," myslí si pirát.

Zpřísnění, tak jak ho chystá Maláčová, nefandí ani Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. Vyloučení z evidence podle ní nefunguje ani v současné kratší podobě. Odbornice vysvětluje, že lidé nepřicházejí jen o dávky, ale zároveň musí zase začít platit zdravotní pojištění. "Po půlroční nucené přestávce se pak státem potrestaní provinilci vracejí zpět "bohatší" jen o další dluhy vůči státu," říká s tím, že prodloužení sankce jejich problémy ještě prohloubí. Pokud stát nechce, aby lidé pobírali dávky a zároveň si přivydělávali na černo, měl by podle Zieglerové zvýšit částku, kterou zadluženým lidem nelze strhnout, a zajistit, aby ve chvíli, kdy člověk nastoupí do legálního zaměstnání, nepřišel o dávky na bydlení.