Uvnitř stroje je za plexisklem vidět natažená struna. V pravidelném rytmu po ní běhá bílá krabička. Po celé délce drátu pak ve světle probleskuje chmýří nitek připomínajících cukrovou vatu, které se následně navíjí na roli obyčejného pečicího papíru. "Vyrobené nanovlákno není samonosné. Proto se ukládá právě na pečicí papír, ale i na jiné podkladové materiály," vysvětluje Miloslav Masopust, šéf firmy Elmarco, v jejíž továrně zmíněný proces sledujeme. Ředitel upřesňuje, že struna funguje jako elektroda, která na sebe vlákna váže. V pohyblivé krabičce s dírkou, jež je na drát navlečená, je pak uložený roztavený plast. Ten se na strunu postupně nanáší.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Samo Elmarco nanovlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas nevyrábí. Liberecká společnost je ale vůbec prvním podnikem na světě, který už před 15 lety vyvinul průmyslové stroje, na nichž supertenké netkané textilie vznikají.

"Stroje vyrábíme pro průmysl i laboratoře. Ročně v průměru prodáme asi 20 laboratorních a čtyři průmyslová zařízení," uvádí firemní šéf Masopust. Dodává, že každý z větších strojů v průměru vyjde na 40 milionů korun. I proto se liberecký podnik může každoročně spolehnout na tržby přesahující 100 milionů korun.

Z univerzitního nápadu na trhy celého světa

Zařízení z Elmarca slouží třeba výrobcům vzduchových nebo vodních filtrů. Úzké póry nanovláken propustí méně nečistot. Filtry jsou proto díky nim účinnější. Ze stejného důvodu se liberecké stroje uplatňují i při výrobě speciálních obvazů, které lépe zadržují bakterie i některé větší viry. Funkční oblečení na sport, doplněné o nanomembránu, pak zase bývá prodyšnější, nebo naopak méně propustné, takže brání nadměrnému propocení či profouknutí.

Podobné zlepšováky by nebyly možné, kdyby se nanovlákna nevyráběla ve velkém. První pokusy o jejich průmyslovou výrobu experti provedli už před více než 80 lety. Až v roce 2003 ovšem byli úspěšní. Tým českých vědců v čele s profesorem Oldřichem Jirsákem z Technické univerzity v Liberci tehdy přišel s vlastní technologií takzvaného elektrospinningu. Škola si ji obratem nechala patentovat, na vlastní výrobu ale neměla kapacity. Proto se do věci vložilo Elmarco. To na patent získalo licenci dovolující, aby podle nápadu akademiků vyvinulo vlastní stroje.

Elmarco

◼ Česká technologická firma z Liberce vznikla v roce 2000. Zpočátku se zabývala výrobou pro polovodičový průmysl. Později k tomu přidala i vývoj a výrobu strojů Nanospider, které vyrábějí nanovlákna.
◼ Elmarco z poloviny vlastní sdružení švýcarsko­-francouzských investičních fondů, jehož jméno firma nezveřejňuje. Mezi menšinové podílníky patří zakladatel podniku Ladislav Mareš spolu s dalšími českými investory. Firmu vede Miloslav Masopust.
◼ Liberecká společnost má 50 zaměstnanců, z toho 30 ve vývoji. Vlastní pobočku má v USA, prodejní partnery pak v Číně, Japonsku a Itálii.
◼ Loni Elmarco utržilo 124,7 milionu korun.
◼ Aktuálně firma drží asi 30 mezinárodních patentů.

Společnost vznikla už v roce 2000 a původně se věnovala hlavně výnosné výrobě plastů do polovodičů. "Zakladatel a tehdejší ředitel Ladislav Mareš se ale nebál k tomu přidat i výrobu nanovlákenných strojů, kterou musela firma v prvních letech dotovat," uvádí nynější šéf Elmarca Masopust.

Díky své unikátní technologii liberecký podnik rychle expandoval. Dnes tak své stroje vedle Česka dodává i do USA, Ruska, Číny, Indie či Japonska, ale také do exotické Botswany. "Dodali jsme tam zatím jedno zařízení na univerzitu. Teď jednáme rovněž o prodeji průmyslového stroje, s jehož pomocí v zemi hodlají rozjet výrobu vodních filtrů," doplňuje ředitel.

Číňané nás okopírovali, úspěch jim to ale nepřineslo

Licence v podobě jednotek procent z každého prodaného stroje firma liberecké univerzitě platila asi do roku 2010. Od té doby už se ale spoléhá na vlastní patentovanou technologii, která nápad Jirsákova týmu dále zdokonalila a více přizpůsobila průmyslovým podmínkám.

"U první generace Nanospideru se při výrobě spotřebovávalo příliš velké množství polymeru. Vnitřek stroje se navíc musel často mýt, k čemuž jsme klientům dodávali speciální myčku," vysvětluje Masopust. "Takové nedokonalosti se s naším vlastním patentem u novějších typů strojů podařilo odstranit," dodává.

Elmarco nyní drží kolem 30 mezinárodních patentů, jimiž si své nápady chrání na hlavních světových trzích. Podle Masopusta je patentové řízení snadné v USA i v Česku. V Číně je naopak velmi zdlouhavé. Proto se tam firma mnohdy do patentování nepouští.

Právě Číňané se už přitom liberecký Nanospider pokusili okopírovat. "Zařízení není konstrukčně složité. Proto ho lze napodobit. Číňanům ale ani tohle nepomohlo, protože neuměli stroj správně používat," uvádí šéf Elmarca. "U výroby nanovláken rozhoduje spousta proměnných a také zkušeností. Právě to Číňanům chybělo," dodává.

V začátcích Elmarcu chyběla ve světě konkurence. Nyní už pár byznysových soupeřů má. Ti své stroje založili na odlišných výrobních postupech. Podle Masopusta jde o firmy, které vedle strojů samy vyrábějí i nanovlákna. Typicky pro funkční oblečení.

Liberecký podnik sám v minulosti koketoval s nápadem na vlastní výrobu, jež by mu více vynášela. Nakonec se ale spokojil se specializací na stroje. "Čtyři roky jsme třeba vyvíjeli vlastní nanomebránu pro funkční oblečení. Nebyli jsme ale úspěšní," přiznává ředitel. "Nešlo nám to především komerčně, protože jsme takový byznys neznali. Nyní proto raději výrobcům dodáváme naše zařízení a k tomu jim pomáháme s vývojem jejich materiálů," vysvětluje Masopust. V jeho podniku se vývojem zabývá 30 z 50 zaměstnanců.

Z byznysového hlediska si Elmarco prošlo turbulentním vývojem. Před rokem 2012 firma na tržbách atakovala hranici miliardy korun, pak se ale její velikost asi desetkrát snížila. Důvod byl prostý: od podniku se oddělila hlavní polovodičová divize, která přinášela většinu příjmů. Zůstala tak jen výroba strojů Nanospider. Elmarco za jejich prodej loni utržilo téměř 125 milionů korun, o pět milionů více než v předešlém roce. Letos firma doufá v silnější růst. Oproti běžné roční produkci čtyřech větších zařízení už na trh dodala celkem šest velkých průmyslových Nanospiderů. Kvůli takto zvýšené poptávce proto Elmarco hodlá v příštím roce svůj výrobní závod rozšířit.

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru