Doba, kdy obnovitelné zdroje potřebovaly masivní dotace, je dávno pryč. Netýká se to jen obřích solárních parků v zemích, kde slunce velmi silně svítí po většinu roku, ale i menších elektráren, které si může každá středně velká firma postavit na střeše své výrobní haly ve střední Evropě.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"Stavět si takto vlastní zdroje se od určité velikosti vyplatí prakticky u každé instalace, pokud si firma vlastní vyrobenou elektřinu spotřebuje," říká dnes Ondřej Žídek, manažer fondu Nova Green Energy, který se zaměřuje na investice do obnovitelných zdrojů a aktuálně spravuje majetek zhruba ve výši 2,5 miliardy korun.
Zelené zdroje bez dotací
Nova Green Energy má podle Žídka rozpracované dva podobné projekty. Ten první je na Slovensku, kde sesterský fond Nova Real Estate koupil obří průmyslový park v Trenčíně o rozloze 120 tisíc metrů čtverečních. "Máme v areálu osm nájemníků hlavně z automobilového průmyslu. Spotřeba v něm se hodně překrývá s výrobou elektřiny ze slunce. To nám umožní vyhnout se regulovaným poplatkům," říká Žídek.
50 eur
je dnes cena silové elektřiny na energetických burzách. Zhruba stejnou sumu zákazníci zaplatí za regulované služby.
5 megawattů
je plánovaný výkon solárních panelů, které chce na průmyslových halách v Trenčíně postavit český fond Nova Green Energy.
Naráží na to, že cena takzvané silové elektřiny, která se prodává na energetických burzách, tvoří v konečných fakturách plus minus polovinu, podle výše spotřeby. Pokud firma spotřebovává vlastní vyrobenou elektřinu, neušetří zhruba jen 50 eur (cca 1280 korun) za megawatthodinu, což je nynější tržní cena, ale daleko více. U vlastní elektřiny nemusí firmy platit ještě jednou tolik na poplatcích za distribuci, přenos elektřiny či podporu zelené energie.
Český fond plánuje na střeše svého slovenského areálu v Trenčíně postavit už poměrně velkou elektrárnu se solárními panely o výkonu pěti megawattů. Hotovo by chtěl mít v letech 2020 až 2021. Podle Žídka se investice ve výši 3,5 milionu eur (asi 90 milionů korun) může vrátit během sedmi až osmi let.
Menší projekt má Nova Green Energy rozpracovaný v Hradci Králové v obchodním centru Orlice. Tady má vzniknout kombinace plynové kogenerační jednotky a sluneční elektrárny, obě o výkonu asi 200 kW. "Výhodou je, že budeme v zimě vyrábět i teplo. A díky dotaci na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude návratnost ještě o něco lepší než v Trenčíně," říká Žídek.
Velké plány má do budoucna také energetická společnost ČEZ, která ročně postaví solární zdroje desítkám firemních zákazníků. Podle obchodního ředitele firmy ČEZ Solární Miroslava Červeného je životnost panelů minimálně 25 let a investice se může vrátit už za osm let. "Otázka není, zda se dnes klientovi s příslušným odběrem elektřiny a tarifem fotovoltaika vyplatí, ale kolikrát se mu vyplatí," říká.
Chuť investovat a stavět soláry bez dotací má také významný provozovatel fotovoltaik v Česku společnost Solar Global. "První takový dokončený projekt je v Moravském Písku, kde vyrostla fotovoltaika na střechách průmyslového parku. Do budoucna chceme na brownfieldech a jiných, volně dostupných a nevyužitých plochách vystavit desítky megawatt elektráren bez dotací," řekl Vítězslav Skopal, majitel Solar Global.
Růst cen elektřiny
Návratnosti firemních fotovoltaik pomáhá růst cen elektřiny v posledních letech i to, že výrazně poklesly náklady na technologie v zelené energetice. Dobře je to vidět u solárních elektráren. Ještě v roce 2010 potřebovaly elektrárny podporu na megawatthodinu až 500 eur, nyní se staví první, kterým stačí tržních 50 eur.
Například německá EnBW už nyní staví třicet kilometrů od Berlína úplně bez podpory solární park o výkonu 175 MW, který bude zabírat plochu 164 hektarů.
"Do dvou až tří let může být poměr mezi cenou silové elektřiny a cenami technologií takový, že půjdou provozovat tak, aby přinášely investorům výnosy. Zdroje, které vyrábějí elektřinu pouze pro vlastní spotřebu firem, jsou ekonomicky návratné a zajímavé již nyní," řekl Jan Jašek, manažer Energy Teamu UniCredit Bank.
Některé firmy mohou − často v kombinaci s dalšími úsporami energií − získat na zelenou energetiku evropské dotace. To výrazně pomůže ekonomice projektu. Podle ČEZ se návratnost podobných investic při započítání dotace pohybuje už okolo sedmi let.
Dotace vyplácí Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který spravuje ministerstvo průmyslu. To už schválilo přes čtyři sta projektů, dotaci zatím vyplatilo jen u 22 z nich.
Delší je zatím návratnost u domácností, jež nemají takové úspory z rozsahu jako obří solární parky. Majitelé rodinných domů ale mohou získat dotaci z programu Nová zelená úsporám, kam míří část peněz z prodeje emisních povolenek. Malé střešní fotovoltaiky tak mohou získat podporu až 150 tisíc korun. Vláda zvažuje, že dotace pro rodinné domy a další budovy ještě navýší. Velké solární elektrárny zatím podporovat odmítá.
V Česku právě probíhá debata o rozvoji obnovitelných zdrojů do roku 2030, ke kterým se má stát zavázat v rámci evropského boje s globálním oteplováním. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se v Česku za jedenáct let podílela zelená energie na 22 procentech celkové spotřeby, dnes je to 15 až 16 procent. Podle ekologů, ale i energetických firem je to málo a chtějí mnohem více. "Cokoliv pod 23 procent je promarněná příležitost," řekl například šéf Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Česká vláda loni Evropské komisi poslala plán, který nabídl jen nejnutnější minimum, jež ministerstvo průmyslu vypočítalo na 20,8 procenta zelené energie. Komisi to ale přišlo málo a žádala alespoň 23 procent.
Ministerstvo svou opatrnost dlouhé roky obhajuje obavami z přemrštěné podpory. Naráží tak na solární boom z let 2009 a 2010, kdy v Česku došlo k nekontrolovanému růstu štědře dotovaných fotovoltaik, jejichž podpora dodnes stojí 26 miliard ročně.
Podle odhadů ministerstva průmyslu vyjde podpora zelené energie při současném plánu jen do roku 2030 až na 600 miliard. Z toho ale připadá většina na již stojící elektrárny. Ty nové by si vyžádaly "jen" 150 až 200 miliard korun. Do roku 2050 by se podpora mohla vyšplhat až na bilion korun.
Tato čísla ale experti odmítají. Poradenská firma Deloitte srovnávala náklady původních cílů 20,8 procenta a 23 procent. A vyšlo jí, že pokud nedojde k dramatickému propadu cen elektřiny na trzích, náklady na podporu budou u obou scénářů téměř stejné a měly by se pohybovat mezi 90 a 100 miliardami korun.
Podobně hovoří i Komora obnovitelných zdrojů. Ta spočítala, že by 23procentní podíl vyšel na 118 miliard korun. "Pokud se na tu sumu navíc podíváte optikou, kdo je dostane, tak my jsme spočítali, že až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet komunitní projekty. Ty se dobře osvědčují na Západě, kde urychlují transformaci energetiky," říká šéf komory Chalupa.
