Před několika lety řešil inovace ve stavební firmě Liko-S vždycky jeden konstruktér, který navíc na vývoji nové věci či zlepšení pracoval při běžném provozu. Výrobce interiérových příček pro kanceláře ze Slavkova u Brna ale udělal krok, který stále ještě není pro tuzemské středně velké podniky tak obvyklý − v 70členné divizi, která příčky vyrábí, vyčlenil deset lidí jen pro vývoj nových věcí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVýsledkem je třeba na letošním designovém veletrhu v Londýně představená chytrá stěna, která do skleněné příčky integruje audiovizuální techniku, což šetří čas při poradách.
Překážky u vlastního výzkumu
"Nejtěžší bylo udělat rozhodnutí, že ve firmě naší velikosti začneme vlastní vývoj opravdu dělat. Do vývojového týmu se přesunuli nejlepší lidé, kteří firmě vydělávali hodně peněz. Místo toho jsme se museli smířit s tím, že je teď budou naopak utrácet a výsledek bude vidět až za delší dobu," popisuje dilema Libor Musil, zakladatel společnosti Liko-S.
◼ Rodinnou firmu založil Libor Musil v roce 1990. Nyní ji řídí se svými dětmi.
◼ Podnik ze Slavkova u Brna vyrábí skleněné příčky do kanceláří a svařuje potravinářské linky.
◼ Novým byznysem jsou v posledních letech také zelené stavby. Firma si zároveň v areálu postavila dvě budovy, které fungují na podobných principech. První v roce 2015 pro vlastní vývojáře. Druhou stavbou je letos otevřená výrobní hala pro svářeče se zelenými fasádami a střechami, které ji ochlazují.
Na byznys s příčkami, o který se nyní stará jeho syn Jan, připadá více než polovina z loňského 850milionového obratu firmy. Ta zároveň zakázkově svařuje potravinářské linky a v posledních letech věnuje díky Musilovu zaujetí ekologií stále větší pozornost propagaci a stavbě zelených budov, které ochlazují okolní prostředí a šetří energii za teplo a chlad.
Pro vývojáře příček vznikla v roce 2015 ve Slavkově i zelená kancelářská budova nazvaná Liko-Noe, která nepotřebuje díky své technologii žádnou klimatizaci. Důvodem pro stavbu byla nejen snaha vytvořit pro vývojáře co nejlepší prostředí, ale také potřeba oddělit je od každodenního provozu, aby se mohli intenzivněji věnovat výzkumu. "Přesun do nové budovy byla šoková terapie, která zafungovala," doplňuje otce Jan Musil.
Zároveň věří, že slavkovský Liko-S objevil s chytrými stěnami další díru na trhu, kde zvládne konkurovat i největším technologickým firmám, jako jsou Microsoft nebo Cisco. Podle otce i syna Musilových existuje zároveň u středně velké firmy, jako je ta jejich, pro úspěšné zvládnutí inovací ještě jedna překážka: přijetí od vlastních obchodníků, kteří raději prodávají vyzkoušené věci a jsou u nových produktů opatrnější.
Zelené budovy v Česku porostou
Dalším rozvíjejícím se pilířem byznysu firmy Liko-S, která se také věnuje vlastním inovacím a má i několik patentů, jsou zelené budovy. Podle Libora Musila se musí více v Česku rozšířit, aby zabránily dalšímu oteplování krajiny a suchu. Každý den se v Česku schválí stavby na mnoha hektarech půdy, což dále otepluje krajinu.
"Za posledních 20 let vzniklo po celém světě tolik staveb, které zvyšují teplotu, až to překročilo schopnosti krajiny ji přirozeně ochladit pomocí stromů. Je potřeba udělat revoluci ve stavebnictví. Budovy se musí stavět tak, aby prostředí v okolí ochlazovaly," tvrdí Musil, jehož firma, jak přiznává, v minulosti mnoho podobných staveb sama postavila.
Příkladem nového přístupu je letos otevřená výrobní hala nazvaná Liko-Vo, kterou firma postavila pro svářeče, protože potřebovala rozšířit výrobu. Součástí průmyslové haly je zelená fasáda, kde se použilo přes 100 tisíc rostlin, jež spolu s kořenovou čističkou zvládnou vyčistit vodu z toalet a provozu a zároveň ochladit prostředí. Voda z čističky se shromažďuje v nedalekém jezírku, odkud se opět čerpá a distribuuje do zelených fasád, které vodu odpařují. Nová průmyslová hala se na rozdíl od domku pro vývojáře bez klimatizace neobejde. Spotřeba energie je ale šestkrát nižší než u klasické haly, která by v létě kvůli svým materiálům ohřívala vzduch až na 80 stupňů Celsia.
Zkušenosti z dvou vlastních zelených staveb i vlastního vývoje, který probíhá ve spolupráci s pražským Českým vysokým učením technickým a brněnskou Mendelovou univerzitou, firma uplatňuje v transformované stavební divizi, která zelená řešení a vodní hospodaření nabízí.
Cena za metr čtvereční zelené střechy, která při přívalových deštích také vsákne vodu a sníží tlak na kanalizaci, se pohybuje mezi 700 a 1200 korunami. Spolu s dalšími výdaji na statiku se zvyšuje cena stavby o jednotky procent. U zelených fasád, které mají mnohem větší vliv na ochlazení okolního prostředí, je cena vyšší.
Přesto zájem o podobné zelené stavby podle Musila roste. Pro největší developery, kteří zastaví ročně desítky tisíc metrů čtverečních plochy, je ale návratnost za energie na jejich měřítka pomalá, protože se pohybuje mezi 10 a 15 lety. Zelená výstavba by se měla motivovat podle Libora Musila kvůli klimatu nejen různými dotacemi a pobídkami, ale i nařízeními. "Například v Mnichově se rozhodli, že budou zelenou střechu u nových budov povinně vyžadovat."
