Zažil emigraci, rozjezdy podnikání v neznámé zemi, v Německu ho jednou o všechno obral společník. Po listopadu 1989 přišel František Kubík do Česka s našetřenými penězi a rozjel firmu na vývoj speciálních strojů. Teď chce s podnikáním v první vlasti skončit. Důvodem je spor s finanční správou, která mu neuznala daňové odpočty na výzkum a vývoj a − podle něj neoprávněně − mu doměřila miliony na dani. "Mám hrůzu z toho, jaká je tady právní nejistota. Bojím se něco udělat, že na mě někdo bez práva sáhne," říká českoněmecký podnikatel. Hodlá se vrátit zpátky do Německa.

Případ přerovské firmy KBH se točí kolem úřednické banality, jakou je datum vyhotovení potřebného dokumentu. Ukazuje, že ani po zjednodušení pravidel neskončily problémy podnikatelů s uplatněním daňových odpočtů na výzkum a vývoj. A že stačí pouhé podezření úředníků na nesprávně sepsaný dokument, aby firma přišla o miliony.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Unikátní stroje

František Kubík od mládí tíhl ke strojům. Na vojenské akademii se po druhé světové válce vyučil leteckým mechanikem, z politických důvodů ale místo u letadel skončil u pověstných jednotek PTP, přezdívaných černí baroni. Rozhodl se pro emigraci. "Šli jsme přes půl Evropy. Se ženou a se dvěma dětmi přes Rumunsko, Jugoslávii až do Německa," popisuje.

Na Západě se coby zkušený mechanik a konstruktér dokázal uchytit. Jeho zaměstnavatelé si připsali několik patentů z Kubíkovy hlavy. "V roce 1979 jsem se udělal pro sebe. Nakreslil jsem mašinu a firma s ní udělala velký obrat v Rusku," popisuje. Musel se ale také vyrovnat s tím, že přišel o majetek, když se firma najednou ocitla v rukou společníka: "Byl jsem vždycky špatný obchodník, zajímaly mě jen stroje."

Po změně režimu v Československu se rozhodl vrátit do rodné země a podnikat. Přinesl si veškerý kapitál, který tehdy čítal dva miliony marek, a několik vlastních strojírenských patentů. V byznyse se mu dařilo, na trhu prakticky neměl konkurenci, protože dokázal nabízet stroje, které ještě neexistovaly. S padesáti zaměstnanci je vyvíjel podle zadání. Naprostá většina z nich mířila do zahraničí: do USA, Číny nebo Portugalska.

Často se jedná o jeden kus. "Nikdo to nechce dělat. Vyvíjíme jednoúčelové stroje, třeba rovnání vidliček do převodovky," popisuje Kubík, když ve své pracovně ukazuje model rovnacího stroje. "Něco srovnat není problém, problém je to správně uchytit a měřit," hraje si s modelem a neustále odbíhá od tématu rozhovoru, kterým je spor s finanční správou.

Ta se k němu před rokem a půl ohlásila na kontrolu daní z let 2013 a 2014. Následně mu oznámila, že má pochybnosti o oprávněnosti odpočtu daní na vývoj a výzkum.

Odpočet stát umožňuje coby podporu inovačním firmám. V KBH však úředníci odpočet zamítli a doměřili firmě 4,8 milionu korun, další necelý milion tvořilo penále. Rozhodnutí sice ještě není pravomocné, případ míří k soudu, Kubík však už musel částku zaplatit.

Spor o datum

Úředníci nezpochybnili, že se firma vývojem zabývala. Kubík prý jen včas nesepsal potřebný dokument, takzvaný projekt, což měl správně učinit ještě před zahájením vlastního vývoje. Porušení v té době znamenalo daňový prohřešek. "Pokud poplatník neprokáže, že projekt byl zpracován před zahájením řešení, jedná se o nedostatek, který znamená, že správce daně uplatněný odpočet vyloučí v plné výši," cituje výrok Nejvyššího správního soudu Zuzana Žabčíková, mluvčí Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, který daň a pokutu vyměřil.

Kubík se dušuje, že projekt sepsal včas. Úředníci podle něj mylně považovali datum odeslání elektronickou poštou za datum vyhotovení. Opíral se o svědectví svých pracovníků a zajistil si znaleckou expertizu, která potvrdila stáří dokumentu. Berní úředníci tyto argumenty odmítli. "Není naší povinností provést veškeré navržené důkazy," uvedla Žabčíková.

Pravidlo, že nejprve musí firma sepsat projekt a pak teprve může zahájit práci podle něj, už přitom od letoška neplatí. Stát jeho zrušením reagoval právě na četné spory s podnikateli ohledně daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Místo toho stačí dodat projekt až s daňovým přiznáním.

"Drtivá většina neshod mezi úřady a firmami se týkala formálních pochybení," zdůvodnil změnu zákona místopředseda poradního orgánu vlády Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček, dnes vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu.

Podle něj zrušení "nesmyslného" pravidla ukončilo nejistotu podnikatelů, kteří se báli pustit do výzkumných projektů. Berní úřad je však jiného názoru a nadále vyžaduje plnění zrušené povinnosti při kontrolách daní před rokem 2019.

"V daňových záležitostech vzniklých v obdobích 2013 a 2014 nelze rozhodovat podle současné právní úpravy. Jakýkoliv jiný postup by byl v rozporu se zákonem," vysvětlila Žabčíková. Správnost přístupu potvrdili HN i oslovení právníci.

Kubík má ve dvaaosmdesáti letech ještě pořád nápady a chuť podnikat. Ale už jen v Německu. "Jsou tam přísní, ale máte právní jistotu, víte, na čem jste," říká. Upustil i od záměru předat přerovskou firmu svým synům. Propustit padesát lidí odmítá, chce nechat firmu s více než miliardovým obratem za posledních patnáct let přirozeně dojet. "Když někdo odejde, nahrazovat ho nebudu. Další obchody budu dělat jen z Německa."

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Komentáře ke článku

Josef Šoltes 21.10.2019 11:31
V ČR se vůbec není čemu divit, že podnikatelé zakládají složité vlastnické struktury, které mají velmi složitá účetnictví a do toho je tam pár mrtvých schránek, které kdyžtak v případě podobných problémů tzv. umřou a problém vezmou sebou. Je to uzavřený koloběh. Stát dupe po podnikatelích a tak podnikatelé vymýšlejí stále složitější a složitější schémata a konstrukce, jak stát obejít.
JIŘÍ HRBEK 21.10.2019 11:21
Zde se plně ztotožňuji. V česku je největší nebezpečí, že úřad si něco vyloží jinak nebo nejednoznačné legislativě něco nedomyslíte a hrozí pokuta i když se snažíte mít vše v pořádku.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru