Pozornost celého světa se v té době upínala k New Yorku a Washingtonu. Lidé nevěřícně hleděli, jak islamisté z al-Káidy podnikají unesenými letadly teroristické útoky na cíle v USA, při nichž v ohni umírají stovky nevinných civilistů. Ve stínu amerických událostí z 11. září 2001 se začalo v Česku odvíjet jiné lidské drama. Subtilnější, ale pro okruh nejbližších rodinných příslušníků neméně bolestivé. Týkalo se trojice studentů Univerzity Karlovy zmizelých na divokém Balkáně. Už více než osmnáct let jejich příběh marně čeká na nějaké rozuzlení.

Jedna z nich, tehdy třiadvacetiletá medička z Prahy Lenka Tučková, se měla z cest domů vrátit 10. září 2001. Po prázdninách se chystala odjet na studijní pobyt do Mnichova. Otec s matkou se jí ale nedočkali. Na slibovaný příjezd několik dnů marně čekali i rodiče dvou Lenčiných kamarádů, bratrů Jana a Michala Pavelkových z Řevnic u Prahy. Konečně 18. září se Lenčin otec vydal na místní policejní oddělení v Ďáblicích, aby pohřešování potomků oficiálně nahlásil. Zde vypověděl, že trojice na začátku srpna odjela přes Budapešť do Rumunska.

Kam potom, zda na východ, na Ukrajinu, nebo někam na jih, v té době nikdo neměl tušení.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Začalo pátrání, do něhož se vedle policie a zastupitelských úřadů zapojilo i mnoho přátel studentů. Brzy vyšlo najevo, že trojice nejela do Rumunska, jak řekla doma při odjezdu. Jejich cílem byla daleko nebezpečnější Albánie, konkrétně Prokleté hory (pohoří Prokletije) na severu země, u hranic s Černou Horou a válkou zmítaným Kosovem. Právě tam, v divukrásných horách s monumentálními vápencovými stěnami a hlubokými dolinami, v blízkosti vesnice Theth, byli naposledy spatřeni několika svědky. Co se mladým Čechům přihodilo potom, nikdo neví. K zoufalství rodičů i sourozenců je živé ani mrtvé dosud nikdo nenašel.

Policie nic nezjistila, ale místní si prý pamatují

Téměř zapomenutou kauzu nyní znovu otevřel spisovatel Josef Habas Urban, autor knižní předlohy filmu Juraje Herze Habermannův mlýn. Jeho nedávno vydaný knižní thriller Návrat do Valbone přináší autorskou rekonstrukci událostí, do kterých vstoupil až v roce 2016.

"Byl jsem tehdy požádán paní Pavelkovou, matkou obou bratrů, zda bych nezkusil zjistit, co se v těch albánských horách doopravdy stalo," říká pro HN spisovatel a dobrodruh, který v mládí sjížděl divoké řeky a Balkán patřil k častým cílům jeho cest. "Ten příběh se mě osobně velmi dotkl, protože moje děti byly v době našeho setkání podobně staré jako studenti v době zmizení," vysvětluje Urban, proč se na nezodpovězené otázky rozhodl po osmnácti letech hledat odpovědi. Stejně jako u Habermannova mlýna, v němž se snažil zrekonstruovat příčiny poválečné vraždy sudetského Němce, i u této kauzy vycházel z předpokladu, že tak dlouho po události svědci nebudou mít důvod mlčet.

Do Albánie Urban podle svých slov podnikl celkem pět výprav, aby se autem i pěšky vydal po stopách Lenky, Jana a Michala. Už na počátku vyloučil variantu, že by mohli spadnout do některé z jeskyní nebo propastí v krasové oblasti Prokletých hor: "Jeden by mohl někam spadnout, ale všichni tři najednou?" Dnes nepochybuje o tom, že trojice se stala obětí kosovsko-albánského gangu, který se vedle pašeráctví měl zabývat i obchodem s lidmi a jejich orgány. Příběh, který Urban ve své knize rozvíjí, se může čtenářům jevit jako výsledek přespříliš bujné fantazie. Jenže může mít v mnoha ohledech blízko k pravdě. Už před deseti lety tuto va­riantu zmiňoval i český tisk poté, co vyšla kniha někdejší hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carly del Ponteové.

Švýcarská právnička ve svém vzpomínkovém díle Lov: Já a váleční zločinci psala o tom, že v létě 1999 měly být z válkou zmítaného Kosova uneseny až tři stovky mladých Srbů. Byli údajně vyvezeni do Albánie, kde jim měly být odebrány vnitřní orgány. Do případu v roce 2009 vstoupil i srbský prokurátor Vladimir Vukčević, jenž prohlásil, že mezi zajatci byli také cizinci, konkrétně mluvil o Rusech a třech Češích. Všichni prý skončili v takzvaném žlutém domě v albánském Burelu, kde jim specialisté odebrali játra, ledviny a srdce. Orgány pak podle Vukčevičových tvrzení mířily do zahraničí. Celé to měla organizovat Kosovská osvobozenecká armáda, separatistická organizace, která v té době bojovala za odtržení Kosova od Srbska a již mnohé země považovaly za teroristickou. Do kauzy, která zejména v Srbsku vyvolala obrovské pozdvižení, se vložila i Rada Evropy.

Přestože ke zmizení českých studentů nedošlo roku 1999, ale až v roce 2001, a nikoliv v Kosovu, ale v Albánii, časová i místní blízkost vedla ke vzniku teorií, že mezi zavražděnými byli právě tři čeští studenti. Žádné jasné důkazy, které by mohly hodnověrnost této domněnky podpořit, dosud nikdo nepředložil.

Tuto variantu po výměně informací s albánskými protějšky v roce 2010 zavrhli i čeští kriminalisté.

Uplynulo dalších devět let a kauza usnula, alespoň v Čechách. Úvahy o údajných nevyšetřených a zatajovaných zvěrstvech ve "žlutém domě" ovšem nadále plní stránky různých alternativních webů. Válečnými zločiny Kosovské osvobozenecké armády se také stále zabývá zvláštní tribunál v nizozemském Haagu, před který byl letos předvolán i nyní už bývalý kosovský premiér a někdejší polní velitel Ramush Haradinaj.

Spisovatel Josef Habas Urban tvrdí, že z rozhovorů s Albánci na úpatí hor i z vyjádření jednoho zatím nejmenovaného vyšetřovatele, jenž měl spolupracovat s Carlou del Ponteovou, došel k jednoznačnému závěru, že čeští studenti přece jen skončili tak, jak se před deseti lety spekulovalo. Vychází ze svědectví muže, na kterého narazil jednoho večera v odlehlé albánské vesnici a jenž si události z roku 2001 dobře pamatoval. A právě ten mu měl celý příběh detailně převyprávět. Z tohoto svědectví vychází i Urbanův thriller. Autor nezastírá, že jde zčásti o fikci s některými vymyšlenými postavami, do nichž promítl své vlastní zkušenosti a zážitky z cest do Albánie.

Titulní Valbone, místo v severoalbánských horách, investigativní spisovatel vykreslil jako středobod příběhu.

Román si žádá satisfakci

O výsledky svého pátrání se ale Urban s českými úřady dělit nechce: "Našim úřadům nevěřím. Matka bratrů Pavelkových žádala o pomoc na všechny strany, nebyl tu snad nikdo z klíčových politiků, koho by nepožádala. Všichni jí pomoc také slibovali, ale byla to jen slova, žádné činy. Jediný, kdo se opravdu snažil pomoci, byli přátelé Pavelkových z Řevnic, kteří tam v říjnu 2001 podnikli na vlastní pěst pátrací expedici." Za skandální Urban považuje, že se rodiče Lenky Tučkové místo pomoci od českého státu dočkali jen vymáhání dluhů dcery na zdravotním a sociálním pojištění, vzniklých v období po jejím zmizení. Aby se vyhnuli exekuci, museli své dítě nechat prohlásit za mrtvé.

Když se HN dotazovaly na českém policejním prezidiu, jak pro ně případ skončil, mluvčí David Schön uvedl, že je stále otevřený, a zmizelí studenti tak zůstávají "v pátrání" − i proto prý nic víc nelze říct. To v románovém příběhu pokročí kauza o několik kroků dál. Dojde totiž i k potrestání jednoho z autorem nalezených hlavních viníků. "Čtenář musí cítit satisfakci. Nemám rád avantgardní děje. Já jsem klasik a naše doba a naše republika potřebuje i nějaké pozitivní příklady," vysvětluje finále románu jeho autor.

Příběh ale ani posledním odstavcem knihy úplně nekončí. Na webových stránkách Navratdovalbone.cz mají být postupně publikovány nové dokumenty, které se ho týkají. Zda se podaří po tak dlouhé době něco v kauze osvětlit, není jisté. Urban by za úspěch považoval i to, kdyby si mladí lidé lépe rozmýšleli, kam se vydávají na cesty a jak o tom informují své blízké. Připomíná i případ z roku 2015, kdy byli na severu Albánie zastřeleni jiní dva Češi. Stejně jako v případě Habermannova mlýna by byl Josef Habas Urban rád, kdyby příběh dostal filmovou podobu. Dodává, že není náhoda, že předmluvu napsal srbský filmový režisér Emir Kusturica.

Trojici zmizelých českých studentů naposledy potkali místní nedaleko vesničky Theth v Prokletých horách na severu Albánie.
Trojici zmizelých českých studentů naposledy potkali místní nedaleko vesničky Theth v Prokletých horách na severu Albánie.
Foto: Shutterstock
Spisovatel Josef Habas Urban je na základě svého pátrání přesvědčen, že se trojice studentů stala oběťmi kosovsko-albánského gangu, který se zabýval mimo jiné obchodem s lidskými orgány.
Spisovatel Josef Habas Urban je na základě svého pátrání přesvědčen, že se trojice studentů stala oběťmi kosovsko-albánského gangu, který se zabýval mimo jiné obchodem s lidskými orgány.
Foto: HN – Honza Mudra