Vláda má po roce práce nový plán, jak přispět k evropskému boji s klimatickou krizí. Po tlaku z Bruselu navýší Česko své cíle na podíl obnovitelných zdrojů energií, kterých chce dosáhnout do roku 2030. Celkový účet se podle ministerstva průmyslu může vyšplhat až na bilion korun. Podnikatelé v oblasti obnovitelných zdrojů ale částku považují za řádově  přemrštěnou a hovoří nákladech do jedné stovky miliard korun

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"V oblasti obnovitelných zdrojů se Česko maximálně snažilo co nejvíce přiblížit doporučením komise a při posuzování bralo v potaz geografické a klimatické podmínky a ekonomické možnosti ČR," stojí v dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu, který mají HN k dispozici.

Evropa se v rámci boje s oteplováním klimatu zavázala, že do roku 2030 bude pocházet 32 procent energie z obnovitelných zdrojů. Další cíle počítají s vyššími energetickými úsporami a snížením emisí oxidu uhličitého o 40 procent. Navržené plány členských zemí z loňského roku ale na dosažení cílů nestačily a Evropská komise nyní vyjednává s jednotlivými zeměmi o jejich navýšení. Týká se to i Česka.

22 procent

je podíl zelené energie, kterého chce do roku 2030 dosáhnout vláda. Dříve to bylo 20,8 procenta. Podle expertů i Evropské komise je to ale i tak málo, navrhují minimálně o procentní bod více.

Vláda Andreje Babiše se však k jakýmkoliv závazkům staví velmi vlažně. Loni Evropské komisi poslala plán, který nabídl jen nejnutnější minimum, jež ministerstvo průmyslu vypočítalo na 20,8 procenta zelené energie. Jak letos v létě v rozhovoru pro HN přiznal ministr průmyslu Karel Havlíček, úřad si vyšší scénáře a jejich nákladnost ani nepropočítal.

Komisi to ale přišlo málo a požadovala alespoň 23 procent. Nyní navrhuje vláda kompromis − v roce 2030 by se zelená energie měla na spotřebě Česka podílet 22 procenty. Podle mnohých expertů, ekologů i oborových organizací se ale jedná stále o příliš málo. "Cokoliv pod 23 procent je promarněná příležitost," říká šéf Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.

Ministerstvo svou opatrnost dlouhé roky obhajuje obavami z přemrštěné podpory. Naráží tak na solární boom z let 2009 a 2010, kdy v Česku došlo k nekontrolovanému růstu štědře dotovaných fotovoltaik, jejichž podpora dodnes stojí 26 miliard ročně.

Podle odhadů ministerstva průmyslu vyjde podpora zelené energie při současném plánu jen do roku 2030 až na 600 miliard. Z toho ale připadá většina na již stojící elektrárny. Ty nové by si vyžádaly "jen" 150 až 200 miliard korun. Do roku 2050 by se podpora mohla vyšplhat až na bilion korun.

Tato čísla ale experti odmítají. Poradenská firma Deloitte srovnávala náklady původních cílů 20,8 procenta a 23 procent. A vyšlo jí, že pokud nedojde k dramatickému propadu cen elektřiny na trzích, náklady na podporu budou u obou scénářů téměř stejné a měly by se pohybovat mezi 90 a 100 mi­liardami korun.

Podobně hovoří i Komora obnovitelných zdrojů. Ta spočítala, že by 23procentní podíl zelených zdrojů vyšel na 118 miliard korun. "Pokud se na tu sumu navíc podíváte optikou, kdo je dostane, tak my jsme spočítali, že až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet komunitní projekty. Ty se dobře osvědčují na Západě, kde urychlují transformaci energetiky," říká šéf komory Chalupa.

Studie Deloittu dnes vidí hlavní šanci na dosažení cílů u slunečních elektráren. U těch už nehrozí opakování situace z let 2009 a 2010. Tehdy musely dostávat podporu až ve výši desetinásobku tržních cen.

To už ale neplatí. Ceny solárních panelů se za posledních deset let propadly téměř o 90 procent. A jak ukazují případy v Německu, které nové elektrárny stále dotuje, výkupní ceny elektřiny garantované státem jsou jen o pár procent vyšší, než je cena na burze.

Jedná se především o velké solární parky, které uspoří díky své velikosti. V Německu už nyní EnBW staví obří park úplně bez podpory. Návratnost malých střešních elektráren je ale stále výrazně horší.

I proto dnes mohou v Česku získat podporu jen malé střešní soláry, a to až 150 tisíc korun. Vláda zvažuje, že dotace pro rodinné domy a další budovy ještě navýší. Velké elektrárny zatím podporovat odmítá.

Vše by mohl změnit modernizační fond. Jeho zřízení nařizuje evropská směrnice. Do něj by mělo v příštích deseti letech natéct až 120 miliard korun z prodeje emisních povolenek, které si musí kupovat velcí znečišťovatelé ovzduší. A z těchto peněz se pak mají platit nové zelené projekty.

I kvůli chybějící podpoře a historicky špatné zkušenosti se v Česku nové elektrárny téměř nestaví. Podle odhadů Solární asociace jich loni přibylo jen 11 megawattů, letos to bude asi dvakrát tolik. Nestaví se ale například větrné elektrárny, které na západě Evropy představují hlavní zdroj zelené energie.

A to ani s podporou. Ukazuje to i pohled na seznam projektů, které si před šesti lety vymohly výjimku a štědré státní dotace. Tato výjimka pro poslední elektrárnu vypršela na konci letošního září. Za tu dobu se ale stihlo postavit jen asi dvacet procent z plánovaných 350 mageawattů výkonu. Ročně se tak v Česku přibývají jen jednotky větrníků.Může za to často zmatečná legislativa, kdy si protiřečí pravidla jednotlivých ministerstev, někdy odpor krajů, které výstavbu blokují a často odpor obcí, jejíž obyvatelé si nepřejí mít elektrárny ve své blízkosti.

Právě s tímto chce Komora OZE bojovat již zmiňovanými komunitními projekty, které fungují v zahraničí. Jednotlivci, družstva či obce v takových projektech získají v takovém případě na elektrárně podíl a dostávají tak i část budoucích zisků.

Podle Komory OZE mají největší potenciál růstu větrné a fotovoltaické elektrárny, dále také malé vodní elektrárny a v budoucnu geotermální zdroje. U výroby elektřiny z bioplynu naopak Komora čeká její převod na efektivnější výrobu biometanu. Mohl by posloužit jako sezónní akumulace a přispět ke stabilizaci elektrických sítí a posilování čisté dopravy formou bio CNG."Stát vytváří tlak, že uhelné elektrárny může nahradit pouze jádro. Odsouváním obnovitelných zdrojů se ochuzuje o možnost jejich rozvoje," kritizuje Chalupa s tím, že naprosto realistické je pro Česko podíl 24,8 procenta zelených zdrojů na výrobě elektřiny. Podle komory OZE by to zároveň umožnilo, aby se do roku 2030 nahradily čtyři pětiny elektřiny vyráběné z uhlí.

S přispěním Ondřeje Housky