Do mateřské školy ve Frýdku­-Místku chodí celkem 224 dětí, z toho 25 je dvouletých. To znamená vyšší nároky na učitele, kterých je často nedostatek. Ředitelka Natália Toflová upozorňuje, že péče o dvouleté je náročnější než o starší předškoláky. Vláda by to podle ní měla zohlednit a školkám pomoct. Ve chvíli, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje podpořit dětské skupiny, které jsou alternativou ke školkám, se však Toflová a další ředitelky obávají, že se na ně zapomnělo. V uplynulém týdnu se kvůli tomu sešly s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a také s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD).

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Česko je v zajištění péče o děti mladší tří let druhé nejhorší v Evropské unii. Vláda se ve svém plánu vzdělávání do roku 2023 zavázala, že předškolní vzdělávání zlepší. Zatím se však mění pouze podmínky v dětských skupinách, které mají být nově placeny ze státního rozpočtu, a ne z eurofondů jako dosud. Konkrétně z rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, které vede Maláčová. Školky se domnívají, že by vláda měla investovat peníze spíš do jejich provozu, aby si mohly dovolit například najmout chůvy pro nejmenší děti.

Dvouleté děti je potřeba přebalovat, pomáhat jim s jídlem, vyžadují individuální přístup. Jenže to učitelky často nestíhají. "Na jednu třídu, ve které je obvykle 28 dětí, máme dvě učitelky. Každá ruka navíc přitom pomůže třeba v tom, aby se dítě lépe začlenilo do týmu," říká ředitelka Natália Toflová.

Z dětských skupin budou jesle

◼ Dětských skupin je v Česku zhruba tisícovka, starají se o 12 700 dětí. Dosud byly financovány převážně z eurofondů, poslední evropské peníze dostanou v polovině roku 2022.
◼ Jde o hlídací službu, kde místo učitelek pracují chůvy. Na rozdíl od školek skupiny nemusí děti vzdělávat.
◼ Ministerstvo práce a sociál­ních věcí nyní chystá novelu zákona, která by přejmenovala skupiny na jesle a zajistila jim financování ze státního rozpočtu. Na místo pro dítě, jemuž ještě nebyly čtyři roky, by zařízení mohlo od státu dostávat 5000 korun za měsíc. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila nejvýš třetinu minimální mzdy měsíčně, což nyní vychází na 4450 korun.
◼ Pokud má síť dětských skupin nadále fungovat, roční výdaje na státní příspěvky budou muset činit přes 900 mi­lionů korun. Do rozpočtu by ale mohlo přitéct kolem 1,1 miliardy korun od pracujících rodičů.

V dětských skupinách připadají dvě chůvy na dvanáct dětí.

"Navrhujeme, aby vláda nastavila pro všechny děti v předškolních zařízeních stejné podmínky, ať už navštěvují dětskou skupinu nebo mateřskou školu, a to podle současných pravidel pro dětské skupiny," uvedly minulý týden ředitelky školek v dopise, který poslaly premiérovi.

Zástupkyně dětských skupin to ale odmítají. "Naším cílem není srovnávat podmínky učitelů mateřských škol s chůvami v dětských skupinách, jelikož se domníváme, že se jedná o zcela jiný typ služby," uvedla předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniela Celerýnová.

S ředitelkami se v úterý sešla ministryně Maláčová, podle níž si školky a dětské skupiny nekonkurují. "Nerada bych, aby se zlepšení podmínek ve školkách obrátilo proti dětským skupinám, které jsou mezi rodiči velice oblíbené," uvedla ministryně. Slíbila, že o problematice školek bude hovořit s ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

Babiš ředitelkám školek slíbil pomoc, téma chce otevřít i na koaliční radě. Podotkl, že téma předškolního vzdělávání bylo vždy na okraji zájmu politiků.

Ministerstvo školství, pod které školky spadají, přitom řídí Robert Plaga z premiérova hnutí.

"Mateřské školy v žádném případě nejsou opomíjeny," říká Plaga. Tvrdí, že letos zajistil peníze na to, aby děti mohly mít alespoň 2,5 hodiny denně dvě učitelky naráz. "Pro příští rok plánujeme také plošné navýšení platů pedagogických pracovníků o 2700 korun," dodává.

Školky dnes nemusí dvouleté děti ze zákona přijímat. Rodičům to mohou zdůvodnit tím, že pro ně nemají vhodné podmínky. Podle Toflové jim však často nic jiného nezbude. Někteří zřizovatelé tlačí na to, aby měly plné třídy.

Související
Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+