Za inkubátor expertů na investice do začínajících technologických firem označují mladí podnikatelé Jan Krahulík a Michal Ciffra svůj projekt Grouport. "Do klasických investičních fondů vložíte peníze, ty se vám tam několik let zhodnocují a pak si peníze vytáhnete zpět," říká Krahulík. "V našem případě se investoři setkávají s lidmi ze start-upů, do kterých investujeme. Mají tak možnost poznat, jak tyto firmy fungují," dodává.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Zkušení manažeři předávají zkušenosti

Míra zapojení záleží na samotných investorech. Mohou se podílet na výběru start-upů, do kterých fond vloží peníze, případně mohou začínajícím podnikatelům předávat své zkušenosti.

"Kontinuitu všech procesů fondu od selekce, investice až po řízení portfolia však zajišťuje profesionální management," přibližuje Ciffra fungování fondu.

Michal Ciffra (30)

Je absolventem pražské VŠE. Několik let působil jako analytik v oblasti oceňování podniků a následně jako poradce v oblasti fúzí a akvizic. Před třemi lety byl u založení společnosti Depo Ventures, jež sdružuje andělské investory a poskytuje strategické a transakční poradenství v oblasti rizikového kapitálu. V současné době působí jako jeden z partnerů investičního fondu Grouport.

Mezi investory fondu Grouport patří podle zakladatelů obvykle manažeři ve věku 40 a více let s dlouholetými zkušenostmi na vysokých pozicích v korporátním prostředí.

"Mají za sebou úspěšnou kariéru a poohlížejí se po něčem novém," vysvětluje Krahulík. "A my jsme pro ně zajímaví. Nemusí se vzdávat svého stávajícího zaměstnání a zároveň mohou nakouknout do světa start-upů třeba jen na dvě tři hodiny týdně," říká dále Krahulík s tím, že část investorů se může časem po nabrání zkušeností v investování osamostatnit.

I vzhledem ke snaze "vychovat" nové takzvané andělské investory (angel investors), tedy lidi, kteří se zaměřují na nové technologické firmy v jejich úplně počáteční fázi, se partneři fondu nesnaží nashromáždit ve fondu co nejvíce peněz.

"Minimální výše investice je jeden milion korun. A máme to seshora zastropováno třemi miliony korun. Je to právě z toho důvodu, že primárně nás nezajímá objem spravovaných peněz, ale jde především o tvoření komunity angažovaných investorů," podotýká Krahulík.

Vzorem pro Krahulíka a Ciffru jsou země, kde je komunita andělských investorů mnohem rozšířenější. Příkladem je americké či lépe kalifornské Silicon Valley, Izrael, země severní Evropy či Velká Británie.

V Česku podle Ciffry dlouhé roky něco obdobného, o co se snaží Grouport, chybělo. "Tato fáze v životním cyklu start-upů zde není obsloužena z hlediska financování," říká. "Přitom v této rané fázi se definuje DNA celé společnosti. I proto fungujeme tímto způsobem."

Prioritou jsou technologické start-upy

V rámci své investiční strategie se fond Grouport zaměřuje primárně na začínající firmy z Česka a střední Evropy, jež mají ambice dosáhnout úspěchů na globální scéně.

Jde hlavně o firmy, které vyvíjejí nové produkty v oblasti pokročilých technologií či blockchainu, dále třeba projekty z oblasti fintech (technologií pro finanční sektor), marketplaces (virtuální tržiště) či internetu věcí (Internet of Things či IoT).

Jan Krahulík (32)

Začínal svoji kariéru ve společnostech zaměřených na rychloobrátkové zboží. Poté spoluzaložil svůj první start-up LITS Global. Před třemi lety byl u založení inkubátoru, kde pomáhal mentorovat nové začínající projekty. V současné době působí jako jeden z partnerů investičního fondu Grouport.

"Ale když se objeví zajímavá příležitost a nepatří do uvedených skupin, tak ji zvážíme," říká Ciffra. Důvod je podle něj ten, že v regionu není okruh vhodných projektů zas až tak široký.

Částky, které fond investuje do jednotlivých start-upů, se pohybují mezi 20 a 250 tisíci eury. Může se to někomu zdát málo, ale souvisí to s tím, že peníze jdou do čerstvě vzniklých firem, které například mají vyvinutý teprve jen prototyp svého produktu a ten tak ještě není ověřený trhem a zákazníky.

Při výběru, do jakých konkrétních start-upů fond zainvestuje, hraje roli několik klíčových kritérií. "Velkou váhu má tým lidí, kteří na projektu pracují, nakolik jsou daní lidé schopní dostat projekt do další fáze či jej případně dovést až k prodeji akcií na burze," vyjmenovává Krahulík.

Dále se manažeři fondu zaměřují na samotný produkt a unikátnost podnikatelského nápadu, zejména na to, zda je technologicky něčím nový. "A pak se díváme i na byznysmodel. Jsou projekty, které nemusí být až tak unikátní, ale jejich obchodní model umožňuje prosadit se na některém významném trhu či teritoriu," popisuje Krahulík strategii fondu.

Do vybraných projektů zpravidla Grouport nevstupuje sám. Spolu s ním se na nich podílí i další andělští investoři a fondy.

Důraz na rozložení rizika

Při investování dbá fond podobně jako klasické investiční fondy na dostatečnou diverzifikaci, tedy rozložení rizika. To je v případě andělského investování nejdůležitější, protože se jedná ze zmíněných důvodů o hodně rizikovou záležitost. Statistiky jsou podle Krahulíka neúprosné − sedm nebo osm z deseti start-upů neuspěje.

"I z toho důvodu by začínající investoři měli investovat s námi, jelikož samotný investor obvykle nemá tolik peněz, aby mohl naráz zainvestovat do deseti start-upů," upozorňuje Krahulík.

A Michal Ciffra přikyvuje: "Správný andělský investor by se měl chovat stejně jako fond, tedy rozložit své investice ideálně do deseti a více projektů."

Dodává, že andělské investování patří mezi nejrizikovější způsoby investování vůbec. "Takže nejvýše se doporučuje dát na takové alternativní ­investice 15 či 20 procent z celkové částky majetku určeného na investování."

Doplňuje navíc, že samotné rozložení rizika mezi více projektů není jediným důležitým prvkem v investičním procesu. "Velmi důležité je i aktivní zapojení nás a našich investorů z řad zkušených profíků ve svých oborech v poinvestiční fázi."

Investiční horizont jednotlivých projektů, do kterých fond vkládá peníze, se pohybuje mezi šesti a osmi lety. Někdy ale může dojít k takzvanému exitu, tedy odprodeji podílu, mnohem dříve, třeba už po dvou či třech letech. Jindy se naopak může investice protáhnout.

Z zhodnocení investice ve fondu nemusí ve výsledku záviset na úspěchu samotného start-upu. Hlavní může být odprodej investice ve správný čas. "Čistě sobecky z pohledu investora to znamená, že prodám svůj podíl ve start-upu některému z nadcházejících investorů se zhodnocením. Ten start-up si pak dál žije vlastním životem a může či nemusí dále růst," vysvětluje Jan Krahulík.

Svět start-upů a investic do nich je hodně dynamický a podle obou manažerů ne vždy s ním zákony v Česku dokážou držet krok. S problémy se setkávají od počátku svých aktivit v této oblasti.

"Například 90 procent andělských investic se na Západě děje prostřednictvím konvertibilních dluhopisů. Tři čtyři roky nazpět tento pojem neznaly pořádně ani velké právnické kanceláře působící v Česku," prozrazuje Ciffra.

Snadné zavádění není podle něj ani u motivačních opčních programů pro zaměstnance.

Za inkubátor expertů na investice do začínajících technologických firem označují mladí podnikatelé Jan Krahulík a Michal Ciffra (na snímku) svůj projekt Grouport.
Za inkubátor expertů na investice do začínajících technologických firem označují mladí podnikatelé Jan Krahulík a Michal Ciffra (na snímku) svůj projekt Grouport.
Foto: HN – Honza Mudra