Úderem druhé se z bran továrny Škoda Auto vyvalí do podzimního deště tisíce lidí. Spěchají k autům zaparkovaným před fabrikou či k autobusovému nádraží pár desítek metrů odsud. Nebo se ztrácejí mezi okolními paneláky. Mnozí z pracovníků automobilky tady bydlí. Jejich příbytky na sídlišti zvaném Habeš odděluje od továrny vlastně jen nákupní středisko Bondy a hřbitov, na nějž se spousta škodováků už odebrala na "poslední směnu". Vše v okruhu několika set metrů. Jsme v průmyslové zóně a zároveň v centru města. To původní, historické, se Staroměstským náměstím, se v 60. letech náhle ocitlo na periferii. Stará zástavba v jeho blízkosti byla zbourána a nahrazena panelovými sídlišti. Do nich se kvůli rozšíření fabriky stěhovali noví škodováci z celého Československa. Jejich život se odehrával v novém betonovém městě a to staré začalo skomírat.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Tak je to i dnes. "Nákupní galerií" Bondy před branou Škodovky procházejí na cestě z práce stovky dělníků a hned utratí část své výplaty. Ta patří k nejvyšším v zemi: škodovák bere v průměru téměř 54 tisíc korun. Zaměstnanci starousedlíci i dělníci z různých koutů republiky se tu mísí s cizinci: Poláky, Moldavany, Mongoly i Slováky. V Mladé Boleslavi s 37 tisíci obyvateli je podle policie přihlášeno k pobytu zhruba osm tisíc cizinců, v okrese celkem přes 13 tisíc. Škoda Auto uvádí, že mezi jejími 24 tisíci kmenovými zaměstnanci je těch zahraničích jen 10 procent. Většinu cizinců pracujících ve Škodovce a dodavatelských firmách roztroušených po okrese zaměstnávají pracovní agentury. Ty nabírají především nekvalifikované síly a pronajímají je na práci různým zájemcům.

Řada domů v Habeši i okolí se proměnila v ubytovny. "Dva vchody v Havlíčkově ulici už mají pověst ghetta. Je tu hlášen výskyt štěnic," říká Martina Brzobohatá, vedoucí sociální poradny Luma. Tato neziskovka sídlí v přilehlé čtvrti v domě se zahradou. Sociální pracovnice ukazuje na protější vilku. "Tam jsou oficiálně byty, ale dům slouží jako ubytovna. Když se večer rozsvítí okna, vidíme, že dělníci tam bydlí i ve sklepě. A v domě za rohem je také ubytovna." Sama na sídlišti Habeš krátce žila, ale před časem se odstěhovala do domu za město. "Za barákem se povalovaly injekční stříkačky. Nepřála jsem si, aby tady moje děti vyrůstaly," vypráví. Agenturní pracovníci podle ní řeší pracovní zátěž a odloučení od domova nejen alkoholem, ale i pervitinem.

Automobilka ale nechce být s odvrácenou stranou úspěchu spojována. "V případě kriminality nebo bezdomovců není žádná vazba na naši společnost," prohlašuje Michal Kadera, vedoucí oddělení vnějších vztahů Škodovky. Podle jeho slov ale firma v oblasti bezpečnosti a prevence pomáhá. Městské policii podle Kadery darovala dvě auta a dva miliony korun na vybavení. Nyní chce přispět 11 miliony na rozšíření kamerového systému.

V problematickém domě v Havlíčkově ulici u Kauflandu vlastní byt i koaliční zastupitel za ČSSD Karel Horčička. Také on jej pronajímá zahraničním dělníkům, sám bydlí v domku za městem. "Boleslav je úspěšné město, je tu přetlak lidí, kteří tu chtějí pracovat, a musí někde bydlet," říká. Svým příběhem tak potvrzuje trend, o němž se v Boleslavi mluví: úspěšnější a movitější se stěhují mimo město, protože se v něm necítí dobře. Za hranicemi Boleslavi tak vzniká jakési třetí pomyslné "centrum". Jeho obyvatelé se do města už nemají potřebu vracet, obchodní řetězce najdou i tam a další se na periferii mají brzy stavět.

37 tisíc obyvatel

má oficiálně Mladá Boleslav. Podle odhadů je reálné číslo kvůli krátkodobým pobytům agenturních pracovníků nejméně o 10 tisíc vyšší.

8 tisíc cizinců

je ve škodováckém městě přihlášeno k pobytu. Automobilka má 24 tisíc kmenových zaměstnanců, cizozemci z toho tvoří 10 procent. Většinu zahraničních dělníků zaměstnávají agentury.

35,9 miliardy korun

představuje provozní zisk Škody Auto za loňský rok. Oproti roku 2017 klesl o 14,6 procenta.

Horčičkova sociální demokracie je součástí radniční koalice s ODS, ANO a STAN, jejíž bytovou politiku vytrvale kritizují opoziční zastupitelé. "Chybí v ní sociální odpovědnost, upřednostňují se pouze ekonomické zisky," myslí si zastupitelka ze Strany zelených Jana Krumpholcová. Tvrdí, že město, ačkoliv se zavázalo budovat městské a sociální byty, rozprodává další domy a pozemky z už tak zmenšeného městského majetku developerům, kteří se ovšem zaměřují na výstavbu bydlení pro průměrně vydělávající lidi nedostupného. A noví majitelé bytů v rekonstruovaných domech kvůli návratnosti vložených financí pak často ubytují v 3+1 raději 10 dělníků než tříčlennou rodinu. Zastupitel Horčička však ujišťuje, že to není jeho případ: "Byt pronajímám, ale v žádném případě to není ubytovna."

Jiný pocit

Ředitel městských strážníků Tomáš Kypta vzpomíná, že v roce 2007, prvním roce jeho šéfování, měli jeho lidé zhruba 15 tisíc výjezdů za rok, loni to bylo už 82 tisíc. Pokud jde o přestupky, řeší převážně rušení nočního klidu a veřejného pořádku či nedodržování zákazu pití alkoholu na veřejnosti. Kolik z toho mají na svědomí cizinci, městská policie nezaznamenává. Tato data má státní policie a ta spočítala, že cizí státní příslušníci se na kriminalitě ve městě loni podíleli 26 procenty, což zhruba odpovídá jejich zastoupení ve zdejší populaci. Za prvních letošních šest měsíců klesl podíl trestných činů cizinců na 19 procent.

"Nejde o zhoršení bezpečnosti, ale pocitu bezpečnosti," říká koaliční zastupitel města za STAN Luboš Dvořák. Podle něj zahraniční dělníci pracují ve Škodovce už od 80. let, tehdy to byli hlavně Poláci a Kubánci. Jen nepředstavovali tak žhavé diskusní téma. Nebo politického žolíka. V loňské kampani před komunálními volbami vystoupil primátor města Raduan Nwelati (ODS) s billboardy hlásajícími "nulovou toleranci cizincům" a po dohodě s policií povolal do ulic mezinárodní hlídky složené z českých, polských a slovenských policistů. Nwelati, syn syrského otce, ve volbách uspěl, stal se počtvrté v řadě hlavou města a byl zvolen rovněž do Senátu. "V současnosti se zaměřujeme na kontrolu nelegálních ubytoven," říká primátor v budově magistrátu v historické části města.

V poradně Luma potkáváme dvě ženy, které dostaly ze dne na den vyhazov z ubytovny ve frekventované ulici podél řeky Jizery. "Stalo se to pár dní potom, co v novinách vyšel článek o chystaných kontrolách. Z ubytovny vyrazili všech asi 25 lidí," vypráví Slovenka Helena, která pracuje v Mladé Boleslavi a okolí jako dělnice už 10 let. Nějakou dobu ve Škodě, pak v přidružených firmách, naposledy v lakovně v Milovicích. "V agentuře mi řekli, že když nemám bydlení, nemám už chodit ani do práce," líčí Helena, jež se ocitla na dlažbě i se svou českou spolubydlící a její pětiletou dcerou. Teď všechny přechodně bydlí u kamarádky. Helena dodává, že v boleslavské ubytovně platila osm tisíc korun. Přitom plat v lakovně měla pouhých 13,5 tisíce hrubého. Agenturní pracovníci jsou na tom násobně hůř než kmenoví zaměstnanci Škodovky.

Navštěvujeme dům v boleslavském podhradí, kde ještě nedávno paní Helena bydlela. Policejní akce s "krycím názvem" Září, zaměřená na kontrolu ubytoven, skončila a v domě, z nějž museli "gastarbajtři" před kontrolou odejít, je zase živo. Na schodech před domkem sedí mladík s dívkou v kšiltovce. "Včera nás sem agentura přivezla. Ještě nevíme, co budeme dělat, něco v automobilovém průmyslu," říká 22letý Filip z Ostravska. Doma prý vyráběl sedačky do aut. "V Boleslavi je to lepší než na Ostravsku. Budu mít víc peněz," věří.

Neporovnávejme s Wolfsburgem

Stoupáme z údolí Jizery vzhůru a za chvíli se ocitáme na Staroměstském náměstí s renesanční budovou radnice a moderní kašnou. První říjnovou středu kolem třetí hodiny odpolední je tu ale podivuhodně prázdno, na chodníku postávají jen tři party Ukrajinců a přecházejí dvě ženy s kočárkem. Nikdo nesedí ani ve dvou zdejších restauracích. "Tak to tu vypadá běžně. Lidi zůstávají v panelácích. V jiných městech staré centrum žije, prosperují tam kavárničky a obchůdky, ale tady polovina z nich zkrachovala," říká Yveta Grátová, prodavačka v liduprázdném zlatnictví. Nedávno zavřel i obchod s italskou módou hned v sousedním domě, který se sice rychle opravil, vznikla v něm ale další ubytovna.

Ze Staroměstského náměstí se před lety vystěhoval za město i architekt Vlastimil Pacek. "Tohle náměstí mohlo být přirozeným centrem, ale stalo se vlastně periferií. Město nefunguje dobře, ale není to vinou Škodovky. Ta roste, jenže Boleslav tomu růstu mentálně nestačí. Ve Wolfsburgu mají budovu od Zahy Hadid, tady ale vedení radnice zrušilo i funkci městského architekta, není schopné pozvat kvalitní urbanisty," podotýká Pacek ve svém domě v příměstské čtvrti Michalovice, která má nyní pověst VIP zóny. Před 15 lety bylo místo v odborných časopisech chváleno za inovativní urbanistické řešení zdejší zástavby, dnes se tu podle Packa staví překotně a bez pravidel. Proto spoluzaložil sdružení Ochránci Michalovic, které žádá stop dalšímu růstu. Mimochodem, v domě připomínajícím spíš zámek bydlí v Michalovicích i primátor Nwelati. Také on patří k těm, kteří prchli z centra "nejbohatšího města po Praze", jak se Mladé Boleslavi kvůli zdejším vysokým platům někdy přezdívá.

Mladá Boleslav má velkorysý roční rozpočet ve výši 1,3 miliardy korun. Zhruba 400 milionů letos radnice investuje do opravy plaveckého bazénu v místní sokolovně a dokončení stavby loděnice. Velkou část rozpočtu si ale ukrojí podnikatelé, kteří podle opozice mají s městem nepatřičně výhodné smlouvy. "Například za osvětlení města dostává jedna firma v přepočtu na obyvatele zhruba pětkrát víc než v podobně velkých městech. Smlouvu má už od roku 2006," kritizuje loni zvolená zastupitelka za zelené Krumpholcová sumu 80 milionů, kterou dostává společnost Osvit. Třeba v Opavě, kde žije o 20 tisíc lidí víc než v Boleslavi, přijde veřejné osvětlení na pouhých 18 milionů. "Na rozdíl od jiných měst poskytujeme u svítidel kompletní servis, včetně výměny kabelů nebo stožárů," argumentuje šéf firmy Osvit Bohuslav Otomanský. "Všichni noví zastupitelé s tím mají problém, ale když jsou tu déle a vidí, jak to dobře funguje, zjistí, že je to zcela v pořádku," poznamenává primátor Nwelati k tomu, že radnice smlouvu s Osvitem opakovaně prodlužuje.

Šíp prosperity dosud letěl vzhůru

Každého návštěvníka Mladé Boleslavi napadne otázka, jak se přítomnost jedné z nejvíce prosperujících evropských automobilek odráží na blahobytu města. Co z toho město má kromě zaměstnanosti a vysokých platů? Z daní, které Škoda Auto platí, nezíská Boleslav kvůli daňovému nastavení v České republice nic − všechny platby jdou do státního rozpočtu. Záleží tedy na vůli firmy a vyjednávacích schopnostech komunálních politiků. Loni se automobilka a radnice dohodly na fungování Nadačního fondu Škoda Auto, do nějž firma vložila částku 780 milionů korun. Dosud z něj byly investovány ale jen malé sumy (více v textu Co byste po nás chtěli, ptá se Škodovka).

O konkrétní výši finanční podpory ze strany automobilky v minulosti se ale primátor mluvit zdráhá. "To je složité. Mám počítat i podporu ligového fotbalu, hokeje a dalších sportů? Mám zahrnout i firmu Ško-Energo, což je teplárna, která nám dodává teplo?" Jako největší investici Škody ve městě jmenuje Vysokou školu Škoda Auto a Vzdělávací centrum, které byly vybudovány na místě dříve "vyloučené lokality" Na Karmeli. Areál, kde jsou vychovávány především kádry pro automobilku, byl ale otevřen už před 12 lety.

Ve svém sídle, německém Wolfsburgu, přitom postavila mateřská společnost Škody, Volkswagen, mnohem víc: obří zábavní centrum s muzeem Autostadt, planetárium, stadion pro 30 tisíc lidí, divadlo. Dolnosaské město je ovšem více než třikrát lidnatější než Mladá Boleslav. "Ve Wolfsburgu jsem nebyl. Není třeba porovnávat a vydírat Škodovku, co se postavilo tam či nepostavilo u nás. Nemám dojem, že by se naše město neposouvalo dopředu," myslí si Nwelati. Připouští, že přítomnost tak velké firmy město zatěžuje, mimo jiné intenzivní dopravou. "Ale co je lepší? Nemít takovou firmu a mít nezaměstnanost, nebo ji mít a snažit se, aby přispívala na zvelebování města?"

Jedním z koaličních zastupitelů Boleslavi, který dosud neemigroval za její hradby jako většina dalších oslovených, je ředitel boleslavského Signál Rádia Luboš Dvořák (STAN). Žije v paneláku kousek od škodováckých bran, kudy chodili jeho rodiče celý život do práce. Považuje se za hrdého Boleslavana. "Máme opravené divadlo, prosperující nemocnici. Čtyřikrát první ligu: ve fotbale, hokeji, florbale i ženském basketbale. Které okresní město to má?" vypočítává Dvořák, který se dostal do zastupitelstva už v roce 2006 díky kampani za oživení Staroměstského náměstí.

V tom uspěl jen částečně. I díky jeho angažmá se staré město opravilo, postavilo se tam podzemní parkoviště. Skutečný život se sem však nevrátil a posléze se i Dvořák odsud přestěhoval na sídliště. "Někdy si vzpomenu na to, jak skončil Detroit," zamyslí se boleslavský rodák nad osudem zkrachovalého sídla automobilky Ford, které se proměnilo v jedno velké ghetto. "Takhle můžeme dopadnout ze dne na den i my. Dosud šíp prosperity letěl nahoru, ale už se zastavil. V duchu se připravuju na jízdu na sáňkách z kopce dolů."

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+