Plán ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na to, jak od výherců hazardních her získat do rozpočtu každý rok 3,6 miliardy korun, se ve sněmovně rozpadá. Původně měl patnáctiprocentní daň zaplatit každý, kdo v loterii, kurzových sázkách nebo třeba pokeru vyhraje více než sto tisíc korun. Hranice se však pravděpodobně desetinásobně zvýší, zdaněni by tak byli jen výherci milionových částek. Kvůli složité kontrole navíc stát peníze vybere zřejmě jen od hráčů loterií.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Balíček daňových změn na příští rok, který mimo jiné zvyšuje také spotřební daň na tabák a líh, poslalo ministerstvo financí do sněmovny v polovině června. Poslanci budou ve středu hlasovat o pozměňovacích návrzích k materiálu. Jeden z nich, který mění právě daň z hazardních výher, podpořili minulý týden zástupci rozpočtového výboru.

Podle návrhu, který má podporu zástupců ČSSD i komunistů a souhlasí s ním i ministerstvo financí, budou lidé platit daň jen u čistých výher nad milion korun. Do výhry se tedy nebude počítat vklad. V případě loterií půjde o srážkovou daň − pokud třeba tipující ve hře Sportka od Sazky vyhraje milion korun, společnost mu vyplatí pouze 850 tisíc korun.

Zdanění hazardu

◼ Stát hodlá zvýšit sazby daně z hazardních her, kterou platí provozovatelé. V případě kurzových sázek navrhuje ministerstvo financí zvýšit daň z 23 procent na 25. V případě loterií, binga nebo živé hry, například pokeru v kasinech, by sazba z 23 procent narostla dokonce na 30 procent. Jen v případě technických her, kam spadají hrací automaty, by zdanění zůstalo na současné úrovni, tedy 35 procentech. Automaty jsou přitom z pohledu vzniku gamblerství nejrizikovější. 

◼ Podle návrhu poslanců Romana Onderky (ČSSD) a Jiřího Dolejše (KSČM), který podpořil i rozpočtový výbor, by se proto u technické hry sazba zvýšila na 38 procent. U loterií či sázek by naopak zůstala daň na 23 procentech.

◼ Až do roku 2015 stát všechny druhy hazardních her zdaňoval sazbou 20 procent. Díky dani z hazardních her rozpočet loni získal 10,2 miliardy korun, tedy o dvě mi­liardy méně než v roce 2017.

◼ Ministerstvo financí navíc plánuje od příštího roku zdanit také hazardní hráče. Původně měla 15procentní daň dopadnout na všechny výhry nad sto tisíc korun. Nyní je pravděpodobnější hranice milionu korun. Nejvíc zřejmě stát vybere od výherců loterií. V takovém případě jim daň okamžitě odečte z výhry – místo milionu tak lidé obdrží jen 850 tisíc korun. U ostatních her budou lidé platit daň pouze v případě, že za celý rok budou v plusu alespoň milion korun. Příjmy rozpočtu z nové daně odhaduje ministerstvo financí na 400 milionů.

U ostatních her bude mít podobu daně z příjmů. Lidem se z milionových výher daň okamžitě nestrhne, hráč ji zaplatí jen v případě, že si za rok hraním vydělá alespoň milion. Lidé by si v takovém případě museli vést účetnictví a schovávat si například tikety z každé sázky.

"S takto navrženými parametry by daň dopadla primárně na výhry z loterií," říká náměstek ministerstva financí pro daně a cla Stanislav Kouba. "U ostatních výher z hazardu, kde se bude operovat s rozdílem úhrnu výher a vkladů za dané období, přichází překročení hranice milionu korun do úvahy u kurzové sázky a pokeru. U dalších her by k tomu mělo docházet jen ojediněle nebo vůbec," dodává.

Ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola si navíc myslí, že hráči pokeru nebo lidé, kteří se živí sázením, se placení daní snadno vyhnou. Stát podle něj nemá žádný nástroj, jak výběr daně kontrolovat.

To minulý týden ve sněmovně připustila i ministryně Schillerová, když uvedla, že hazardní hráče finanční úřady zatím kontrolovat nebudou. Zdanění výher bere především jako odstranění výjimky u daně z příjmů.

Pokud by stát danil pouze mi­lionové výhry, výrazně by se snížila i částka, kterou získá do rozpočtu. Schillerová, která už dříve svůj původní odhad 3,6 miliardy snížila na 600 milionů korun, nyní počítá s příjmem okolo 400 milionů.

Pro ilustraci, například společnost Sazka, která je největším hráčem na českém loterijním trhu, loni vyplatila 275 výher vyšších než mi­lion korun. Výhercům na nich rozdělila celkem 1,3 miliardy korun. Stát by v takovém případě na dani získal 195 milionů korun.

Nápad na zdanění výher od počátku kritizují provozovatelé hazardu, ale také opoziční poslanci. Jako argument jim paradoxně slouží materiál ministerstva financí z roku 2015. Zpráva, kterou Schillerová pravidelně označuje jako nejlepší dokument, jenž k regulaci hazardu vznikl, tehdy před zdaněním výher varovala.

"Všeobecné zdaňování výher na úrovni výherců je prakticky neuskutečnitelné," píší úředníci v materiálu.

"V úvahu by tento přístup přicházel pouze u vybraných druhů hazardních her a výher přesahujících předem stanovenou výši, nad kterou by dopad pro veřejné rozpočty předčil administrativní a finanční náročnost správy nově zaváděné daňové povinnosti. Takové řešení však nelze považovat za systémové a zcela spravedlivé a v praxi by mohlo vést k přeskupení hazardního trhu či posilování tendencí účastnit se hazardních her ve státem neregulovaných prostředích," uvádí dále.