Když před jedenácti lety zavolala Věře Jourové její známá, asistentka miliardáře Andreje Babiše, bylo to pro ni překvapení. Jak Jourová popsala ve své životopisné knize Cesta z panoptika, Babiš jí tehdy nechal vzkázat, že jí drží palce. Ona tenkrát prý tušila jen to, že "jde o jednoho z nejbohatších lidí u nás, že má velikou firmu, ale to bylo asi tak všechno". Telefonát přišel krátce poté, co policie zrušila její známé stíhání kvůli podezření z korupce. Skutek, za který strávila víc než měsíc ve vazbě, se vůbec nestal. "Přišlo mi to tenkrát velmi džentlmenské," vzpomíná na zájem Babiše ve své knize Jourová.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Babiš pak založil své "protikorupční" hnutí ANO a po letech se jí ozval znovu. "Sešli jsme se několikrát a já jsem byla zmatená, protože jsem mluvila s miliardářem, o němž se psalo ledacos, a přitom jsem mluvila s člověkem, u něhož se mi zdálo, že v té zemi chce něco změnit," vzpomíná dnes Jourová. "Nabyla jsem dojmu, že má sílu vymést ty korupční vazby a sítě. A taky bylo zřejmé, že má hodně silné sociální cítění. Takže touto stránkou jeho osobnosti jsem se nechala přesvědčit. A nelituju toho."

V posledních letech se toho však mezi ní a Babišem hodně změnilo. "Proti roku 2014, kdy se Věra Jourová stala poprvé eurokomisařkou, se jejich vztah určitě zhoršil," soudí znalec bruselských poměrů Vladimír Bartovic, ředitel institutu Europeum. Jourová totiž podle něj dobře a rychle pochopila, co znamená práce eurokomisařky, tedy že primárně nehájí národní, ale evropské zájmy. Andreji Babišovi toto pochopení, jak potvrzují i lidé z jeho nejbližšího okolí, však trvalo déle. Navíc se proměnil i jeho vztah k unii. Z víceméně zapáleného proevropského politika, kdysi podporujícího i přijetí eura, se stal skeptik. Podle Bartovice se v jeho postojích začal zřejmě projevovat také vliv Hradu a veřejného mínění, což vyústilo i v předvolební heslo "Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně".

"Jourová bránila Evropskou komisi, a musela se tak dostat do sporu s Andrejem Babišem, který ji naopak začal často kritizovat," upozorňuje Bartovic.

Příkladem byla jejich názorová výměna na konferenci k patnácti letům našeho členství v EU na českém ministerstvu zahraničí letos v květnu.

Premiér na ní vyrazil do útoku proti Evropské komisi za to, že poslala Rumunsku kritický dopis kvůli nedodržování práva a kontroverzním změnám v justici. Nato si ale vzala slovo Jourová a jednoznačně se postavila za komisi, tedy proti Babišovi.

"Má prostě svoji vlastní hlavu," upozorňuje Bartovic s tím, že další takoví lidé z ANO v Bruselu buď nejsou, anebo už nejsou členy strany, jako třeba bývalý europoslanec Pavel Telička.

Související

Její "vlastní hlava" a také fakt, že premiér Jourové vytýkal malou aktivitu v oblasti regulace mobilních operátorů či málo tvrdý boj za kvalitu potravin, zřejmě vyústily v létě až ve zpochybňování její nominace do nové Evropské komise. Tehdy se totiž objevilo jméno možné další kandidátky, loajální europoslankyně ANO Dity Charanzové. "Informace, že máme dát dvě jména kandidátů do komise, sice opravdu zazněla, ale musím říct, že naším jasným adeptem byla právě Věra Jourová. Proto jsme také už dříve rozhodli, že nebude kandidovat do Evropského parlamentu," vysvětluje situaci ve straně člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Pavel Plzák z ANO.

Tento výbor nicméně kvůli chybějícím poslancům právě z ANO koncem srpna neschválil výslovné doporučení nominace Jourové pro vládu. A kabinet ji pak odsouhlasil až na poslední chvíli. "Je to jen můj pocit, ale Andrej Babiš podle mě opravdu nepochopitelně váhal s její podporou za Česko," říká člen poslaneckého evropského výboru Ondřej Benešík z KDU-ČSL. "Přitom to byla jasná volba. Nevím, proč to dělal, ale zbytečně jsme tím ztratili čas, který jsme mohli využít ke komunikaci s novou předsedkyní Evropské komise a třeba si i vyjednat pro Česko lepší portfolio."

Sama Jourová přiznává, že jednání s premiérem není snadná disciplína. Zkušeně však zůstává v diplomatické rovině: "Pokud jsme měli nějaké nepříjemné rozhovory, tak to bylo vždy ex post. Třeba když se v komisi rozhodlo něco, co se mu nějakým způsobem nelíbilo, tak mi napsal a žádal o vysvětlení. Ale dá se říct, že ten vztah je korektní a je v něm vzájemný respekt."

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+