Za 100 miliard korun můžete pořídit 50 tisíc transplantací kostní dřeně, 208 tisíc ročních platů učitelů nebo 657 kilometrů nových dálnic. Anebo můžete říct, že ty peníze nechcete, což je případ České republiky.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Jak to? Česká republika má obrovský majetek v zahraničí, který ale vynáší jen drobné: v průměru za posledních pět let jedno procento, bez kurzových rozdílů. Jde o devizové rezervy, které spravuje Česká národní banka (ČNB). Jejich objem letos v červenci poprvé v historii překročil 130 miliard eur, v přepočtu 3,4 bilionu korun, dvouapůlnásobek příjmů státního rozpočtu.

Strategie investování, již používá ČNB, je mezi centrálními bankami běžná. Potřebují rezervy pro provádění měnové politiky a jejich cílem není vytvářet zisk. V čem se ale ČNB zcela vymyká, je právě objem rezerv. Pro srovnání, před začátkem intervencí v roce 2013 měla banka rezervy 35 miliard eur, a to už tehdy byly považovány za zbytečně vysoké. Zhruba 100 miliard eur, které ČNB nepotřebuje, je tedy možné dát stranou a investovat tak, aby pro Česko vynášely co nejvíce.

I s opatrností lze vydělávat

S vyšším výnosem přichází vyšší riziko. Centrální banka je ale orgán státu a ten má nekonečný investiční horizont. Česko bude zřejmě existovat ještě za 100 let či déle. Takový luxus jiný investor nemá, snad kromě velkých univerzit. A právě univerzity jako Yale nebo Harvard jsou schopny dlouhodobě vydělávat každý rok kolem 10 procent. Kdyby ČNB spravovala těch nepotřebných 100 miliard eur jako špičkové univerzity, vydělávala by v průměru navíc 230 miliard korun − ročně!

Související

To ale není úplně férové srovnání, žádná centrální banka tak odvážná není. Férové srovnání nabízí například Singapur, který začal investovat přebytečné rezervy přesně v momentu, kdy už je nepotřeboval pro měnovou politiku. Takto vzniklý fond GIC vydělává dlouhodobě šest procent. Kdyby ČNB spravovala rezervy jako Singapur, vydělávala by navíc 130 miliard korun ročně. I kdyby 40 procent rezerv nechala ležet v naprosto bezrizikových aktivech, stále by vydělávala 100 miliard navíc.

Česko nutně potřebuje nové zdroje příjmů pro zajištění finanční stability země. Podle Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady musíme každý rok ušetřit 2,79 procenta hrubého národního produktu, aby státní dluh jednou nepřesáhl hranici dluhové brzdy. Potřebujeme 150 miliard korun ročně a skoro přesně tolik by vydělala vhodná investice rezerv.

Cestou je nákup akcií

Rezervy také mohou zvrátit odtok dividend z Česka. Potřebujeme k tomu ale víc zahraničních akcií: i superkonzervativní Švýcaři jich mají v rezervách 20 procent, dvakrát větší podíl než my. Vzato do extrému, máme teď dost eur, abychom koupili většinový podíl ve Volkswagenu. Ten vloni vydělal 305 miliard korun čistého. Odtok dividend z Česka byl za stejné období 257 miliard.

Ale když je to tak výhodné, proč to ČNB nedělá? Řada zaměstnanců, od analytiků přes poradce až po členy bankovní rady, na to tlačí. Vždyť národohospodářský význam je nesmírný. Nicméně nesmírná je i odpovědnost: vyšší držba akcií může způsobit také krátkodobé ztráty, které by někdo musel vysvětlit veřejnosti.

Projevem pnutí v ČNB v této oblasti byla loňská změna strategie správy rezerv. Centrální banka přiznala, že větší část nepotřebuje a bude usilovat o vyšší výnos. Bohužel ale došlo jen k formálnímu rozdělení rezerv na dvě části, a ne k opravdu potřebným změnám.

Nenuťme centrální banku zachraňovat státní finance. Ale měli bychom jí umožnit vydělat peníze, které vydělat může, když přitom ničemu neuškodí. Podle zákona musí ČNB odvádět zisk do státního rozpočtu. Zároveň chce nyní banka zákon měnit a žádá nové pravomoci. Udělme jí při této příležitosti též mandát rezervy zhodnocovat. Navrhuji tuto formulaci: "ČNB nakládá s devizovými rezervami s péčí řádného hospodáře."

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Komentáře ke článku

12.09.2019 10:06
Vlivem obřích devizových rezerv reálně přicházíme o mnohem víc než 100 mld. ročně. Devizové rezervy jsou koulí na noze, která neumožňuje konvergenci naší ekonomiky směrem k Západu kurzovým kanálem. ČNB intervencemi a udržováním obřích devizových rezerv zvýraznila náš status levné dílny Evropy a znemožňuje nám se ho zbavit. Máme extrémní nedostatek dělníků a kvalifikovaní lidé mají velkou motivaci naši dílnu opustit. Současný stav způsobuje obří transfery majetku mezi spotřebiteli a importéry směrem k vývozcům a povětšinou zahraničním vlastníkům exportních firem. Pomohlo a pomáhá nám to drobně zvyšovat HDP měřené v domácí měně, HDP měřené v eurech a naši reálnou konvergenci to však sráží. Eliminace vlivu obrovských devizových rezerv prostřednictvím vyšší inflace než v eurozóně bude trvat desítky let. Po tuto dobu a následné konvergenční období budeme nadále patřit k Východu, a to nejen změnou struktury obyvatelstva, která je se současnou situací spojena. ČNB místo toho, aby uvažovala jak danou situaci řešit, tak uvažuje o tom, jak ji dlouhodobými investicemi devizových rezerv zakonzervovat. ČNB devizovými intervencemi a následným udržováním vysokých devizových rezerv udělala obdobu toho, co doporučovala nedělat, a to měkkou verzi přijetí eura. Bylo to ve velmi nevhodném kurzu a s mnohými negativy, která jsou s tím spojena s výjimkou toho, že to není natrvalo, ale "jen" na velmi dlouho a že je snáz řešitelné vystoupení z této formy eurozóny, pokud bude vůle.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru