Už téměř dva roky nabízí firma Upvest snadné investování do developerských projektů. Přes její internetový portál mohou lidé do vybrané stavby vložit třeba jen několik tisíc korun. Získávat peníze pro stavebníky formou sbírky a lidem je tak zhodnotit byl od mladé pražské firmy v Česku průkopnický tah. Během své existence už zprostředkovala investice za více než 56 milionů korun. I zhodnocení peněz je u Upvestu jiné než u investičních fondů. Místo aby se odvíjelo od vývoje tržní hodnoty nemovitosti a příjmu z pronájmů, investor vydělává na výnosech z úvěru pro developera. Letos chce firma investovat zhruba sto milionů korun, říká pro HN David Musil, spoluzakladatel a výkonný ředitel Upvestu.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

HN: Povedlo se vám dosáhnout toho, co jste při vzniku Upvestu očekávali?

Když jsme s projektem začínali, moc jsme nevěděli, do čeho jdeme. Na trhu neexistoval podobný projekt. A jako tržiště, které spojuje investory s jednotlivými projekty, obhospodařujeme obě tyto větve. Musíme jednak zajistit dostatečný zájem investorů a také zájem ze strany developerů. V začátcích jsme netušili, ze které strany to bude jednodušší či lépe řečeno jednoduše uchopitelnější. A když jsme v úzkém týmu projekt rozjeli, narazili jsme na problém, že se nám nedaří přilákat tolik projektů, kolik jsme si představovali.

HN: Jak je to možné?

Bylo to i tím, že jsme jich řadu odmítali. Důvod byl ten, že jsme nechtěli být jen nástěnka, která zveřejňuje nabídky. Naopak jsme chtěli, aby nabízené projekty prošly naší analýzou. Až tento rok se nám začalo víc dařit, také proto, že jsme zavedli pozici člověka, který má na starosti shánění projektů. Takže teď připravujeme větší počet projektů, tím pádem se dostaneme i na objem investic, který jsme si stanovili.

David Musil (29)

Vystudoval finance a ekonomii a finanční ekonomii na britských školách University of Cambridge a City, University of London. Má zkušenosti z divize investičního bankovnictví JPMorgan a z valuací a finančního modelování ve společnosti Deloitte z pozice analytika. V současné době je výkonným ředitelem a partnerem ve společnosti Upvest.

HN: Podle vašich internetových stránek máte za sebou investice za více než 56 milionů korun.

Přesně tak. Převážná většina z nich se uskutečnila v letošním roce.

HN: Můžete říci průměrnou výši investice?

Na jeden projekt to je zhruba 60 tisíc korun s tím, že se částka postupně zvyšuje. Průměrný vklad investora do Upvestu je okolo 100 tisíc korun. Rozdíl mezi oběma čísly je dán tím, že se často investoři podílejí na více projektech. Mediánová investice je 20 tisíc korun. To jsou základní ukazatele.

HN: Kdo vám dal kapitál na rozjezd?

Upvest má za sebou dva hlavní investory, lidi z oblasti nemovitostí. Jedním z nich je Jan Holásek, spoluzakladatel a bývalý partner renomované právní kanceláře. A pak Petr Malík, finanční ředitel společnosti Moravská stavební. V minulosti působil například ve skupině PPF. Oba náš byznys první rok a půl dotovali. Teď už si na sebe dokážeme vydělat. Vstup nového investora je však nevyhnutelný. Chceme jej získat hlavně proto, abychom naši expanzi urychlili. Ale už teď bychom byli schopni financovat byznys z vlastních příjmů.

HN: Na čem vůbec vyděláváte?

Máme dva hlavní zdroje příjmů. Jedním z nich je takzvaný upfront fee, tedy poplatek za sjednání úvěru. Když se nám podaří na realitní projekt vybrat peníze, vezmeme si určité procento z dodaného objemu od developera. Druhým zdrojem je management fee. Jedná se o poplatek za poskytování platebních služeb, který vybíráme od investorů ročně.

HN: Jakým způsobem klienti investují?

Podílejí se na úvěrech, které poskytujeme developerům. Investor se tak podílí na výnosech a případných ztrátách z úvěrové smlouvy. My uzavřeme standardní úvěrovou smlouvu s developerem a potom nabídneme našim klientům spoluúčast. Úrok z úvěrů je pevně daný. Může se ale stát, že developer nebude schopný splácet, investoři by pak nedostávali úroky, které mají slíbené.

HN: Na jakých projektech se mohou klienti podílet?

Investice do nemovitostí
Hospodářské noviny sledují výkonnost realitních fondů v Česku. Investovat do nich můžete i vy. Nově jsou žebříčky sestavovány čtvrtletně.

 

Začínali jsme s takzvaným mezaninovým financováním, které je podřízené úvěrům od bank. Zároveň je ale nadřazené vlastnímu kapitálu developera. V takových případech se na celkové hodnotě projektu podílíme například 10 až 15 procenty. Jsme proto schopni účastnit se i realitních projektů dosahujících 150 milionů korun. Už jsme ale přidali i takzvané seniorní financování. V takových případech nahrazujeme banku. Může jít o projekty, které jsou pro banku příliš malé anebo jsou v některých ohledech pro banku nestandardní. Podílíme se také na nákupech pozemků do 20 či 30 milionů korun pro budoucí bytovou výstavbu.

HN: Jak byste svou firmu charakterizoval z hlediska postavení v investičním portfoliu?

To, co nabízíme, jsou alternativní investice. Mělo by jít o doplněk k ucelenému portfoliu investora, kam by mělo směřovat určité procento z investovaných prostředků. My ale nejsme portfolio manažeři, neradíme klientovi, jak sestavit portfolio. Je na jeho zvážení, jaké zastoupení Upvestu ve svém celkovém portfoliu si zvolí.

HN: Jaká je vaše představa o investicích klientů?

Tento rok bychom chtěli investovat okolo 100 milionů korun, zatím jsme investovali 45 milionů. Další roky samozřejmě chceme dále růst a dostat se například na dvojnásobek letoška. Bude záležet na tom, jak budeme mít silnou a stabilní investorskou bázi a schopnosti podílet se i na projektech, které jsou pro nás v současnosti příliš velké, jelikož potřebují víc peněz. Za rok už to ale může být jinak, potenciál tu jednoznačně je.

HN: Jak jste na tom z hlediska zisku?

Hodnotí se to lehce, protože za sebou máme šest projektů. Za poslední tři jsme v plusu, a to docela významně, protože 90 procent potřebných peněz šlo od stávajících klientů. Nemuseli jsme utrácet za získání nových investorů.

Na jednu stranu je hezké, že nám to na jednotkové úrovni vychází i po započtení nákladů na strukturování úvěru. Na druhou stranu to ale dobré není. Chceme dál růst a rozšiřovat naši investorskou bázi. Přejeme si proto nabírat více projektů. Na ně už peníze stávajících klientů nebudou stačit a pro nás to bude znamenat další náklady na získání nových investorů.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru