Po oceánech a mořích jich brázdí stále více a jejich pasažérů utěšeně přibývá. Řeč je o obřích lodích, které se pravidelně s několika tisíci dychtivých cestovatelů na palubě vydávají na okružní plavbu. Během ní zaplouvají do měst, která jsou turistickým magnetem.

Okružní plavby jsou výnosný byznys, představují nejrychleji rostoucí segment cestovního ruchu, který má podle provozovatelů obřích plavidel i majitelů cestovních kanceláří před sebou slibnou perspektivu. Ze statistik Mezinárodní asociace pro okružní plavby (CLIA) vyplývá, že zájem o tento druh rekreace nepolevil ani po tragické havárii výletní lodi Costa Concordia u toskánského ostrova Giglio v lednu 2012. Je tomu přesně naopak. Letos si celosvětově tento způsob dovolené poprvé dopřeje více než 30 milionů lidí proti 28,5 milionu loni.

Plavbám přicházejí na chuť i Češi

Největším trhem pro operátory okružních plaveb v Evropě je od roku 2014 Německo, které předstihlo Británii. Loni se na moře vydalo 2,23 milionu Němců. Za nimi ve statistikách následují Britové spolu s Iry (dva miliony). Německých turistů je sice na palubách nejvíce, Britové na nich zase tráví delší dovolenou.

Okružní plavby lákají také stále více Čechů. Cestu po Středomoří, ale také po karibské oblasti nebo po Asii, kde jsou hlavním magnetem Spojené arabské emiráty, si loni podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže dopřálo přes 4500 zdejších klientů. "Tento způsob rekreace se stává určitou společenskou módou. Na velkých lodích po světě cestuje především střední a starší generace, ta mladší takový zájem nejeví," řekl HN Papež.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Většina tuzemských turistů (asi 70 procent) dává přednost plavbám po Středomoří. Lze je pořídit levně − ale s ubytováním ve vnitřní kajutě bez okna. Zájezd v kajutě s oknem nebo balkonem vyjde až několikanásobně dráž. U společností nabízejících vyloženě luxusní ubytování a služby to už může vyjít na statisíce.

Plovoucí město

Jde­­-li o to, přilákat nové zájemce, hlavně z řad mladých, pak fantazie majitelů lodí nezná mezí. V nabídce cestovních kanceláří přibývají "tematické okružní plavby" například pro milovníky tvrdého rocku či jiné hudby. Jsou plavby určené převážně pro vášnivé hráče golfu, milovníky wellness či pro swingers, ale stejně tak pro rodiny s dětmi. Existují i "kulinářské" výlety, během nichž se podávají pokrmy připravené věhlasnými kuchaři přítomnými na palubě.

Standardní součástí zábavních programů na lodích jsou divadelní představení, laserové a hudební show. Společnost Royal Caribbean Cruises je známá tím, že na své lodi často zve bývalé krasobruslařské hvězdy, které jsou nyní ve službách Holiday on Ice (vlastní ji německá Medusa Music Group). Pasažéři se pak mohou pokochat jejich vystoupením na umělém ledě třeba uprostřed Karibiku.

Byznys spojený s okružními plavbami po mořích a oceánech před sebou vidí velké šance. Na zahraniční dovolenou loni celosvětově vycestovalo 1,4 miliardy lidí. Zmíněných 30 milionů je tedy v globálním cestovním ruchu jen taková "mořská kapka".

Mezinárodní asociace pro okružní plavby, sídlící v Miami na americké Floridě, je přesvědčena, že tento druh podnikání má − s ohledem na uvedená čísla − netušené možnosti rozvoje. Společnosti, které jsou jejími členy, investují miliardy do stavby nových plavidel. A čím více turistů se na ně nalodí, tím z hlediska tržeb a zisků lépe.

Největší loď určená pro okružní plavby nazvaná Symphony of the Seas se vydala po důkladných zkouškách na komerční cestu začátkem loňského dubna. Společnost Royal Caribbean Cruises si ji nechala za téměř 1,6 miliardy dolarů postavit v loděnicích Chantiers de l'Atlantique ve francouzském Saint-Nazaire. Kolos dlouhý 362 metrů s 16 palubami pojme až 6680 cestujících, o které se stará posádka čítající 2200 členů. To už není plovoucí hotel, ale spíše malé město na moři s 22 restauracemi, nesčetnými bary, kinosály, fitness centry, třemi obřími tobogany, ale také parkem osázeným tropickými dřevinami. Pokud tedy někdo chce, nemusí během plavby na moře ani pohlédnout.

Dovolená na lodi

Týdenní plavbu na Symphony of the Seas lze pořídit už od 800 dolarů, informuje německý list Handelsblatt. Základní cena je nízká hlavně proto, aby hosté o to více utratili během plavby, například za alkoholické nápoje a vybrané speciality v restauraci. Počítá se rovněž s tím, že něco "pustí" i v kasinu. Sázkové hry patří na palubách okružních lodí k hlavním zdrojům příjmů.

Ekologická pohroma pro moře a vzduch

Byznys spojený s okružními plavbami po mořích majitelům lodí a cestovních kanceláří dobře vydělává. Cena za to je ale vysoká. "Lidé, kteří si kupují okružní plavbu, aby se během ní nadýchali čerstvého mořského vzduchu, netuší, že ho silně znečišťuje právě loď, na které si zaplatili pobyt," komentuje plavby v britském listu Financial Times Faig Abbasov, který se v organizaci Transport & Environment zabývá lodní dopravou.

Instituce v roce 2017 zveřejnila studii, podle které obří turistická plavidla kotvící v evropských přístavech vypouštějí do ovzduší velké množství oxidu siřičitého. Experti spočítali, že jen lodě společnosti Carnival Corporation, světové jedničky v námořní turistice, produkují desetkrát více emisí než kompletní flotila osobních aut, jichž v Evropě jezdí přes 260 milionů. Například u společnosti Costa Cruises, patřící Carnivalu, to ve sledovaném roce bylo skoro 10,8 milionu tun. Analýza rovněž ukázala, že lodě kotvící v Barceloně, Marseille a Hamburku za rok vypustí dvakrát až pětkrát více oxidu siřičitého než všechna osobní auta registrovaná v těchto městech.

Stavitelé lodí musí podle Abbasova počítat s tím, že v Evropě začnou od příštího roku platit přísnější normy pro vypouštění oxidu siřičitého. Jeho emise znečišťují také vzduch ve městech, v jejichž přístavech okružní plavidla pravidelně kotví. Nejhůře na tom je Středomoří, konkrétně Barcelona, Palma de Mallorca a Benátky, vyplynulo ze studie Transport & Environment.

Benátky se bouří, Dubrovník zvítězil

Nejde jenom o zplodiny, které okružní plavidla v obrovském objemu vypouštějí do ovzduší. Problém spočívá také v tom, že velkých lodí s turisty na mořích pořád přibývá a často se pohybují podél pobřeží, tedy v pásmu, kde zpravidla panuje hustý lodní provoz. Riziko, že dojde ke kolizi s tragickými následky, stoupá.

Nedávno to poznaly severoitalské Benátky, kde došlo ke dvěma incidentům, naštěstí bez ztrát na životech. Nejprve se kvůli poruše motoru začátkem června vymkla kontrole obří loď Msc. Opera téměř se 2700 pasažéry na palubě, vlastněná italskou společností MCS Cruises. Narazila do přístavního mola a současně i do menšího plavidla plného turistů. Několik jich bylo zraněno. Nehoda se stala v kanálu Giudecca, jímž lodě proplouvají do samotného centra Benátek. Loni tam během okružních plaveb po Středomoří zavítalo skoro 1,6 milionu turistů. Starosta Benátek Luigi Brugnaro jasně řekl, že si obrovské plovoucí hotely ve městě nepřeje a že italská vláda by jim měla zakázat do města na lagunách vplouvat.

Lépe dopadla jachta, která 7. července zkřížila cestu 300 metrů dlouhému plavidlu Costa Deliziosa. Obě lodi se jen těsně minuly.

Zmíněné události znovu rozproudily debatu o rizicích, která s rostoucí námořní turistikou souvisejí. Města, kam okružní lodě pravidelně zaplouvají, volají po jejich úplném zákazu či alespoň výrazném omezení jejich počtu. V Benátkách o to usiluje občanské hnutí No grandi navi (Žádné velké lodě). "Tento druh turistiky, na němž naše město opravdu nezávisí, velice nesnášíme," říká Giuseppe Tattara z uvedeného hnutí. Pasažéry, kteří vystoupí z lodě, označuje za hejno kobylek.

Benátky nejsou jediná lokalita ve Středomoří, která se snaží bojovat s turistickým mořským velkoprůmyslem. Omezit příval turistů hrnoucí se z obřích lodí se už loni rozhodl chorvatský Dubrovník. Město označované jako perla Jadranu, jež je na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ročně navštíví celkem kolem dvou milionů zahraničních turistů. Okružní plavidla, jichž během hlavní sezony v dubrovnickém přístavu zakotvilo asi 440, jich přivezla kolem 740 tisíc.

"Není možné, aby u nás kotvilo až sedm obřích lodí denně, z nichž se do historického jádra vyhrne až deset tisíc pasažérů," cituje agentura DPA starostu Dubrovníku Mata Frankoviče. Turista na okružní plavbě podle něj během svého několikahodinového pobytu ve městě v průměru utratí jenom 10 eur, takže ekonomický přínos je minimální, zato problémy velké. Uličky historického centra jsou ucpány, všude je hluk a lomoz.

Radnice v Dubrovníku proto rozhodla, že letos mohou v přístavu zakotvit maximálně dvě obří lodě denně a od příštího roku by měl každý pasažér zaplatit městu vstupné jedno euro. "Dubrovník bitvu s okružními plavidly vyhrál," komentoval rozhodnutí deník Jutarnji List.

Nejvíce zatíženým středomořským přístavem je ale španělská Barcelona, kam lodě na okružní plavbě loni poprvé přivezly více než tři miliony turistů, uvádí Asociace středomořských přístavů pro okružní plavidla (Medcruise). "Na takový počet prostě nemáme kapacitu," říká starostka Barcelony Ada Colauová. Občanům slibuje, že radnice proti tomuto druhu turistiky zasáhne, aby se život ve městě zklidnil a také se zlepšilo ovzduší.

Turistický byznys na moři v současné době zápolí o lepší pověst. Kazí mu ji nejenom to, že silně znečišťuje moře i vzduch. Lodní společnosti čelí kritice také za špatné pracovní podmínky palubního personálu, zejména toho pomocného. Rekrutuje se hlavně z chudých asijských zemí a na některých plavidlech tvoří posádku až ze dvou třetin. Uklízeči si v průměru vydělají 700 dolarů měsíčně, přičemž musí − včetně přesčasů − měsíčně odpracovat až 285 hodin. Na hodinu vychází zhruba 2,50 dolaru. Pro Filipínce je to však pořád více, než činí minimální mzda v Manile, v přepočtu odpovídající deseti dolarům denně.

Dovolená na lodi