Programy z počítačového pravěku a ještě za všechny peníze. Státní úřady jsou v zajetí IT firem

Za programy na ministerských serverech dal stát stovky milionů korun, aby následně podobné sumy platil každý rok za jejich provoz a rozvoj. Přesto se úřady ani po letech nestávají majiteli těchto systémů. Takzvané zdrojové kódy zůstávají v majetku dodavatelských firem, které tím mají jednotlivé instituce v hrsti. Kvůli tomu, že ministerstvo nemůže data předat nikomu jinému, je komplikované například vyhlásit výběrové řízení na nového dodavatele systému.

To se názorně ukázalo před dvěma týdny, když Generální finanční ředitelství oznámilo, že se mu podařilo "vyvázat" ze smluvního vztahu s dodavatelem systému ADIS (Automatizovaný daňový informační systém). "Vedli jsme dlouhá a náročná jednání. Psali jsme dopisy do centrály IBM ve Spojených státech a nespočetněkrát jsme se sešli s manažery společnosti," popsala šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová.

Finanční správa se zbaví 30 let starého programu, který nutí úředníky opisovat data ručně. Stál přitom miliardy

13. 8. 2019 ▪ 4 min. čtení

Za program z roku 1992 dal stát celkem devět miliard korun. Přestože se jednalo o již archaický systém, který pracoval na systému DOS, jejž mohou pamatovat už jen uživatelé počítačů z devadesátých let, závazek vůči IBM byl prakticky nevypověditelný. GFŘ se to povedlo až po dlouhých jednáních, kdy záleželo jen na dobré vůli počítačové firmy. Ani ukončení závislosti na IBM podle smlouvy, která přikazovala finanční správě používat výhradně prastarý systém, nebude zadarmo. Jak vyplývá ze znění smlouvy o převedení práv, společnost si za to, že do roku 2023 předá zdrojové kódy, nárokuje tři čtvrtě miliardy korun.

Nechtěný NEN

Pohled na jiné úřady přitom ukazuje, že zastaralé a nevýkonné systémy, za které stát platí miliony, nejsou žádnou vzácností. Příkladem může být systém NEN (Národní elektronický nástroj). Vlastní jej ministerstvo pro místní rozvoj a slouží k zadávání veřejných zakázek. Od poloviny loňského roku jej navíc musí podle zákona o veřejných zakázkách povinně využívat všechny státní instituce. Zároveň je to systém s jednou z nejhorších pověstí ve státní správě pro svoji pomalost a těžkopádnost.

Tvorba nástroje začala už v roce 2010, vlastní vývoj pak začal o dva roky později. Ministerstvo jej spustilo v roce 2015. Za tu dobu se u jeho zrodu vystřídaly tři firmy − Datasys, následně Dezadata Group, nyní je to firma Tesco SW. Pořizovací náklady byly 150 milionů korun, každý rok za jeho provoz resort zaplatí dalších 63 milionů.

Kritici poukazovali nejen na opakované odklady spuštění systému, ale i předraženou cenu a hlavně těžko prokazatelný přínos pro transparentní zadávání veřejných zakázek. Jiné úřady odmítaly systém používat, mimo jiné i kvůli jeho nepřehlednosti. "Nejenom náš resort, ale ani další ministerstva zásadně nesouhlasí s povinným zavedením Národního elektronického nástroje. Nechali jsme si ho otestovat a zjistilo se, že v něm trvá zadání veřejné zakázky až čtyřikrát déle oproti elektronickému nástroji, který používáme dnes," uvedl už před dvěma lety tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU­-ČSL).

Měsíc po zavedení povinného provozu platformu zkritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Dospěl k závěru, že nešetří náklady a využívá ji málo institucí. Letos v únoru navíc systém zkolaboval a zmizelo z něj na pět tisíc dokumentů. Kvůli výpadku NEN byla například zrušena zakázka za 25 milionů korun na obměnu zásob cukru pro Správu státních hmotných rezerv.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale ani po výpadku neuvažovala o tom, že by její resort NEN zrušil. Poukázala na to, že je to dědictví vlády ODS, odmítla však budovat zcela novou platformu takzvaně na zelené louce.

Není to jediný systém jejího úřadu, který překvapí smluvními podmínkami, pod kterými jej resort provozuje. Program MS2014+ slouží k vyřizování a sledování projektů placených z evropských fondů. Ministerstvo jej od firmy Tesco SW pořídilo za 59 milionů korun, roční údržba aplikace ale vyjde na 111 milionů. "Tohle je podivné. Obvykle vychází roční provozní náklady na čtvrtinu pořizovací ceny, většinou ji po čtyřech letech zaplatíte znovu," říká Michal Bláha, zakladatel webového serveru Hlídač státu, který umožňuje sledovat veřejné zakázky.

Úřad ale tvrdí, že náklady na provoz a údržbu nejsou nijak neobvyklé. "Nejvýhodnější nabídka byla postavena na obchodním modelu, který pracuje s nízkými náklady na vytvoření systému a vyššími provozními náklady," uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček.

V tomto případě ale resort uvažuje o změně dodavatele. Letos na jaře už provedl průzkum, který měl ukázat, jaké jsou možnosti. "Společnosti, které se průzkumu zúčastnily, odpověděly, že jsou schopné systém převzít od stávajícího dodavatele a dále provozovat," dodal Frček.

Neefektivní CRAB

Od roku 2012 funguje na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových systém CRAB (Centrální registr administrativních budov). Situace se tady příliš neliší od Generálního finančního ředitelství. "Dodavatelem systému byla společnost IBM Česká republika. Dle platné smlouvy nemáme zdrojové kódy ve svém vlastnictví," sdělila mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

CRAB je přitom součástí systému, jehož pořizovací cena byla kolem čtvrt miliardy korun. Samotný modul evidence administrativních budov vyšel na 131 milionů korun, za roční provoz inkasuje IBM 63 milionů.

Také tady se po vzoru finanční správy snaží nevýhodného dědictví z minulých let zbavit. "V červenci jsme vyhlásili transparentní otevřené výběrové řízení na zajištění funkcionalit modulu Centrálního registru administrativních budov po přechodnou dobu," uvedla Tesařová. Úřad tedy zatím nehledá nového dodavatele, ale někoho, kdo zajistí přechod na nový systém od dodavatele, který vzejde z chystané soutěže. "Činíme kroky k odstranění dědictví minulých vedení, tedy odstranění smluvní i technické závislosti na jednom dodavateli," dodala Tesařová.

Přechod na nový a výkonnější systém však nebude jednoduchý. Dokládá to studie společnosti Deloitte, která před rokem hodnotila informační systém majetkového úřadu, jehož součástí registr budov je. "Konstatujeme, že funkce poskytování datových vstupů pro optimalizaci nemovitostního portfolia CRAB systém nezajišťuje efektivně," stojí ve zprávě.

Deloitte v ní souhlasí se zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, že se nejedná o moderní systém, jehož provoz by bylo možné jednoduše "přesoutěžit" jiným dodavatelem. Případný nový dodavatel služeb provozu by musel systém relativně složitě přebírat, protože úřad nemá k dispozici vývojovou dokumentaci k systému.

Bez ní je ale nemožné systém modernizovat. "Prostředky na jeho modernizaci by nebyly podle nás efektivně vynaložené, a to zejména vzhledem k tomu, že výsledkem tohoto úsilí by byl pouze zmodernizovaný systém evidence majetku," stojí ve zprávě Deloittu.

Podobné audity svých systémů si dělají i ostatní resorty.

Účelnost nezveřejníme

Na ministerstvu zahraničních věcí je to několik programů starých deset až dvanáct let. Jde například o systém DROZD, který umožňuje organizovat pomoc Čechům, pokud se v cizině ocitnou v nouzi. Další je systém ePasy pro elektronické vyřizování žádosti o cestovní doklady.

Resort však zprávy, které hodnotí efektivitu programů, odmítá zveřejnit. "Vámi požadované dokumenty obsahují citlivé informace z hlediska kybernetické bezpečnosti," reagovala ředitelka tiskového odboru Zuzana Štíchová na dotaz, zda ministerstvo zahraničí poskytne auditní zprávy o využívaných systémech.

Na žádost o hodnoticí zprávy nereagovalo ani ministerstvo zemědělství. To chystá obměnu svého portálu eAgri. Vznikl jako jeden centrální přístupový bod k informačním zdrojům resortu a jeho podřízených organizací v roce 2010. Jeho součástí je i Portál farmáře, jehož účelem je zpřístupnění všech aplikací registrů ministerstva zemědělství pro podnikatele v zemědělství.

Současným dodavatelem je O2 ITS, program vyšel na 128 milionů korun, roční náklady na provoz jsou 1,18 milionu. K tomu je třeba přičíst ještě každoroční náklady na rozvoj systému za 370 tisíc korun. "S ohledem na stáří portálu eAgri připravujeme jeho upgrade jak po stránce technologické, tak i vzhledu a celkové struktury," uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Systémy státních úřadů a náklady na ně

Ministerstvo zemědělství: eAgri

Webový portál eAgri (eAgri.cz) byl vytvořen jako jeden centrální přístupový bod k informačním zdrojům ministerstva zemědělství a jeho podřízených organizací v roce 2010. Jeho součástí je i Portál farmáře. Systém je z roku 2010, dodavatelem je firma O2 ITS.

Pořizovací náklady: 106 milionů korun

Roční náklady na provoz: 1,18 milionu korun

Průměrné roční náklady na rozvoj: 370 tisíc korun

Ministerstvo pro místní rozvoj: Národní elektronický nástroj

Národní elektronický nástroj (NEN) je systém pro administraci a zadávání veřejných zakázek. Je určený pro všechny zadavatele, dodavatele a externí administrátory veřejných zakázek. Systém ministerstvo spustilo v roce 2015.

Původním dodavatelem byla firma Datasys, následně Dezadata Group, nyní je to Tesco SW.

Pořizovací náklady: 150 milionů korun

Roční náklady na provoz a údržbu: 63 milionů korun

Ministerstvo pro místní rozvoj: MS2014+

Jde o monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro programové období 2014−2020. Jeho účelem je usnadnit přípravu a podávání žádostí o podporu projektů hrazených z evropských dotací. Systém je v provozu od roku 2014, dodavatelem je firma Tesco SW.

Pořizovací náklady: 59 milionů korun

Roční náklady na provoz a údržbu: 111 milionů korun

Ministerstvo zahraničních věcí: DROZD

Projekt Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD) umožňuje organizovat pomoc českým občanům, kteří dobrovolně poskytnou informace o svém plánovaném pobytu v zahraničí. Pochází z roku 2009, původním dodavatelem je společnost Kompakt, tím současným AbsolutNet.

Pořizovací náklady: 497 tisíc korun

Roční náklady na provoz a údržbu: 130 tisíc korun

Ministerstvo zahraničních věcí: ePasy

Systém ke zpracování elektronické žádosti o český cestovní pas a český diplomatický pas. Systém pochází z roku 2007, dodavatelem je firma IBM.

Pořizovací náklady: 148 milionů bez DPH

Roční náklady na provoz a údržbu: 2,3 milionu bez DPH

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových: CRAB

Centrální registr administrativních budov eviduje budovy v majetku státu v jednom systému. Jeho účelem je podávat přehled o volných a využitých plochách. V ostrém provozu funguje od listopadu roku 2012, dodavatelem je firma IBM.

Pořizovací náklady: 131 milionů korun

Roční náklady na provoz a údržbu: 63 milionů korun

Zdroj: ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, ÚZSVM

Za program ADIS z roku 1992 dal stát celkem devět miliard korun. Generální finanční ředitelství ho vypovědělo až po dlouhých jednáních.

Printscreen: GFŘ