Do roku 2018 stačilo firmě podat čestné prohlášení, že spadá do kategorie malých a středních podniků. Pak snadno dostala dotaci z evropských peněz, určenou pro malé podnikatele. Tato prohlášení nikdo neověřoval až do chvíle, než Evropská komise zjistila, že ne všechna jsou pravdivá. A tok peněz vloni v dubnu pozastavila. Program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) určený zejména pro malé firmy od té doby platí stát. Už vyplatil 17 miliard korun.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na chyby upozornil loňský audit ministerstva financí za rok 2017. "Z auditu vyplynula čtrnáctiprocentní chybovost operačního programu," uvedla mluvčí resortu financí Šárka Šmolíková. To znamená, že z tisíců firem jich stovky dostaly dotaci neoprávněně.

Komise požaduje hloubkovou kontrolu všech přidělených dotací pro malé firmy. Z celkových 100 miliard v programu OP PIK je osmdesát určených právě pro malé a střední firmy, o zbytek se mohly ucházet i velké podniky. Ty menší tedy měly při podání žádosti mnohem větší šanci na úspěch. Některé firmy zneužívaly toho, že se ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spokojilo s čestným prohlášením, a dostaly se k dotacím neoprávněně.

17 miliard

korun proplatilo na dotacích ministerstvo průmyslu a obchodu firmám ze svého rozpočtů kvůli pozastavení toku peněz z evropských fondů.

Ministerstvo průmyslu tvrdí, že peníze z evropských fondů nakonec do operačního programu přitečou. Jenomže stále není jasné, kdy to bude − a ze státního rozpočtu odcházejí další sumy na vyplácení dotací. "Od roku 2014 do poloviny letošního července jsme proplatili téměř sedm tisíc žádostí za 23 miliard korun," uvedla mluvčí MPO Štěpánka Filipová a potvrdila, že 17 miliard z této sumy unie zatím neproplatila. To ale neznamená, že celá suma je sporná. Evropská komise při chybovosti nad deset procent automaticky zastavuje veškerý přísun peněz do programu.

Ještě loni v dubnu MPO slibovalo urychlenou nápravu situace se zastavením toku peněz z Evropské komise. "Resort s komisí intenzivně řeší, jak chyby, které vznikly za minulého vedení, napravit a program co nejdřív znovu spustit," stojí v tehdejší tiskové zprávě.

Ze státní pokladny tak jsou už rok a půl dotované i firmy z velkých holdingů, například Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Zpracovatel plastu Fatra získal 690 tisíc korun, výrobce krmných směsí pro hospodářská zvířata Primagra dostal 930 tisíc a obchodník se zemědělskými komoditami Cerea inkasoval dva miliony korun.

I kdyby se podařilo po kontrole přidělených dotací peníze z evropských fondů zpětně získat, výsledný účet pro stát už nulový nebude. Za rok 2017 musel operační fond vrátit 380 milionů korun a uhradit je z rozpočtu MPO. Tato částka se může ještě zvýšit, pokud kontrola ukáže další sporné či neoprávněně přidělené peníze. MPO požaduje po evropské komisi upřesnění výkladu definice malého a středního podniku v nejednoznačných oblastech. Největší problém je s propojeností firem přes fyzické osoby podnikající ve stejném oboru. Současná definice malého a středního podniku říká, že jde o firmu s maximálně 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů eur (1,3 miliardy korun).

"Pokud ale například váš bratr podniká ve stejném oboru a oba máte 150 zaměstnanců, tak se to sčítá a už nejste malá nebo střední firma," řekl náměstek ministra průmyslu Marian Piech. Zmíněný Agrofert přitom zaměstnává přes třicet tisíc lidí. Dokud v tom nebudou mít české a evropské úřady jasno, komise peníze do Česka nepustí.

V případě jiných dotací ministerstvo financí ale sahá k razantním úsporám. Minulý týden ministryně Schillerová přišla s návrhem přestat vyplácet zálohy na sociální projekty. Chce tím ulehčit státní pokladně a peníze proplácet až zpětně po dokončení projektu.

Kritici poukazují na to, že to pro mnohé neziskovky bude likvidační. Nemají zdroje na to, aby si projekty platily ze svého dopředu. Podle ministerstva se však případ OP PIK s tímto nedá srovnávat. Pokud by se zastavilo proplácení dotací pro malé firmy, mohli by se jich podnikatelé domáhat soudně. "Naproti tomu možné změny financování sociálních projektů se týkají budoucího programového období 2021 až 2027. Nedochází tedy ke změně podmínek," uvedla Šmolíková.