Po mnoha letech propadů začíná polostátní energetická firma ČEZ dělat svým akcionářům opět radost. Díky vysokým cenám elektřiny vzrostl její očištěný čistý zisk za první pololetí o 52 procent na 12 miliard korun. A dobré jsou i výhledy na celý rok 2019.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"Hospodářské výsledky prvního pololetí naplnily naše ambi­ciózní očekávání zejména díky dodatečným ziskům z obchodování s komoditami," komentoval v úterý výsledky za prvních šest měsíců letošního roku generální ředitel firmy Daniel Beneš.

Příznivě přijali čísla také analytici. "Výsledky hodnotíme jako pozitivní," řekl Martin Cakl z Patria Finance. "Budeme sledovat, zda ČEZ dokáže splnit svůj ambiciózní výhled na rok 2019 a jakýkoli vývoj týkající se budoucnosti velmi politického jaderného projektu," doplnil.

Firmě se během letoška podařilo navýšit výrobu elektřiny prakticky ze všech typů zdrojů od obnovitelných po ty jaderné. Celkově vzrostla o čtyři procenta.

I díky tomu ČEZ očekává za celý rok 2019 čistý zisk očištěný od mimořádných vlivů mezi 17 a 19 miliardami. Tato hodnota je stěžejní pro všechny akcionáře, protože právě z tohoto zisku se vyplácí dividendy. A loni byl jen 13 miliard korun.

"Očekáváme dividendu z letošního zisku na úrovni 35 korun na akcii," uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer. Jeho předpoklad vychází z toho, že výplatní poměr se bude pohybovat okolo 100 procent z očištěného zisku. Okolo 30 korun na akcii pak predikuje Martin Cakl, jenž je ve svých výpočtech o něco konzervativnější.

Dividenda za loňský rok byla velmi hubená. ČEZ v červnu vyplácel 24 korun za akcii. V dřívějších letech to bylo většinou kolem čtyřiceti korun, v roce 2009 to bylo dokonce 53 korun na jednu akcii.

Tento vytrvalý pokles byl zapříčiněn hlavně klesajícími cenami elektřiny. Ty se v letech 2008 až 2016 propadly o tři čtvrtiny na něco přes 20 eur za megawatthodinu. Pak se ale trend otočil, a loni se cena dokonce blížila 60 eurům. Dnes stojí megawatthodina na Pražské energetické burze necelých 52 eur.

Za růstem v poslední době stojí hlavně drahé emisní povolenky. Ty si musí kupovat velké firmy za kaž­dou tunu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Jejich cena se za poslední dva roky zvýšila až šestinásobně, když se nyní obchodují mezi 25 a 30 eury za kus.

S drahou elektřinou očekává ČEZ i dlouhodobý růst zisků. Ještě loni dosáhl provozní zisk před odpisy EBITDA jen 49,5 miliardy korun. Letos na jaře ale Beneš plánoval, že v letech 2023 až 2025 by se měla pohybovat mezi 75 a 80 miliardami korun. Tolik firma nevydělala od roku 2013.

ČEZ si letos na valné hromadě firmy nechal od státu schválit svoji novou strategii. Jak už HN informovaly koncem května, společnost plánuje prodej prakticky všech svých aktiv v zahraničí od Bulharska a Rumunska po obnovitelné zdroje ve Francii či Německu.

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY ČEZ

"Prioritou zůstává efektivní provoz a další rozvoj tuzemského výrobního portfolia při snižování emisí oxidu uhličitého," uvedl šéf obchodu ČEZ Pavel Cyrani.

"Mezi hlavní rozvojové priority patří modernizace distribuční sítě a aktivity spojené s prodejem elektřiny a plynu v Česku. A dále investice do nových obnovitelných zdrojů v tuzemsku a zejména další růst energetických služeb nejen v České republice a Německu, ale i v
severní Itálii a v Polsku," dodal.

Prodej majetku se netýká jen zahraničí. Firma už několik let zvažuje prodej dosluhující uhelné elektrárny Počerady skupině Sev.En mi­liardáře Pavla Tykače. To je součást dohody z roku 2013, kdy se ČEZ domluvil s jeho Vršanskou uhelnou na odběru uhlí na 50 let dopředu. Součástí dohody je opce, že pokud se ČEZ nerozhodne do konce letošního roku jinak, získá elektrárnu v roce 2024 Tykač. Ten se ji pokusil získat už před dvěma lety, kdy nabízel 10 miliard. Proti se ale postavil tehdejší ministr financí a dnešní premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka je dnes prodej nejvýhodnější cestou. "Jde o nižší částku, než byla nabízena, ale jsme také v jiném čase. Tehdejší částka není na stole," řekl v úterý Novák v rozhovoru pro ČTK. Mělo by jít o dvě miliardy korun.

Proti prodeji vystupují ekologové, kteří se bojí dalšího provozu uhelného zdroje, i někteří minoritní akcionáři v čele s Michalem Šnobrem. Ten tvrdí, že se jedná o strategický majetek. A i kdyby ČEZ uhelný zdroj nemodernizoval, může na jeho místě postavit například novou plynovou elektrárnu.

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY ČEZ