Cielo Drive je slepá úzká ulice, na kterou se zprudka odbočí z hlavní. Strmě stoupá do kopce až k bráně luxusní rezidence. Odsud k budově, schované za zelení, zbývá nějakých třicet metrů.

Uklízečka sem jako vždy přijela okolo osmé ráno. Viděla, že telefonní drát natažený k domu z nějakého důvodu spadl. Že před barákem v divném úhlu parkuje neznámé bílé auto. A že někdo v noci zapomněl zhasnout venkovní světlo.

Podle pozdější výpovědi stihla dojít k zadnímu vchodu, vyzvednout klíč schovaný na dveřním trámu, vejít do kuchyně a zjistit, že telefon nefunguje. Až pak si všimla krve na podlaze. A když vyhlédla ven, na trávníku uviděla první mrtvé tělo. Na nic nečekala. Vzala nohy na ramena, při úprku zděšeně zaregistrovala, že v bílém vozu leží další mrtvola. Doběhla k sousedům a zavolala policii.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ta v domě později našla tři další těla. Včetně toho, které patřilo šestadvacetileté vycházející hollywoodské hvězdě Sharon Tateové, herečce a manželce režiséra Romana Polanského. Byla v polovině devátého měsíce těhotenství. Vrahové ji, stejně jako ostatní oběti, ubodali desítkami ran nožem.

Existují dva důvody, proč se k událostem z noci 8. na 9. srpna 1969 vracet. Zaprvé od nich nedávno uplynulo 50 let. A zadruhé na ně odkazuje nový film amerického režiséra Quentina Tarantina nazvaný Tenkrát v Hollywoodu, který zítra začínají promítat česká kina. Dům na adrese 10050 Cielo Drive i Sharon Tateová, kterou ztvárnila Australanka Margot Robbieová, v něm mají klíčovou roli. A Tarantino předpokládá, že divák zná souvislosti.

Beze špetky lítosti

Dnes je dávno známo, že masovou vraždu Sharon Tateové, jejích přátel – kadeřníka Jaye Sebringa, dědičky společnosti vyrábějící kávu Abigail Folgerové a producenta Wojciecha Frykowského – plus mladíka Stevena Parenta spáchali členové takzvané Rodiny, volnomyšlenkářské skupiny pětatřicetiletého stoupence hnutí hippies Charlese Mansona.

Na jeho příkaz se trojice dívek a jeden muž vyzbrojili noži a vypravili k domu Tateové. Venku přestřihli telefonní drát, aby nikdo nemohl zavolat o pomoc, a uvnitř všechny zmasakrovali. Přestože vražedkyně byly jen o pár let mladší než Tateová, nehnulo jimi, ani když je těhotná herečka prosila o slitování. Naopak, ještě jí kolem krku uvázaly provaz. A její krví pak na domovní dveře napsaly slovo pig, prase.

Na slavné fotografii u toho nápisu dřepí Roman Polanski, jenž v době vraždy pracoval za oceánem. Do USA se vracel už s vědomím, že ztratil ženu i syna, který se měl narodit za dva týdny. "Od Sharoniny smrti, přestože se to snažím nedávat najevo, si života užívám jen v omezené míře," napsal o 15 let později ve své autobiografii.

Při soudu s členy Mansonovy Rodiny, pachateli v USA asi nejsledovanější vraždy od atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, veřejností otřásla nejen nevídaná brutalita, ale také nulová sebereflexe. Vražedkyně čin líčily beze špetky lítosti. Ba žertovaly, zpívaly, smály se pozůstalým do tváří.

Život na ranči

Na tom případu není zajímavá motivace. Manson byl recidivista. Cvok. Rasista přesvědčený, že policie vraždy připíše černochům, což rozpoutá jakousi válku mezi bílými a černými. Drogově závislý blázen se spasitelským komplexem. Neúspěšný písničkář, který se znal s členy kapely Beach Boys nebo Neilem Youngem. V showbyznysu neprorazil, a tak se začal mstít.

Producent Terry Melcher, který odmítl natočit Mansonovy skladby, bydlel na Cielo Drive před Tateovou. Že už tam nežije, však šéf klanu věděl. Je zdokumentované, jak se tam Manson před vraždami ukázal a Tateovou pozdravil přes dveře. Věděl, že nařizuje popravu někoho jiného než Melchera. A bylo mu to fuk. Po Tateové vyslal své ženské komando umučit ještě několik dalších lidí.

Manson, kterého následující rok časopis Rolling Stone provokativně umístil na obálku, asi měl charisma. Jinak těžko vysvětlit, že kolem sebe shromáždil skupinu povětšinou mladičkých dívek, lákaných vidinou nespoutaného života. Dokonale jim vymyl mozky.

V srpnu 1968, rok před vraždami, se Rodina usídlila na Spahnově ranči. Byl to chátrající statek, postavený jako filmová kulisa z Divokého západu, kde Hollywood točil béčkové westerny. Majitel, třiaosmdesátiletý George Spahn, oslepl. Bál se Mansona, jenž mu vyhrožoval. Líbila se mu ale společnost mladých dívek, které starci posluhovaly, a tak Rodině dovolil na ranči zhruba rok pobývat.

Dívky se ve filmových kulisách zabydlely. Žily v saloonu, žaláři, ubytovně u hájku, v letních měsících spaly pod širákem. Vařily, dělily se o oblečení, zpívaly, v okolí kradly peníze nebo auta. A zřejmě s kdekým spaly, s Mansonem především.

Připomeňme, že to vše se dělo v přelomovém roce 1969, v době vrcholících protestů proti americké válce ve Vietnamu. V lednu Beatles odehráli poslední koncert. V polovině července Neil Armstrong stanul na Měsíci. Tateová byla na západním pobřeží USA zavražděna poslední víkend předtím, než se na východě uskutečnil hudební festival Woodstock, jejž kytarista Jimi Hendrix uzavřel záměrně zkreslenou verzí americké hymny.

Koncem roku, kdy policie začala zatýkat členy Rodiny, v Kalifornii poněkolikáté udeřil sériový vrah známý jako Zodiac. A v prosinci se konal festival v Altamontu, kde při koncertu Rolling Stones motorkáři Hells Angels ubodali posluchače, černocha, který zřejmě pod vlivem drog vytasil revolver a možná mířil na zpěváka Micka Jaggera.

Strach v Hollywoodu

Jedno souviselo s druhým. Doba se měnila a po éře květinových dětí Amerika vstupovala do temnější dekády. Esejistka Joan Didionová později slavně zvolala, že 60. léta skončila tu noc, kdy byla zavražděna Sharon Tateová.

Stále naživu

◼ Herečku Sharon Tateovou, od ledna 1968 manželku režiséra Romana Polanského, zavraždili v srpnu 1969 členové skupiny Charlese Mansona. Ten už stejně jedna z pachatelek Susan Atkinsová nežije. Další dva vrahové, Patricia Krenwinkelová a Charles Watson, jsou stále naživu. Stejně jako Linda Kasabianová, která se na vraždách nepodílela a v případu byla korunním svědkem.

Detailnější obraz najdeme v knize Vincenta Bugliosiho, žalobce, díky němuž Rodina dostala tresty smrti, po změně kalifornských zákonů překvalifikované na doživotí. Bugliosi o případu sepsal publikaci nazvanou Helter Skelter, které prodal přes sedm milionů výtisků. Mimo jiné v ní popisuje, jak Hollywood po vraždě Tateové zachvátila panika.

Z obav, že se jí zbavil její dealer, lidé splachovali všechny drogy, které měli. Herečka Mia Farrowová, spolupracovnice Romana Polanského, odmítla jít na pohřeb Tateové z obavy, že "je na řadě". Zpěvák Frank Sinatra zmizel neznámo kam. Herec Steve McQueen jezdil s pistolí v autě. Obchody registrovaly zvýšenou poptávku po zbraních. Lidé si pořizovali hlídací psy.

"Každý, kdo si to mohl dovolit, najímal ochranku," vzpomíná Bugliosi. To vše kvůli strachu z mladých žen, které se celé v černém, vyzbrojené noži, v noci vloupají do cizího domu a všechny povraždí. Mimořádně děsivý obraz, jejž přiživovaly noviny, píšící o "krvavé orgii" nebo "rituální vraždě".

"Život se změnil. Odteď to bylo: zamknout dveře, zavřít brány, najmout bodyguardy a vyzbrojit se," líčí v jiné reportáži americký novinář Ed Sanders, kterého mohou Češi znát z porevolučních návštěv Festivalu spisovatelů Praha.

Coby sloupkař losangeleského deníku Sanders nejenže sledoval soud s Rodinou. Se zbylými členkami, jež zůstaly na svobodě, se spřátelil a ještě dlouho po vraždách s nimi přespával na Spahnově ranči. Odpůrce establishmentu Sanders se zpočátku domníval, že na Mansona věc někdo ušil, aby zdiskreditoval hnutí hippies. "Rychle jsem se přesvědčil o opaku," konstatuje muž, jenž s členkami Rodiny zpíval Mansonovy písně, a když se pak z ranče přestěhovaly do kalifornského Údolí smrti, spal tam s nimi pod širákem, "50 mil od nejbližšího telefonu".

Tateová, jak žila a byla

Ale, a tady se vracíme k Tarantinovu filmu, má to ještě další rozměr. Řádění Rodiny, to zosobněné zlo, dopadlo zrovna na Sharon Tateovou, kterou dobové články líčí jako symbol nevinnosti. Mladou, krásnou, usměvavou dívku s hnědýma očima, která by nikomu nezkřivila ani vlásek.

Pořád to byla začínající herečka. Dcera texaského vojáka, vítězka soutěže krásy. První velkou příležitost v Hollywoodu jí v hororové parodii Ples upírů dal právě Roman Polanski, za něhož se pak provdala. Účinkovala ještě ve dvou známějších filmech, v komedii The Wrecking Crew s Deanem Martinem a dramatu Údolí panenek, kde ztvárnila neúspěšnou herečku, jež si vezme život.

Sharon Tateová stála na prahu slávy, čekala první velkou hlavní roli. Nikde není řečeno, že by se stala hvězdou, jen že si to strašně přála.

V archivu deníku New York Times je možné nalézt reportáž, ve které rodinný přítel, herec Peter Sellers, popisuje životní styl Polanského s Tateovou. "Když měl Roman filmovou premiéru v Paříži, letěli jsme s ním. Jindy jsme obědvali v Londýně a večeřeli v Kodani."

Asi byli přitažlivý pár. Navštěvovali večírky, utráceli za jídlo i šaty, jezdili červeným Ferrari, lyžovali v Alpách. "Lidé v jejich okolí byli víc evropští než američtí, zejména co se týče sexu, kterého nikdy nebyl nedostatek," konstatovaly odvážně New York Times.

A podobně působí i Sharon Tateová, jak ji v Tarantinově novince hraje Margot Robbieová. "Když si o ní čtete, dělá dojem takové té bytosti, která byla na tenhle svět až moc sladká," řekl časopisu Deadline režisér, který se do Tateové při psaní scénáře "trochu zbláznil", a tak jí chtěl vzdát poctu. "Přišlo mi, že by bylo dojemné, příjemné, ale taky smutné a melancholické, kdyby s ní divák strávil jeden den. Jen tak viděl, jak žila a byla."

A zhruba tady by to stačilo. Víc už dopředu ani muk.

Trailer z filmu Tenkrát v Hollywoodu

Trailer z filmu Tenkrát v Hollywoodu