Orbánova vláda bere akademii věd majetek a omezuje jí finance. Kritici se bojí, že cílem je vědu zcela ovládnout

V dalším kroku na začátku září přijde akademie o kontrolu nad svými 15 výzkumnými instituty a jejich financováním. Peníze bude pod vládním dohledem přerozdělovat nová instituce Síť výzkumných institutů Loránda Eötvöse. Zákon prošel maďarským parlamentem na začátku července.

Vládní šikana?

Podle kritiků je restrukturalizace nejdůležitější vědecké instituce dalším omezováním demokratických svobod v zemi. Té už od roku 2010 vládne ústavní většinou spolu s křesťanskými demokraty strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Vláda se nařčením brání a tvrdí, že novela byla nutnou změnou pro zvýšení konkurenceschopnosti tamní vědy a výzkumu. To rozporuje v rozhovoru pro HN jeden z organizátorů protestů proti novele zákona, historik a vědecký spolupracovník akademie Csaba Katona.

"Obviňují akademii, že klesla úroveň jejích vědeckých výstupů. To ale není pravda. Jasné je, že vláda chce zcela dominovat vědě v zemi. Je to zřejmé z faktu, že kabinet vedle šikany akademie stihl za poslední dobu vytvořit i několik vlastních institucí, které se zabývají například národní identitou. Navíc bude moct vláda do čela bádání dostat svá preferovaná témata," stěžuje si Katona.

Změna zákona má podle premiéra Orbána díky vládní kontrole financování výzkumných projektů zaručit smysluplné využití peněz maďarských daňových poplatníků. "Můžeme utratit o 32 miliard forintů (2,5 miliardy korun) více na vědu a výzkum, což musí mít správné institucionální zázemí. Zákon pokládám za velice zdařilý," řekl Orbán pro televizní stanici ATV.

Vláda však bude dohlížet nejen na peníze ze státní kasy, ale i na evropské dotace. Podle Katony panují ve vědecké komunitě obavy, že zřízením kontrolního orgánu spravovaného vládou se tyto finanční prostředky v podstatě znárodní. S tím nesouhlasí Aurél Gábris, externí pracovník Wigner Research Center for Physics Maďarské akademie věd, který se před 11 lety usadil na pražském ČVUT, kde v současnosti vede svůj výzkum.

"Nemyslím si, že by vláda mohla nějak evropské fondy zneužít. Jejím hlavním cílem je podřízení si veškeré vědy a zatlačení maďarských intelektuálů do kouta," uvádí Gábris. Podle něj se vláda o centralizaci vědeckých, školských a kulturních institucí snaží dlouhodobě.

Novou Síť výzkumných institutů Loránda Eötvöse, pojmenovaných po významném maďarském fyzikovi, bude spravovat třináctičlenná rada složená z šesti zástupců akademie, šesti zástupců vlády a předsedy. Toho bude vybírat ministr inovací a technologií společně s dosavadním předsedou akademie věd. Všechny členy jmenuje premiér, který nominace nemusí přijmout. "To pro všechny současné pracovníky znamená velkou nejistotu, nikdo totiž neví, jestli s nimi instituty uzavřou pracovní smlouvy, které výzkumníci s faktickým zánikem vazby na akademii ztratí," říká Gábris.

Nechtěné gender studies

Změna zákona umožňuje novému kontrolnímu orgánu i zcela zrušit stávající výzkumné instituce a zřizovat nové. Taková pravomoc budí obavy zejména u humanitních věd, které s Orbánovou administrativou bojují dlouhodobě. Stát například v loňském roce zakázal studium gender studies. Náměstek ministra lidských zdrojů Bence Rétvári se k existenci tohoto oboru na maďarských univerzitách vyhradil již rok před jejich zákazem.

"Univerzitní programy musí být založené na vědeckých poznatcích. Gender, stejně jako marxismus-leninismus, lze nazvat spíše ideologií než vědou, takže není pochyb o tom, zda dosahuje úrovně vysokoškolského vzdělání. Obsah tohoto studijního programu je v rozporu s hodnotami vlády," napsal Rétvári v odpovědi na písemnou interpelaci tehdejšího opozičního poslance Gábora Fodora.

Právě zmiňované hodnotové postoje vlády a požadavek na "hospodářskou výhodnost" vědních oborů, jichž se vedení země dožaduje, působí v souvislosti s posílením vlivu vlády na akademii velké obavy o jejich budoucnost.

Historik Katona v této souvislosti uvádí, že provládní média dlouhodobě na vědce s humanitním zaměřením útočí, nelíbí se jim například některé výsledky bádání v souvislosti s maďarskou historií, jež se neshodují s vládní "politikou paměti". "Věda nesplňuje očekávání veřejnosti, ale hledá odpovědi na otázky," říká Katona, který se sám zabývá maďarskými dějinami kultury a společnosti. Svůj pohled na historii se tak podle Katony stát snaží prosadit skrz nové instituty. Je jím například v lednu vzniklý Výzkumný ústav maďarství, který přímo spravuje ministerstvo lidských zdrojů.

Naopak přírodních věd se ideologické postoje vlády nedotknou. To, co podle Gábrise poškozuje badatele v jeho oboru, je především nejistota okolo praktického fungování ústavů. Přesun institutů pod nové vedení znamená ukončení všech smluvních vztahů. "Laboratoře ústavů ani nevědí, kdo a kdy z nich odveze nebezpečný odpad," upozorňuje Gábris.

Odliv mozků, který je společným rysem celé Visegrádské skupiny, se tak v Maďarsku vlivem přetrvávající nejistoty, ztráty prestiže či ohrožení nezávislosti výzkumů pravděpodobně ještě urychlí. "Především vědci, kteří se zabývají politicky citlivými tématy, budou své další působení v Maďarsku zvažovat," myslí si Gábris. Maďarská média například minulý týden informovala, že významný akademický ekonom Balázs Muraközy přesune kvůli současné situaci svůj výzkum do Liverpoolu. Muraközy se před lety právě díky grantovému programu akademie Lendület vrátil do Maďarska z USA, kde působil. Právě programem Lendület láká instituce už 10 let maďarské vědce ze zahraničí zpět do země.

Naděje na zvrat je mizivá

Na zoufalou situaci maďarských vědců a ohrožování akademické svobody v Maďarsku několikrát apelovala i česká Akademie věd. Po prohlášení, které vydala v únoru, a několika dopisech adresovaných politikům se rozhodla obrátit přímo na maďarského prezidenta Jánose Ádera.

Akademie věd ČR vyjadřuje svému maďarskému protějšku podporu opakovaně, mimo jiné také kvůli svým vlastním zkušenostem, píše akademie na svých webových stránkách. Česká vláda totiž v roce 2009 o pět set milionů na 4,5 miliardy snížila financování akademie na následujících několik let.

"Současná situace v Maďarsku silně připomíná situaci u nás před 10 lety. Se škodami z tehdejší doby se potýkáme dodnes," uvedla předsedkyně české Akademie věd Eva Zažímalová.

Na obranu maďarských vědců se postavila i organizace ALLEA, která sdružuje 50 akademií z více než 40 evropských zemí a všechny akademie Visegrádské skupiny. Své nesouhlasné stanovisko vyjádřila také britská Královská společnost, Akademie Spojeného království pro humanitní a společenské vědy, Norská akademie věd, Srbská akademie věd a desítky dalších výzkumných institucí, univerzit i jednotlivců.

Naděje na zvrat událostí je však mizivá. Katona i Gábris se shodují na tom, že vědecká komunita bude dál proti centralizaci bojovat, především skrz Fórum pracovníků akademie, ve kterém se oba angažují. Vědci se pravidlům budou muset přizpůsobit, nebo přesunout svůj výzkum do zahraničí, uvádějí.