Centra popularizující vědu prodělávají miliony ročně i přes vysokou návštěvnost, stát je dotovat odmítá

"Pokud se ve státním rozpočtu nenajdou prostředky, tak tato centra do budoucna skončí," upozorňuje Pavel Coufal, předseda správní rady České asociace science center a ředitel iQlandia Liberec. To je nejstarším a také nejnavštěvovanějším vědeckým centrem v Česku − i s parkem pro malé děti jej vloni navštívilo přes půl milionu lidí.

Zvládáme to díky sponzorům

"Všude ve světě jsou centra ztrátová. V případě liberecké iQlandie je vnitřní dluh kolem patnácti mi­lionů korun ročně," tvrdí Coufal.

Že si na sebe centra nevydělají, není podle čtyř oslovených ředitelů center nijak překvapivé. S tím už se podle nich počítalo při jejich budování. "Je to stejné jako u škol. U nich se také nepředpokládá ziskovost," říká Lukáš Richter, ředitel brněnského Vida! Science Centra. Vloni do něj zavítalo přes čtvrt milionu návštěvníků, což je o desítky tisíc více, než slibovalo ministerstvu školství před svým otevřením. Z pohledu návštěvnosti je tedy úspěšné, stejně tak jako liberecká iQlandie, plzeňská Techmanie či ostravský Svět techniky. Navzdory tomu zábavní vědecká centra každoročně shání desítky milionů korun na svůj provoz.

Zřejmě v nejobtížnější situaci je zmíněná iQlandia. "Zvládáme se udržet díky sponzorům. Příspěvky veřejné správy máme minimální. Od kraje a od města získáváme ročně zhruba milion korun, to je v porovnání s ostatními science centry minimum. Jen programy pro školy u nás ročně generují ztrátu tří mi­lionů," podotýká ředitel iQlandie. Přitom specializované programy s dobře vybavenými laboratořemi a odborníky jsou podle Coufala pro tato centra nejdůležitější.

Ostatní centra se těší větší podpoře ze strany měst a krajů. Například brněnská Vida! od nich dostává 35 milionů korun ročně a Techmania v Plzni 20 milionů. "Všechno to jsou ale částky, které stačí na provoz, nikoliv na další rozvoj center," dodává Coufal. Podle Vlastimila Voláka, ředitele Techmanie, je do budoucna potřeba počítat s většími investicemi. "Hrozí, že se centra stanou zastaralými, místo toho, aby byla výkladní skříní světové i české vědy. A že se stanou více zábavními parky než vzdělávacími institucemi," uvádí Volák. Podle Richtera je životnost expozic mezi pěti a deseti lety.

Ministerstvo nechce zvýhodňovat

Zábavní vědecká centra sice vy­užívají peníze ze vzdělávacích projektů financovaných z evropských dotací, jež tečou přes ministerstva školství a pro místní rozvoj, jsou to všechno ale takzvané měkké peníze, které nejsou určené na investice. "U nás z těchto dotací máme jednotky milionů korun ročně. Ve chvíli, kdy budeme potřebovat obnovit expozici, která u nás stála 150 milionů korun, tak to z těchto zdrojů neutáhneme," upozorňuje Lukáš Richter. "Proto potřebujeme podporu státu, která je nyní nulová a není ani plánovaná," dodává. Asociace s oběma ministerstvy o podpoře již dlouhá léta jedná, zatím neúspěšně.

Přímé investice do vědeckých center ministerstvo školství neplánuje. A to s odkazem na již velké investice z minulosti, samostatnost center a jejich rozdílnou právní formu. Některá z nich jsou vedena jako příspěvkové organizace, jiná například jako obecně prospěšné společnosti. Podle mluvčí Anety Lednové by ministerstvo mohlo být napadáno za narušování hospodářské soutěže. "Navíc science centra jsou pouze jednou z institucí poskytujících neformální vzdělávání, a proto je ministerstvo školství nemůže zvýhodňovat. Taková možnost nebyla zvažována ani v době jejich vzniku," uvádí Lednová.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) sdělila, že se bude při jednáních s Evropskou komisí snažit získat podporu pro tento typ investic. Uvedla to minulý týden v Kladně, jehož primátor by nové science centrum rád postavil. V minulosti už ale několik měst od takového záměru upustilo. Podle Coufala tyto parky chtěly stavět také například České Budějovice, Pardubice, Ústí nad Labem či Jihlava. "Když si spočítaly, kolik by je stál provoz, tak si to rozmyslely," dodává.

V dubnu se za vědecká centra postavila i Asociace krajů ČR. "Podporujeme zahrnutí center mezi příjemce dotací z EU v novém programovém období 2021−2028. Apelujeme i na podporu těchto institucí neformálního vzdělávání z národních zdrojů," sděluje předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

"O tom, kam půjdou peníze v novém programovacím období, se rozhoduje právě nyní a je to čistě na Česku, jak peníze využije," podotýká Coufal.