Uschlé mladé smrky na okraji paseky připomínají zahozené vánoční stromky, na kterých jako zapomenuté ozdoby zplihle visí tmavě hnědé šišky. Už když na konci tehdy ještě zelených větví vyrostly, věděl lesník Kamil Kupec, že je zle. "Dvacetileté porosty plodily, což není normální. Příroda se bránila, stromy cítily, že umírají, a ještě se snažily, aby po nich aspoň něco zbylo," říká. Jakási poslední křeč zánik ještě urychlila. "Ty, které měly nejvíce šištic, byly první, které uschly," dodává muž, jenž pracuje jako správce lesů patřících městu Dačice na jihu Vysočiny.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Smrk ztepilý, nejčastější strom Česka, se běžně rozmnožuje až od 60 let. Dospělé vzrostlé smrky však už z rozsáhlé třicetipětihektarové paseky poblíž vsi Nové Dvory zmizely všechny. Dřevorubci je vykáceli a odvezli. Sucho a kůrovec je přemohli mnohem dříve než ostrůvky mladého porostu. Vysoko nad pustou plání teď ve větru pokyvuje svými prořídlými korunami už jen pár zbylých borovic a modřínů.

Vrchol plochého vrchu není ani zdaleka jediný, který přišel nebo brzy přijde o většinu lesa. Pohled na blízký Vlažinský kopec, nad chalupy vesnice Ostojkovice i do dálky směrem na Jemnici ukazuje stále to stejné. Lesy prořídlé kácením, seschlé a devastované kůrovcem i dalšími škůdci. "Tady je dobojováno, o smrk jsme přišli, napadené jsou už všechny," říká rezignovaně Kupec. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba, zbude podniku 600 hektarů holin. Rozpad hvozdů, o které pečuje už 22 let, nese lesník těžce. "Co může být horší než pohled na stromy, které jsem zakládal, a nyní je budu muset nechat pokácet."

Kalamita se podle Kupce na Dačicku rozvinula velmi rychle. "V roce 2015 ještě byly lesy, až na pár napadených stromů, husté a zdravé. Smrk tu dlouho prosperoval, nepočítali jsme s tím, že nás může potkat taková pohroma," popisuje. V polovině roku 2017 však kůrovec udeřil a vloni už kosil stromy ve velkém.

Suchem tady navíc od letoška, podobně jako v Polabí, trpí i borovice. Některé už napadá obdoba kůrovce − lýkohub borový. Samotný lýkožrout smrkový ale už podle správce zalézá i pod kůru borovic a dalších stromů, například modřínů. Rozmnožil se natolik, že už mu jen smrk nestačí. "Za jediný týden jsme do čtyř lapačů pochytali 30 tisíc brouků," říká lesník.

Z Moravy se kůrovec šíří do Čech

O tom, kdy přesně kalamita začala, se lesníci přou. Jisté je, že první projevy přišly už v letech 2012–2013. Kalamita začala na severní Moravě a ve Slezsku, mezi první nejvíce postižené oblasti patřilo podhůří Jeseníků, nejvíce zasažené bylo okolí Bruntálu, Města Albrechtice, Opavy, Šternberku a Vítkova a také Beskydy. Postupně se rozšířila i do dalších oblastí Moravy, na Vysočinu a do jižních Čech.


500 miliard korun

Podle signatářů letos v únoru zveřejněné Lesnické výzvy mohou do budoucna přesáhnout škody na smrkových porostech kvůli kůrovci jenom v ceně dříví 500 miliard korun, tedy více než třetinu současného státního rozpočtu. Jenom v letošním roce odhadl think-tank Czech Forest, že škody v lesích způsobené suchem a následně kůrovcovou kalamitou dosáhnou 30 miliard korun, což je o 10 miliard více než loni.

Co zatím udělalo ministerstvo zemědělství

◼ Vydalo opatření, které umožňuje soustředit se výhradně na zpracování kůrovcem napadených stromů a ponechat kůrovcem opuštěné souše, v rámci rajonizace vymezilo oblasti s mimořádným kalamitním stavem (červené zóny), kde vlastník lesa může upustit od obranných opatření a soustředit se výhradně na vyhledávání a zpracování kůrovce.
◼ V roce 2018 zakázalo ve státních lesích úmyslnou těžbu zdravého smrku, těží se výhradně kůrovcem napadené stromy.
◼ Zvýšilo minimální podíl listnatých stromů (melioračních a zpevňujících dřevin) na obnově porostů z nynějších průměrných 25 procent na 40.
◼ Ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů vytvořilo Generel obnovy lesních porostů po kalamitě jako metodický manuál pro vlastníky postižených lesů.
◼ Ve srovnání s rokem 2018 na letošek zhruba zdvojnásobilo příspěvek na hospodaření v lesích na 1,5 miliardy korun.

Loni rekordní těžba dřeva

Ještě nikdy se v Česku za rok nevytěžilo tolik dřeva jako loni. Kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla v roce 2018 těžba o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 milionu metrů krychlových. Převážnou část z toho, 23 milionů kubíků, tvořila právě takzvaná nahodilá těžba, do které patří kůrovcem napadené stromy (smrk tvořil 87 % veškerého vytěženého dřeva). Těžba napadeného dřeva se letos podle řady odhadů ještě zvýší.

Plocha lesa zničená kůrovcem a suchem narůstá

2018: 50 tisíc hektarů lesa

Podle autorů Lesnické výzvy, pod niž se letos podepsali vlastníci nebo správci 75 procent plochy českých lesů a více než 60 procent vlastníků dřevozpracovatelských kapacit, jen v roce 2018 kůrovec a sucho zapříčinili zničení minimálně 50 tisíc hektarů lesů. To je zhruba rozloha hlavního města Prahy.

2019: až 500 tisíc hektarů

V letošním roce to podle odhadů může být až desetkrát větší plocha. Smrk nyní pokrývá více než milion hektarů lesů v Česku. Napadena kůrovcem z nich bude podle mnohých expertů většina, tedy všechny porosty pod cca 700 metrů nadmořské výšky.

Příčiny největší lesní kalamity, jakou země zažila, jsou na Dačicku obdobné jako na severní a střední Moravě, ve zbytku Vysočiny, v jižních Čechách, ale i v dalších zasažených oblastech. Převážně smrkové porosty nezvládají sucho. "Za poslední čtyři roky nám chybí více než celý jeden roční srážkový úhrn. Měli jsme i více smrků, než by v téhle nadmořské výšce mělo být, a starých stromů, kde se brouk namnožil," uznává Kupec.

Smrky směřovaly do záhuby desítky let

Předpovědi vědců, kteří více než deset let upozorňovali, že smrkové lesy mají kvůli změně klimatu jen malou šanci přežít, lesníci podcenili. Několikaleté sucho smrk, který původně ve střední Evropě rostl jen ve vyšších nadmořských výškách, oslabilo natolik, že ve věčném boji s kůrovcem, jenž běžně likviduje jen staré a nemocné stromy, drtivě prohrává. "Všichni vnímali smrk jako dřevinu, která tu měla být pro jeho všestranné použití navždy. Naše smrkové lesy přitom směřovaly desetiletí do záhuby. I přes varování před blížící se katastrofou ale výrazné změny v lesnictví nenastaly. Proto řada vlastníků zaplatí velkou daň," míní lesní analytik Aleš Erber.

Zoufalý český lesník proto nyní nemá daleko k ruskému hasiči, který ví, že rozsáhlý požár v lesích na Sibiři stejně nezvládne. I v Česku je kůrovcem zasažených stromů tolik, že řada zejména drobnějších majitelů už těžbu nezvládá. "Ještě loni se snažili, ale letos už rezignovali. Těžba i výsadba jsou drahé a dřevo už začíná být neprodejné," říká Kupec.

Klesající cena suroviny, které je na trhu nadbytek, a stále rostoucí množství napadených stromů dělají obrovské potíže i státním Lesům České republiky, jež obhospodařují skoro polovinu porostů v zemi. Ani podnik s tisíci zaměstnanců nestačí likvidovat všechny napadené stromy. Než ke kmeni dřevorubec nebo těžký stroj harvestor dorazí, uplyne u podniku se zdlouhavým systémem těžby externími firmami často několik týdnů. Hnědý, asi centimetr dlouhý brouk už pak může být pryč, strom mrtvý a těžba souše zbytečná.

Debakl, který zatím českým lesníkům kůrovec uštědřuje, dokumentují čísla. Zatímco v roce 2018 sucho a škůdce zničili 50 tisíc hektarů lesa, letos to může být podle ministra životního prostředí Richarda Brabce až desetinásobek. Kalamita proniká i do dalších oblastí země, národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.

Budoucnost je v listnatých stromech

Dlouhodobý lék je jasný. "Do nižších nadmořských výšek je třeba sázet více listnatých stromů. Budoucnost vidím v pestrých lesích, s velkým zastoupením dubu," míní analytik Erber.

Rozsáhlá výsadba listnáčů ale měla začít už dávno. V lese, ve kterém odumřou vzrostlé smrky, by spodní patro třeba dvacetiletých dubů, buků, jedlí čí dalších stromů tvořilo stín, tmelilo půdu a drželo vlhkost. Například v Dačicích dokázali za posledních 20 let zvýšit podíl listnatých stromů jen o sedm procent. "Nyní už sázíme jehličnanů pouze 30 procent, zbytek jsou listnaté stromy, především dub, buk, bříza, javor, třešeň," popisuje Kupec. Na vzrostlé nové lesy budou nejen v Dačicích čekat desítky let. Lesníkům navíc dělá při výsadbě nových stromů obrovské problémy přemnožená zvěř, která výhonky listnáčů ve velkém požírá. Nedostatek je i sazenic. I tak čeští lesníci podíl listnatých stromů postupně zvyšují, v roce 2017 se podle údajů Lesů ČR blížil 30 procentům.

Někteří lesníci dokázali les na kalamitu připravit lépe než jiní. Například Libor Janda, který jako zaměstnanec Správy městských lesů Jihlava hospodaří už 25 let poblíž vsi Stonařov na Jihlavsku. Jeho rajon, přestože je v něm smrků stále hodně, vypadá jinak než většina okolních porostů s mnoha pasekami po kůrovci. Janda vždy odmítal pěstování smrků jednoho stáří, jejichž celé bloky po dosažení určitého věku končily na pilách. "Snažím se od začátku hospodařit v souladu s přírodou, nedělat holiny, sázet pod smrky buk, javor, jedli, které jsou pod ochranou mateřského porostu," říká při prohlídce lokality Sokolíčko.

Pod vysokými smrky tady roste spousta mladých stromů do výšky několika metrů, mezi kterými jsou kromě smrků, jež se rozmnožily přirozeně, vidět i vysázené listnaté či další jehličnaté stromy. "Až vzrostlé smrky odejdou, což se stane, máme slušný základ nového lesa," říká Janda.

Sucho v Česku

Nový seriál HN

V novém seriálu HN podrobně popisují příčiny sucha a jeho dopady na české zemědělství, vodní zdroje a povrchové toky, smrkové i smíšené lesy či vliv developerských projektů na krajinu. A také českou politiku vůči emisím CO2, kdy jejich zdrojem v Česku jsou většinou uhelné elektrárny a teplárny. Změna klimatu je přitom hlavní příčinou sucha.

1. Půda vysychá a mizí
2. Český vodní blahobyt končí
3. Voda v řekách teče příliš rychle
4. Z uschlých lesů mizí vláha
5. Příroda ustupuje asfaltu a betonu
6. Země se otepluje a Česko dál přitápí

Lesníci by samozřejmě uvítali významnější pomoc státu. Autoři Lesnické výzvy, pod niž se letos podepsali vlastníci nebo správci 75 procent plochy českých lesů a více než 60 procent vlastníků pil, uvedli, že by letos pro boj s kůrovcem a obnovu porostů potřebovali kolem sedmi až osmi miliard korun. Stát, který dosud z lesů jen těžil − pouze podnik Lesy ČR za posledních šest let odvedl do státní pokladny zhruba 37 miliard korun −, jim ale slibuje zlomek. Ministerstvo zemědělství letos hodlá uvolnit na podporu hospodaření v lesích celkem 1,5 miliardy korun. Že by se lesy dočkaly větší podpory, je zatím velmi nejisté. "Podoba zákona o státním rozpočtu na rok 2020 je v rukou ministerstva financí a následně Parlamentu České republiky, nikoliv pouze ministerstva zemědělství," uvedl tiskový mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Lesníci si také stěžují na slabou podporu od krajů a zdlouhavé vyúčtování dotací. "Od jihočeského krajského úřadu jsme zatím nedostali ani korunu, nemá vypsané žádné dotace na pomoc jakýmkoliv vlastníkům lesa. Od státu sice dostáváme dotace na zalesnění, jenže my na jaře zalesníme a dostaneme peníze nejdříve v lednu příští rok. To je pozdě, je to špatná motivace," říká Kupec.

Ministerstvo ústy svého mluvčího odpovídá, že dříve vyplácelo příspěvky na hospodaření v lesích závěrem kalendářního roku, nyní se prý snaží proces urychlit a u žádostí podaných po 1. červenci je dokonce mají krajské úřady vyplácet průběžně.

Lesy budou plné nebezpečných stromů

Jak vlastně budou za pět či deset let vypadat české lesy? Vize řady lesníků je pesimistická. "Obávám se, že skoro všechny smrky odejdou a kapacity na jejich vytěžení nejsou. Lesy budou plné suchých, vyvrácením hrozících stromů a do řady z nich bude zákaz vstupu," míní Janda. I kdyby se návštěva lesů pro Čechy tak vzácnou nestala, je skoro jisté, že významně poklesne klíčová funkce lesa, kterou je ochrana půdy, pramenů a zadržování vody a vlhkosti. Vody, které je v podzemí i krajině stále méně, ještě ubude, sucha budou čím dál palčivější, studny budou ještě rychleji vysychat.

Ministerstvo zemědělství se ve své odpovědi na budoucnost českých lesů snaží být optimistické. "Rychlý rozpad smrkových porostů s sebou zároveň přináší prostor pro zrychlenou přeměnu dřevinné skladby lesa a změnu způsobů lesnického hospodaření. Zejména v možnosti založit nové, druhově pestré a odolné porosty spatřuje ministerstvo výzvu pro lepší budoucnost našich lesů," napsal mluvčí Bílý.

Infografika
Infografika LESY NA DAČICKU

Ať už bude budoucnost veselejší, či ponurá, na tom, že ve vážně ohrožených českých lesích je třeba rychle konat, se shoduje většina expertů včetně autorů Lesnické výzvy. Například podle děkana Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Libora Jankovského musí lesy přestat být v první řadě fabrikou na dřevo. "Musíme si říct, že existuje jiná varianta lesnictví. Že to jde, ukazují například bavorské lesy. Nemusíme vymýšlet nic nového, jde o to, aby vlastníci přistoupili na myšlenku, že není důležitá jen výše produkce, ale také její stabilita. Abychom začali pěstovat lesy pestřejší, různých typů i stáří stromů," uvedl letos na jaře v rozhovoru pro HN.

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+