Nedá se přesně spočítat, jakou měrou se na úspěchu Škodovky v posledních letech podílel podvozek od Volkswagenu a jaký byl přínos jejich bývalého šéfdesignéra Jozefa Kabaně. Role průmyslového designu je každopádně obrovská a jeho podpora tady úplně chybí, řekl v nedávném rozhovoru pro HN známý průmyslník Martin Wichterle. Jako mnozí jiní i on soudí, že Česko je zemí montoven a jen velmi málo firem má dostatečně unikátní a kvalitní výrobek, aby s ním prorazilo na mezinárodních trzích. Přidaná hodnota a marže pak většinou končí v rukou zahraničních vlastníků firem.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Wichterle se nechal zrekrutovat do širšího vedení Svazu průmyslu a dopravy a chce přes něj prosazovat, aby se Česko zaměřilo nejen na základní vývoj, ale nově i na podporu kreativity a průmyslového designu. Oboru, o kterém toho lidé příliš nevědí a často si ho spojují jen s pozlátkem. Přitom tady existují špičková studia, jejichž produkty získávají ocenění po celém světě a kopírují je i velké zahraniční firmy.

"Průmyslová politika státu je, že židle je blbost. Židle je židle, tu vymysleli před tisíci lety," dokládal při zmíněném rozhovoru Wichterle na jednom příkladu svůj postoj. "Přitom vymyslet super židli, do které se zblázní celý svět − a že těch ikonických židlí je −, je lepší inovace a vyšší přidaná hodnota pro stát než vymyslet nějaký polofunkční stroj."

Postel pro prezidenta

To, že kvalitní design opravdu může pomoci českému výrobku prorazit na celosvětový trh a umožní mu měřit se s největšími hráči, ukazuje spolupráce společnosti Linet se studiem Divan Design českého matadora průmyslového designu Ivana Dlabače. Linet dnes vyrábí přes šedesát tisíc specializovaných nemocničních lůžek a jeho loňské tržby dosáhly 7,4 miliardy korun. Při nedávném zvažovaném prodeji firmy o ni projevilo zájem třicet společností z celého světa.

Podle zakladatele a největšího akcionáře Linetu Zbyňka Frolíka bylo právě zapojení designérského studia jedním ze zásadních kroků, které firmu posunuly do role globálního hráče. "Například v roce 2000 jsme na trh přivedli konstrukčně i tvarově zcela nová lůžka, která nám ve studiu navrhli. Lůžka vyvolala obrovskou pozornost na mezinárodní výstavě v Düsseldorfu a de facto odstartovala raketový rozvoj exportu Linetu do celého světa," říká dnes Frolík.

Postel tehdy získala Národní cenu za průmyslový design. "Dělali jsme na ní zhruba dva roky. Považuji ji za jeden z našich největších počinů. Bylo na ní pár novinek jako průhledné postranice nebo maximální polohovatelnost ložné plochy," vzpomíná Dlabač. "Podařilo se nám docílit toho, že si postel brali i ostatní vystavující, kteří na ní chtěli ukázat svá další zařízení pro intenzivní péči," dodává.

Společný výrobek Linetu a Divan Designu se dokonce předvedl i globálnímu televiznímu publiku. Byla to právě jejich postel, na které se po neúspěšném atentátu zotavoval Kevin Spacey v roli amerického prezidenta ve známém seriálu House of Cards.

Co je design

Slovem design se dnes holedbá řada odvětví natolik, že je těžké přesně určit, co přesně znamená. "Design je dneska moderní slovo, hrne se do něj každý. Každý se chce zviditelnit, být známý," říká Dlabač. Mimo jiné vede už čtrnáct let ateliér průmyslového designu na pražské UMPRUM. A aby lépe osvětlil rozdíly, popisuje protipól svého oboru. "My tomu říkáme metrosexuální design. Jsou toho plné weby. Je to krásné, ale nepůjde to vyrobit," upozorňuje.

Průmyslový design je proti tomu podle něj něco víc, má spojit funkčnost s emocí. "Umělec se snaží dostat z mantinelů, neumí se do nich vtěsnat. My je naopak vyhledáváme, pro nás jsou zábavním hřištěm, kde se můžeme vyřádit. Je to takový urovnávač nebo stylista, který to jako celek uklidí nebo ergonomicky vyleští," popisuje.

"Diskuse o tom, co je průmyslový design, je velmi často dost zastaralá, neposouvá se z místa. Přitom je to hodně široký pojem. Design si bere odevšad, ze všech oborů, strojařiny, medicíny, psychologie, komunikace. Je to forma komunikace výrobku i značky navenek," přidává se Dušan Poliaček, zakladatel studia 1to1 design. Specializuje se na poměrně specifickou oblast − většina jeho projektů je spojená s kabinami pro jeřáby, nákladní auta a další.

Užitečná spolupráce

Studia věnující se průmyslovému designu pro své zákazníky často nenavrhují jen vnější vizuál, ale dodávají mu i další funkce či provádějí kalkulace nákladů. Často je provázání tak velké, že zákazník formou studia prakticky outsourcuje velkou část vývoje svého výrobku.

Jiří Přibyl a Martin Imrich ze studia Koncern jsou například spojeni už téměř patnáct let převážně se společností Cybex, pro kterou navrhli všechny její známé autosedačky. Za dva modely řady Cloud Z letos studio vyhrálo prestižní cenu Red Dot Award 2019.

Takové dlouhodobé propojení je podle nich v oboru běžné. "Když se podíváte na velké designéry, často s jednou firmou spolupracovali 20 i 30 let. Byli pak schopní ten obor ovlivnit. Například pro firmu Vitra pracovali Charles a Ray Eamsovi," popisuje Přibyl spolupráci na příkladu známé švýcarské nábytkářské firmy a legendárního amerického designérského páru.

"Vypadá to tak, že od firmy dostaneme jasné zadání, co má výrobek umět, a pár dalších zásadních bodů. Co se má sklápět, že má mít čtyři kila. Jestli je čudlík tady nebo tady, to je na nás, jak to vymyslíme a pak obhájíme," popisuje postup Martin Imrich. I jejich studio přišlo na trh s revolučními produkty. Již zmiňovaný model Cloud Z je nástupce řady Q, která jako první přišla s tím, že je možné sedačku, ve které je dítě v autě v sedící poloze, vyndat a umístit na kočárek v ležící poloze.

Přibyl ale ukazuje, že průmyslový design jde ještě dál. "Musíte vědět například to, jaký mají distribuční systém. Když používají Deutsche Post, ta má standardní balík o jasně daném rozměru třeba 50 na 40 na 30. Mají automatické třídění a balík stojí dvě eura. Ale když by ale byl ten balík jinak velký, stojí třeba deset eur," říká.

Související

Stejnou měrou se na vývoji podílí Dušan Poliaček ze studia 1to1 design, které navrhuje kabiny. Dlouhodobě spolupracuje hlavně s firmou Manitowoc. "Takovou kabinu děláme od nuly až do sériového výrobku. Jedeme od výkresů přes modely, prototypy, formy až po maketu jedna ku jedné a tak dál. Vývoj trvá dva roky," říká s tím, že jeho studio má na kontě už pár inovací.

"Dříve se doprostřed kabiny dával tunel s kabely, hadicemi, displeji, ovládacími prvky a podobně. My jsme museli zákazníka přesvědčit o tom, že to jde jinak. Navrhli jsme kabinu tak, aby se dalo procházet skrz ni. Dřív se musela obcházet venkem a všechny cesty kolem se musely zabezpečit," popisuje jednu z novinek, kterou představili před třemi lety na Mining Expu v Las Vegas a zkopírovala ji už skoro celá světová konkurence.

Pomůže i drobnost, když je dobře udělaná

Možnosti záběru průmyslového designu jsou téměř neomezené, ukazuje i portfolio studia Divan Ivana Dlabače. I když se specializuje hlavně na zdravotnickou techniku a spolupracuje nejvíc s Linetem a firmou BTL, má v něm celou řadu produktů od zásuvek pro švédsko­-švýcarskou skupinu ABB přes návrh první české PET lahve až po vířivky.

"Nejde přitom vždy o nějaké věci, ze kterých by si člověk takříkajíc sedl na zadek. Jeden z našich prvních a největších úspěchů byl set lopatky se smetáčkem pro Spokar z Pelhřimova. Jeden z našich prvních designů před 20 lety. A je to stále jejich nejprodávanější smetáček," říká Dlabač.

Navrhoval ale i obří tryskací stroj nebo myčku lahví od piva pro pivovary. "Výrobce na veletrzích se potřebuje odlišit, ukázat vývoj, nemůžete několik let po sobě nabízet to samé," popisuje, proč si za design připlatí i výrobci strojů, kterých se prodají jednotky či desítky ročně.

I dobře udělané drobnosti tedy mohou českým výrobcům, kteří se nebojí, pomoci do světa. Svaz průmyslu už zahájil jednání s ministerstvem průmyslu a možností podpory je řada. Od účasti na veletrzích po přímou podporu v dalším programovacím období po roce 2020.

Otázkou je, zda bude na straně českých firem zájem. Jiří Přibyl z Koncernu je přesvědčen, že spoustě českých manažerů chybí ten pověstný drajv, potřebný k rozjetí výroby od nuly. "Před pár lety za námi přišel strašně pracovitý chlapík, kterého si vážíme. Vybudoval v automobilovém průmyslu velkou firmu a chtěl udělat sérii stylových kufrů a tašek pro jednu specifickou značku aut. Vypočítali jsme mu to na tři miliony korun za přípravu modelů kufrů, pět milionů za výrobu forem a tak dále, celkem asi deset milionů, aby měl fakt skvělý výrobek. A on si myslel, že jsme darmožrouti, kteří ho chtějí odrbat. Přitom měl továrnu s obratem ke dvěma miliardám," říká.

Do budoucna je ale optimistický. "V českém průmyslu očekáváme opožděnou vlnu zájmu o průmyslový design. Domnívám se, že to je pro místní průmysl a Česko jediná možná cesta."

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru