Ani ne dva týdny po druhém neúspěšném pokusu o prodej rozestavěné hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku spouští tamní státní fond TMSF pokus číslo tři. Nabídky na projekt, který budovala firma Vítkovice Power Engineering Jana Světlíka a Česká exportní banka a pojišťovna EGAP na něj poskytly dvanáct miliard korun, je možné podávat do 21. srpna.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"Objevil se další zájemce, který údajně nestihl vyřídit formality pro účast ve druhém kole," řekl ve středu HN ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Ještě před čtrnácti dny to přitom vypadalo, že až do půlky září se nebude nic dít. Právě na toto období naplánoval Havlíček s premiérem Andrejem Babišem do Turecka misi a otázka zkrachovalého projektu Adularya měla být jedním z hlavních témat setkání.

4,4 miliardy Kč

je odhadovaná cena rozestavěné elektrárny Adularya. Výše stanovené sumy pro Česko znamená ztrátu téměř osm miliard korun.

"Do Turecka se chystáme, program se připravuje, rozhodně to nebude jen o elektrárně, ale bude se tam určitě rovněž řešit," uvedl Havlíček. Většina získaných peněz poputuje české straně, stát už musel ČEB i EGAP kvůli zkrachovalému projektu finančně vypomoct.

Většina parametrů prodeje zůstává stejná jako při posledním pokusu. Odhadovaná cena je stanovena na 1,1 miliardy tureckých lir, to je při aktuálním kurzu asi 4,4 miliardy korun.

Nejedná se ale o minimální výši nabídky, jak tomu bylo v prvním kole. Na polovinu se nicméně snížila kauce. Nyní musí zájemce dopředu složit 55 milionů lir (221 milionů korun). Pokud vyhraje, zaplatí i dluhy elektrárny zaměstnancům, dodavatelům a dalším.

Setkání na nejvyšší úrovni bylo naplánováno už před dvěma lety. Nakonec k němu nedošlo, když Poslanecká sněmovna poprvé uznala masakr Arménů v Osmanské říši z let 1915 až 1918 za genocidu. V Turecku je to zásadní téma, takže se z jednání stáhlo.

Kontakty obnovil až loni na podzim premiér Andrej Babiš (ANO) setkáním s tureckým vicepremiérem Fuatem Oktayem.

Problémy a odklady se s elektrárnou Adularya, která se nachází asi 50 kilometrů západně od turecké metropole Ankary, táhnou od počátku výstavby v roce 2010. Před třemi lety se ukázalo, že kotel elektrárny není vůbec schopný spalovat uhlí z nedalekého lomu a na jeho dně se tvoří tvrdá krusta, kterou pracovníci museli rozbíjet sbíječkami.

Následovaly dva roky sporů, zda za to může projekt firmy Vítkovice Power Engeneering ze skupiny Vítkovice podnikatele Jana Světlíka, kotel rakouské společnosti Andritz, nebo povaha dodávaného uhlí.

Schůdné a levné technické řešení se nenašlo. Potřebné úpravy si podle studie firmy Škoda Praha mohou vyžádat investici až tří miliard korun.

Konec projektu měl dopad i na vítkovickou společnost. Ta skončila v roce 2016 v insolvenci a od loňska je v konkurzu. Špatně dopadl rovněž turecký investor, skupina Naksan. Její majitelé byli obviněni z podpory vojenského puče v létě 2016. Firma byla znárodněna. Část rodiny, které podnik patřil, ze země utekla. Ostatní dostali loni mnohaleté tresty vězení.