V novém společném evropském rozpočtu má být víc peněz například na boj s migrací nebo na vědu a méně na tradiční priority, jako je zemědělství. Zatímco nyní tvoří dotace zemědělcům přes dvě pětiny celého evropského rozpočtu, v nadcházejícím rozpočtovém období − od roku 2021 do roku 2027 − to má být podle návrhu Evropské komise už jen 30 procent. Jedním ze způsobů, jak chce EU ušetřit, je povinně zastropovat nárokové dotace, tedy platby na hektar půdy nebo na chované zvíře, které při splnění předem daných podmínek dostane každý. To je podle českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) nepřijatelné, protože Česko má největší průměrnou výměru farmy v celé EU. Opatření by se mimo jiné dotklo holdingu Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Francie už dotační strop pro velké zemědělce uplatňuje dobrovolně. "Zastropování musí být na evropské úrovni povinné," říká v rozhovoru s HN francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume, který bude ve čtvrtek o zemědělství jednat s ministrem Tomanem v Praze.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Ve Francii vyplácíte zemědělcům vyšší dotace za první hektary, více peněz tedy dostávají menší farmy. Máte i zastropování dotací. Osvědčilo se vám to? Doporučil byste to českému ministrovi?

Ve Francii je podpora rozdělována rovnoměrně. Rozhodli jsme se zavést takové platby, které znamenají, že na prvních 52 hektarů svých farem dostávají zemědělci o 10 procent vyšší dotaci než na zbytek. Toto opatření je důležité, protože se díky němu mohou na celém území udržet rodinné farmy, které často vytvářejí více pracovních míst. Je to klíčové pro životaschopnost venkovských oblastí. Proto si také Francie přeje, aby byl tento systém v určité minimální výši povinný na celoevropské úrovni.

HN: Jak vnímáte návrhy na zastropování přímých dotací v celé Evropské unii, jaká by měla být ta hranice?

Francie návrh Evropské komise na zastropování dotací podporuje. Zastropování musí být na evropské úrovni povinné, jde o to, aby společná zemědělská politika byla pro naše občany přijatelná. Evropský parlament navrhl zastropování podpor ve výši 100 tisíc eur na farmu na rok, což se mi jeví jako vhodná hranice. Tyto dvě otázky, tedy zastropování a vyplácení vyšších podpor na první hektary, úzce souvisejí s rozpočtem na společnou zemědělskou politiku a s tím, abychom ho pro 27 členských států unie udrželi na stávající úrovni.

Didier Guillaume (60)

Od loňského října je francouzským ministrem zemědělství. V tom roce také vystoupil ze Socialistické strany, jejímž byl dlouholetým členem. Patří tak mezi řadu politiků zleva i zprava, kteří opustili své bývalé strany a vstoupili do vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Pro Francii je zemědělství tradičně klíčovou prioritou a země má velké slovo při formování podoby společné zemědělské politiky Evropské unie.

155 mld. Kč

mají k dispozici čeští zemědělci v evropském rozpočtu pro období 2014 až 2020. Jedná se o přímé platby, tedy o dotace na hektar půdy nebo na chovaná zvířata.

40 procent

společného evropského rozpočtu momentálně představují výdaje na zemědělství a rybářství. Evropská komise chce, aby došlo k poklesu zhruba na 30 procent.

HN: Neměla by se společná zemědělská politika mnohem více zaměřit na ekologické aspekty hospodaření s půdou?

Je důležité, aby zohledňovala ekologické a klimatické výzvy, jde o její legitimitu. Domnívám se, že návrh Evropské komise se ubírá správným směrem a navrhuje v této věci konkrétní kroky. Například ekologický systém umožní při hospodaření s půdou lépe zohledňovat ekologická hlediska, jako je ukládání uhlíku, při hospodaření s půdou. Je však důležité, aby ohled na životní prostředí byl povinný pro všechny členské státy, aby nedocházelo k příliš velkému narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu.

HN: Myslíte si, že je stále možné stihnout vyjednávání o společné zemědělské politice včas? Co by to znamenalo, kdyby se to nestihlo?

Pokud tím "včas" myslíte, aby byla zavedena od 1. ledna 2021, tak ne, do té doby novou funkční společnou politiku mít nebudeme. Domnívám se, že všechny zúčastněné strany se shodnou na tom, že je třeba uzavřít jednání do roku 2020, protože není vhodné, aby se zemědělská politika příliš oddělila od celkového víceletého rozpočtu Evropské unie. Prioritou je dokončit jednání o rozpočtu na zemědělství. Dokud nedojde ke shodě na velikosti rozpočtu, nedojde ani ke shodě na společné zemědělské politice jako takové. Pevně věřím, že současné finské předsednictví v těchto dvou klíčových otázkách dosáhne zásadních pokroků.

HN: Nebude potřeba po roce 2020 přechodné období, tak jak to avizuje český ministr Toman?

Bude. Jednotlivým členským státům to umožní dobře se seznámit s novým řídicím rámcem navrženým Evropskou komisí a připravit vlastní vnitrostátní strategický plán. Ale je třeba, aby toto přechodné období bylo co nejkratší. Myslím si, že jeden rok by byl akorát. Čekáme teď na návrh nařízení komise o přechodném období, které toto období stanoví v přiměřené lhůtě.

HN: V čem bude Francie těžit z nedávno dojednané dohody o volném obchodu se zeměmi Mercosuru, kam patří Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay?

Především je třeba říci, že Francie podporuje obchodní dohody s různými zeměmi. Nemůžeme chtít vyvážet své produkty, aniž bychom našim partnerům dali možnost dodávat na náš vnitřní trh. Ale nepřejeme si dovoz produktů, které nesplňují zdravotní a environmentální normy, které jsme si v Evropě stanovili. Proto také v dohodě s Mercosurem, stejně jako v dohodě o volném obchodu s Kanadou, známé jako CETA, trváme na kontrolách, které zajistí, aby dovážené produkty splňovaly naše evropské standardy.

HN: Nemůže dohoda s Mercosurem poškodit evropské zemědělce, hlavně producenty hovězího nebo cukru?

Dnes ještě nemáme k dispozici právní analýzu obsahu dohody a bez ní na vaši otázku nelze odpovědět. Francouzský premiér v pondělí zahájí činnost zvláštního výboru pro analýzu této dohody o volném obchodu. Jeho závěry lze očekávat na konci roku. Čekají nás ještě dlouhá jednání, než bude možné pomýšlet na její ratifikaci ze strany členských států.

HN: Jste pro to, aby se Evropská unie snažila obnovit jednání o dohodě o volném obchodu se Spojenými státy?

Dokud Spojené státy nebudou dodržovat Pařížskou dohodu, jeví se mi to jako nemožné. Protože, jak jsem řekl, nebudeme dovážet produkty, které nesplňují naše zdravotní a environmentální normy.

HN: Může evropské zemědělce nějak poškodit případný brexit bez dohody?

Brexit bez dohody uškodí hlavně evropským rybářům. Evropské rybářské loďstvo totiž bude muset kvůli náhlému zrušení přístupu do britských vod zůstat v přístavu, dokud se se Spojeným královstvím nevyjedná zvláštní dohoda. To může trvat několik měsíců a může to mít negativní dopad na přežití společností zabývajících se nejen rybolovem, ale i zpracováním ryb.