Rok po druhé světové válce získala jedna z nejdelších ulic v Praze 3 jméno po sovětském maršálovi Ivanu Stěpanoviči Koněvovi, který se podílel na osvobození hlavního města. Nyní radnice městské části zvažuje, že jméno změní. "Nikdo z nás nemá úplně radost z toho, že má ulice název po rozporuplném Koněvovi," říká starosta Jiří Ptáček (TOP 09).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Maršál osvobodil se svými vojáky Prahu, severní, střední a východní Čechy, v 50. letech potlačil maďarské povstání, podílel se v roce 1961 na výstavbě Berlínské zdi a v létě 1968 zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Důvodem, proč se nyní žižkovská radnice zabývá Koněvem, je dopis podepsaný zhruba stovkou obyvatel Prahy 3 a podnikateli ze zmíněné ulice. Ti požadují, aby byl historiky vypracován dokument, který zhodnotí maršálovu roli. "Lidé dnes pořádně nevědí, co všechno Koněv dělal. S jeho historickým počínáním bychom se měli seznámit," popisuje Filip Stome, jeden ze signatářů dopisu.

4 jména

už vystřídala současná Koněvova ulice. Dříve byla Vídeňskou, Poděbradovou a Brněnskou.

Posudek historiků má být hotov do podzimu a následně poslouží jako podklad pro diskusi o možném přejmenování ulice. Změnu názvu připouští i Ptáček.

"V dnešní době by ji po tomto člověku už nikdo nepojmenoval. Obecně není šťastné, když se po takto kontroverzních osobnostech jakákoli ulice jmenuje," dodává starosta.

Podobně mluví i zástupci koaličních zelených či opoziční ODS.

Změnu jména ulice by podpořili, pokud by o to lidé měli zájem. "Je ale třeba počítat s tím, že by přejmenování přineslo byrokratickou zátěž pro její obyvatele i živnostníky," upozorňuje zastupitel Alexander Bellu (ODS). Obyvatelé ulice by si museli nechat vyměnit doklady či změnit adresu ve smlouvách s dodavateli elektřiny, podobné změny by čekaly i firmy, které tam sídlí. Zastupitel městské části Matěj Michalk Žaloudek (zelení) odhaduje, že by se změna dotkla více než tisíce lidí, kteří v ulici, dlouhé přes tři kilometry, bydlí.

I proto není změně příliš nakloněn historik Albert Kubišta, jenž je členem magistrátní místopisné komise. Ta posuzuje návrhy jmen nových ulic, a zda je vhodné přikročit k přejmenování. "Ještě jako předseda této komise jsem varoval před přejmenováním. Když ulici změníte název, všechny nuceně přestěhujete. Mělo by k tomu proto dojít na základě všeobecného konsenzu," míní Kubišta. Zároveň upozorňuje na to, že i kdyby se změnil název ulice, lidé ji budou mít stále s maršálem spjatou.

Pro zachování Koněva jsou komunisté. Ti už loni protestovali proti tomu, když se k maršálově soše v Praze 6 umisťovaly informační tabulky, na kterých byla popsána celá jeho minulost. Místopředseda KSČM a bývalý magistrátní zastupitel Petr Šimůnek míní, že Koněv na Žižkov patří. I proto, že po sametové revoluci politici uváděli, že se ulicím budou dávat apolitické názvy, k čemuž podle Šimůnka nedošlo. Některé nesou jména novodobých politiků, například piazetta u Národního divadla je pojmenována podle Václava Havla.

Koněvova ulice není jedinou, která dosud nese jméno spjaté s komunismem. V Hodoníně mají Marxovu ulici, ve Vyškově bydlí lidé v ulici Antonína Zápotockého, komunistického prezidenta spjatého s konfliktními 50. léty. Změnu názvu obyvatelé odmítli kvůli administrativě s tím spjaté. Snad nejvíc se v Česku přejmenovávaly zastávky a ulice se jménem Vladimira Iljiče Lenina.

Maršál Koněv osvobozoval část Československa, ale v 50. letech potlačil maďarské povstání, podílel se na výstavbě Berlínské zdi a zaštítil zpravodajský průzkum před okupací Československa v roce 1968.
Maršál Koněv osvobozoval část Československa, ale v 50. letech potlačil maďarské povstání, podílel se na výstavbě Berlínské zdi a zaštítil zpravodajský průzkum před okupací Československa v roce 1968.
Foto: ČTK