Lidé se cítí zahlcení a kvůli tomu zmatení. Má metoda umožní myslet jasně a získat zpět stabilitu, říká David Allen

Rozdíl mezi českým a americkým snem tkví v tom, že zatímco Honza spoléhá na náhodu či zázrak, Američan na sobě pracuje. Svému štěstí jde aktivně naproti. Hledá různé návody na cestu za úspěchem v osobním i pracovním životě. Proto jsou ve Spojených státech knihy o různých způsobech osobního rozvoje populární. Na motivy těch nejznámějších navazují placené vzdělávací kurzy, na kterých autoři či jimi vyškolení lektoři učí, jak na to. Jednou z takových knih je světový bestseller Mít vše hotovo (v originále Getting Things Done) Davida Allena.

Jak se vyhnout stresu v práci? Metoda GTD radí zapsat si úkoly a zapomenout na ně

24. 6. 2019 ▪ 3 min. čtení

Jeho kniha a s ní spojená tréninková metoda známá pod zkratkou GTD se zaměřují na boj proti věčnému "nestíhání", který neustále vede většina lidí. Že Allen vybral pro svou knihu správné a nadčasové téma, dokazuje i to, že od jejího prvního vydání v roce 2001 prodal miliony výtisků. Kniha byla také přeložena do více než třiceti jazyků. Věrný tématu své knihy o tom, jak porazit časový stres, dorazil Allen na rozhovor do redakce Hospodářských novin raději o čtvrt hodinu dříve, zato však musel na redaktora počkat. Na jeho omluvy s úsměvem mávl rukou: "To je moje chyba. Obvykle nestíhám. Je náhoda, že jsem k vám dorazil s předstihem."

HN: Ve Spojených státech jsou knihy o osobním rozvoji populární. Jak to, že uspějí i jinde, přestože jsou napsané pro Američany?

Pravděpodobně záleží na tom, o které země či regiony jde. Ale jisté je, že popularita knih o osobním rozvoji či o tom, jak sám sebe zlepšit, roste například v Evropě. Vidím to sám v Nizozemsku, Velké Británii nebo skandinávských zemích. Prakticky denně v nich vychází nové knihy na toto téma.

HN: Od roku 2001, kdy vyšla kniha poprvé, jste publikoval několik nových verzí. V Americe je stále populární. Platí to i pro zbytek světa?

Platí. Celkem jsme prodali již dva miliony výtisků, byť většinu z nich v USA a Velké Británii. Po přepočtu na počet obyvatel jsou ale prodeje vyšší v Británii než Americe. Kniha je známá v mnoha zemích. Důkazem je také to, že existuje mnoho pirátských verzí našich kurzů metody GTD, které vznikly na základě knihy.

HN: Představují falešní lektoři pro vaši společnost David Allen Company, pod kterou kurzy GTD rozvíjíte, velký problém?

V minulosti jsme se tolik nezabývali rozvojem sítě akreditovaných lektorů mimo USA. Takže jsme s tím potíže do určité míry měli. Nehlídali jsme zneužívání našeho duševního vlastnictví do takové míry, jak by se patřilo. Ale jakmile jsme postupně vytvořili franšízu školicích středisek po světě, pustili jsme se do hlídání. Naši místní partneři, včetně českých a slovenských, posílají lektorům GTD bez licence varovné dopisy a vyzývají je k nápravě. Obvykle tito lidé s námi ochotně spolupracují. Buď toho nechají, nebo se stanou řádnými akreditovanými lektory.

HN: Co získá účastník kurzu GTD navíc oproti tomu, co si může přečíst ve vaší knize?

Samozřejmě vše, co potřebujete, je v knize samotné. Je ale pravda, že jsem nepsal knihu ve stylu příručky. Já prostě rovnou psal manuál. To byl můj záměr. Trvalo mi dvacet let rozpracovat metodiku pro svou poradenskou práci a dospěl jsem k názoru, že jsem přišel na něco originálního. Tak jsem si řekl, že je třeba to sepsat jako příručku.

HN: Četl jsem, že metoda GTD je populární mezi duchovními. Sám působíte v náboženském Hnutí o vnitřním duševním uvědomění. Bylo i toto impulzem k napsání vaší knihy?

Moje duchovní práce byla vždycky nevýdělečná. Musel jsem se živit něčím jiným. Dělal jsem toho v životě hodně, včetně prodejce vitamínů či cvičitele karate. Mám černý pás. Také jsem různým známým a kamarádům pomáhal rozvíjet jejich byznys.

Ukázalo se, že jsem dobrý jako člověk číslo dva, který se na rozdíl od ředitele stará o denní chod firmy. Postupně jsem se naučil, jak firmy fungují, a pochopil procesy, kterými procházejí. Protože jsem ve skutečnosti ten nejlínější člověk, kterého jste kdy potkal, začal jsem se zajímat o nalezení jednodušších cest k tomu, aby firmy dosáhly kýžených výsledků. Dnes se tomu říká zlepšovací procesy řízení, já tomu říkám "jak dělat věci snadněji". Jsou to pro mě vlastně zkratky. A zabýval jsem se hledáním těch správných a odstraňováním překážek. Když jsem každou zakázku dokončil, začal jsem se nudit. Odešel jsem tedy hledat novou práci. Nakonec jsem zjistil, že tomu, co dělám, se říká manažerské poradenství. Firmy si poradce najímají a platí jim. Na začátku 80. let jsem tak rozjel vlastní konzultační firmu. A ještě musím dodat, že mi ke všemu pomáhá to, že se zabývám meditováním.

HN: Jak často meditujete?

Dvacet minut denně. Zjistil jsem, že se vlastně věnuju něčemu, co lze popsat jako vyčištění prostoru kolem. Díky meditování jsem přišel na to, že je velmi cenné si umět vyčistit hlavu od rušivých vjemů a různých zbytečností. Tak jsem se postupně dostal do byznysu, který spočívá ve školení manažerů ve velkých společnostech, jak si nejlépe zorganizovat vlastní čas a umět se zabývat tím, co je opravdu důležité.

HN: Pro koho jste pracoval jako konzultant?

Kromě velkých firem jako Lockheed Martin (zbrojařská společnost), Microsoft či finanční společnosti Fidelity šlo také o různé státní instituce typu americké Správy sociálního zabezpečení a U. S. Navy, amerického námořnictva.

HN: Knihu Mít vše hotovo jste napsal až poté, co jste s manažerským poradenstvím skončil?

Pracoval jsem na tom průběžně. Podklady ke knize jsou výsledkem zhruba dvaceti let mé konzultační praxe. Ta zahrnovala tisíce hodin jednání a hovorů s velmi chytrými lidmi. Někdy v polovině 90. let jsem se rozhodl, že své poznatky sepíšu do podoby příručky. Psaní mi trvalo čtyři roky. Víno, které mám rád, mi při psaní hodně pomáhalo. Skoro jsem se bál, že se stanu alkoholikem.

HN: Jak internet a sociální média ovlivnily to, co lidem radíte? Na knize jste přece pracoval také v době analogové.

Nezměnilo se nic. Je jedno, jestli vás někdo požádá, abyste něco udělal přes Facebook, nebo vás chytí na chodbě v práci. Je to stále o tomtéž. Nějakou informaci přijmete a musíte rozhodnout, jak ji zpracovat a co z ní vyplývá.

HN: Nemyslíte si, že metoda GTD by vlastně měla vést k něčemu ve stylu on­-line detoxu? Pro vlastní organizační zápisky mi stačí papír. Zabýváte se tím v nové knize Mít vše hotovo pro teenagery?

Samozřejmě není třeba všechno digitalizovat. Každý by si měl najít nástroje pro využití metody GTD, které mu vyhovují. Nicméně na on­­-line nástrojích není nic špatného. Pokud jde o Facebook, není třeba takzvaně střílet po někom, kdo vám informace zprostředkovává. Záleží na tom, o jaké informace jde. Je to stejné, jako kdybyste tvrdil, že je třeba se zbavit telefonu nebo aut, protože jsou podle vás hrozbou pro naši civilizaci.

Ale pokud jde o příliš časté používání sociálních sítí nebo jiných on­­-line nástrojů, tak platí, že po čase se vše ustálí. Facebook lidi postupně vede k tomu, aby si uvědomili, že se musí zaměřit na to, co je důležité. Ale ptejme se sami sebe, zda netrávíme na sociálních sítích příliš mnoho času. Nevyhýbáme se tak tomu, co máme skutečně dělat? Třeba používat Facebook jen k získání potřebných kontaktů či informací.

HN: Je i toto důvod, proč lidé vyhledávají vaše kurzy, byť, jak sám říkáte, vše je ve vaší knize popsané?

Většina lidí se dnes cítí zahlcená, zmatená a tak trochu má dojem, že ztrácí nad věcmi kontrolu. Cílem metody GTD je umožnit myslet jasně, získat svobodu, kontrolu a jistou stabilitu. Také by se měli naučit zaměřit se v dané chvíli na to podstatné.

Tohle lidé prostě chtějí. Důvod, proč jsem napsal novou verzi knihy, netkví v tom, že se změnilo to, o čem píšu. Změnila se moje čtenářská obec. Je mnohem širší, než tomu bylo dříve. Patří mezi ně také děti nebo náctiletí. Právě oni jsou zahlceni stejně jako jejich rodiče. Příčinou je stres z propásnutí a nenaplnění všech možností, které jim digitální svět neustále a v ohromné míře nabízí.

HN: Je pro vás i toto důvodem, proč od roku 2014 žijete v Amsterdamu?

To ne. Oba i s mou paní Kathryn máme rádi Japonsko, klidně bychom mohli žít tam. Považujeme se za světoobčany. Moje práce je dnes globální a hodně on­­-line. Proto je jedno, kde žijeme. Pouze potřebuju mít blízko letiště, protože často létám po světě přednášet. A Holandsko? Mám ho rád, ale přiznám se, že holandsky vlastně neumím. Ale snažím se…

David Allen v Praze Na snímku z květnové konference o lidských zdrojích, pořádané mediálním domem Economia.

Foto: HN – Radek Veber